Rozkolísaná německá ekonomika negativně ovlivní také české hospodářství. Dočkáme se vzestupné vlny firemních krachů i u nás? Čísla z roku 2024 tomu nasvědčují.

Jak zkraje letoška informoval ekonomický institut z německého Halle, hospodářský pokles se projevil v nebývalém počtu krachů a s tím souvisejícím propouštění lidí. Pro více než 4 tisíce německých firem, které vyhlásily bankrot ve 4. kvartálu 2024, najdeme paralelu jen v krizovém roce 2009. V České republice loni podle analýzy portálu informaceofirmach.cz zbankrotovalo 686 firem, o pět procent více než v roce 2023.

Obdobné zprávy přicházejí i ze zámoří, kde američtí analytici mluví o 14letých maximech v počtech bankrotů místních firem. Kromě makroekonomických zřetelů, svědčících o vyšší míře nestability na globálních trzích, vypovídají zveřejněná čísla také o odlišné firemní kultuře, než na jakou jsme zvyklí u nás.

„V Americe firmy krachují častěji a není to takový problém, naopak o to rychleji se potom obnovují a zakládají nové,“ vysvětluje Václav Nedvídek ze společnosti My Value Officer, která pomáhá malým a středním firmám s finančním řízením. Vyhlášení bankrotu tak nemusí být v Americe vnímáno jako symbolický konec světa. Podle Nedvídka je možné se nejen lépe připravovat na situaci následující po krachu, ale za určitých okolností bankrotu i úspěšně předcházet.

Do potíží firmu může přivést i velká investice
Řada menších a středních firem resp. jejich majitelé nedokáže v krizových situacích rychle škrtat náklady a zefektivnit provoz. Podle odborníků se tak často děje pozdě a firma proto končí v problémech. „Naše zkušenost je taková, že nezávislý člověk zvenčí je schopen dělat rychlá, potřebná rozhodnutí a firma tak dokáže rychle zeštíhlit,“ popisuje Nedvídek.

Do potíží ale mohou podnikatele dostat i jednorázové velké investice, jejichž návratnost společnost nemá dobře spočítanou v kontextu finančního plánu společnosti. „Typickým příkladem jsou start-upy,“ podotýká k tomu Nedvídek. „A nejhorší, co se může stát, je, že mladé firmy začnou získané finance využívat bez jasně stanovené strategie a nemají detailní přehled o tom, kam prostředky plynou,“ dodává. Z finanční vzpruhy se tak stane ekonomická katastrofa, která v krajním případě může vyústit dokonce v bankrot. Předcházet mu podle Václava Nedvídka jde právě posílením pozice finančního ředitele v obdobích velkých transformačních změn. Pozdě podle něj nemusí být ani v situaci, kdy ekonomické výsledky společnosti již směřují do červených čísel.

(tz)