V prvních osmi měsících roku 2024 vstoupil na trh rekordní počet nových podnikatelů. Od začátku ledna do konce srpna začalo v České republice podnikat 55 278 lidí, to je nejvíce za posledních pět let. Současně však činnost ukončilo 53 746 podnikatelů.

Pokud odhlédneme od loňského rekordu v ukončování kvůli povinným datovým schránkám, jedná se také o nejvyšší číslo od roku 2020. Čistý přírůstek podnikatelů je tak nejnižší za pět let. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
V celkovém součtu prvních osmi měsíců roku 2024 je přírůstek pouhých 1 532 živnostníků. „V historickém kontextu se jedná o nejslabší období za uplynulých 5 let. Když odhlédneme od loňského datově-schránkového výkyvu, přírůstek byl mezi lednem a srpnem kolem 14 000 podnikatelů, tedy téměř desetinásobný,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Pozitivním signálem by podle Věry Kameníčkové mohlo být, že počet zániků především v uplynulých třech měsících naznačuje přechod k sestupnému trendu. Růst počtu podnikatelů se začíná obnovovat.

Dvakrát Čechy, dvakrát Morava: Vše podstatné se odehrálo ve 4 regionech
Z celkového počtu nových podnikatelů, i těch končících, jich polovina spadá do pouhých čtyř regionů. Jinými slovy každý druhý nový nebo končící podnikatel je v Praze, ve Středočeském kraji, na jižní Moravě nebo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce lidí od začátku letošního roku ke konci srpna začalo s podnikáním v Praze (10 285) a ve středních Čechách (7 670). Následovala jižní Morava (6 100) s Moravskoslezským krajem (5 618). Ve stejném pořadí probíhal také zánik podnikatelů, přesněji 7 317 v Praze, resp. 6 722 ve Středočeském, 5 690 v Jihomoravském a 5 451 v Moravskoslezském kraji. Tyto kraje, spolu s Pardubickem a Ústeckem patřily mezi ty, kde se celkový počet podnikatelů nesnížil. Ostatní regiony šly za prvních osm měsíců do záporných čísel. Rekordmanem bylo Karlovarsko (minus 659 podnikatelů), následované Libereckem, Plzeňskem a Zlínskem – každé z nich skončilo s celkovým úbytkem více než 400 podnikatelů.

V sedmi krajích se počet podnikatelů letos snížil, nejrychlejší úbytek zaznamenal Karlovarský kraj, ve kterém na 10 zaniklých připadlo pouze 6 nových. V Libereckém kraji to bylo 8 nových podnikatelů a v Plzeňském 9. Nejrychleji se počet podnikatelů zvýšil v Praze. Zde na 10 zaniklých připadlo 14 nových podnikatelů. Shodně po 11 nových podnikatelích na 10 zaniklých nalezneme ve Středočeském a v Jihomoravském kraji.

Nejvíce nové podnikatele přitahuje stavebnictví a profesní vědecké a technické činnosti
Pohledem základních odvětví měli letos noví podnikatelé největší zájem o kariéru v oborech stavebnictví (7 527), profesních vědeckých a technických činnostech (6 972) a ve zpracovatelském průmyslu (6 911). Stejná trojice s podobnými čísly patřila také k oborům s největším odlivem podnikatelů – ovšem až s odstupem za „rekordním“ obchodem s 13 919 ukončenými podnikáními. Bráno procentuálním nárůstem, největší meziroční přírůstek počtu nových podnikatelů byl v odvětví vzdělávání (49 %), nakládání s nemovitostmi (37 %) a kulturních a rekreačních činností (35 %).

Největší úbytek podnikatelů, tedy rozdíl mezi počtem nových a zaniklých, zaznamenalo odvětví obchodu, které je za prvních 8 měsíců roku chudší o 10 084 podnikajících. S velkým odstupem, resp. hodnotou 1 718 podnikatelů následuje sektor ubytování a stravování. Posledním odvětvím, kde byl pozorován významnější úbytek, bylo stavebnictví s číslem 1 244. V deseti odvětvích z osmnácti byla bilance naopak kladná. Sedm segmentů si pak připsalo kladný přírůstek mezi 1 004 (vzdělávání) a 1 536 podnikateli (informační a komunikační činnosti).

Graf 1: Počet vzniklých a zaniklých FOP v prvních osmi měsících roku mezi lety 2020 až 2024

Zdroj: CRIF

(tz)