INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

steampunkTrojnásobně více národních přihlášek patentů eviduje srovnatelně velké Švédsko vůči České republice. V oblasti mezinárodních návrhů je to dokonce plný dvacetinásobek.

Naše firmy si tak vůči zahraniční konkurenci zbytečně snižují hodnotu, přicházejí o investory a díky podhodnoceným aktivům získávají hůře finanční prostředky. Jako průmyslová velmoc jsme přitom ještě v roce 1930 dokázali přihlásit osminásobně více národních patentů než v současnosti. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV) Analýzu ochrany duševního vlastnictví.

Z analýzy vyplývá, že zatímco v roce 1930 naši podnikatelé přihlašovali ročně 3 972 národních patentů, v roce 2016 to bylo pouze 792 patentů. Ve srovnatelném Švédsku tamní firmy přitom přihlásily v minulém roce 2 384 národních patentů.

Ještě horší situace nastává v mezinárodních patentech, které mohou naše subjekty řešit národní cestou, přes mezinárodní přihlášky nebo tzv. Evropským patentem. Ve všech třech případech ale za nejvyspělejšími zeměmi značně zaostáváme, a to přesto, že jsme spolu s Německem nejprůmyslověji orientovanou evropskou ekonomikou.

Například počet mezinárodních přihlášek našich firem (PCT), které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl v roce 2016 pouze 199, zatímco němečtí podnikatelé jich zaktivovali 18 315, švédské firmy 3 720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než u nás. Podobná je situace u získávání Evropských patentů, kterých jsme za poslední měřené období získali 74, přičemž v švédské firmy jich obdržely 1939 a rakouské společnosti jich vykazují 1041. To v důsledku znamená, že příjmy za licenční poplatky ze zahraničí jsou v ČR na úrovni pouhých 0,1 % HDP, zatímco průměr EU vykazuje více jak 1,1 %.

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam jsme vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. V roce 2016 jsme přihlásili 1 103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3 267, resp. 3 158.

Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví k tomu uvádí: „80 % majetku firem ve světě představují nehmotná aktiva. Úzkostlivě pečujeme, a máme v tom dlouhou tradici, o náš majetek hmotný, a stále si neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více. Zapomínáme, že na území většiny států světa platí pouze velmi málo patentů, výroba a prodej všech těch technických novinek, které jsou patentovány jen v několika málo státech, je tam tedy možná, a přitom nemusíme vynakládat prostředky na vlastní výzkum a vývoj.“

AMSP ČR proto připravila ve spolupráci s VŠFS praktický manuál, který popisuje jak v malé a střední firmě zabezpečit řízení patentů, užitných a průmyslových vzorů nebo například jak pracovat s ochrannými známkami. Autorem publikace „Průmyslová práva a licence“ se stal přední český advokát David Karabec, který se tématu dlouhodobě věnuje a který dodává: „Buďme těmi, kteří udávají směr! Musíme se vymanit z levné práce pro nadnárodní korporace a z pohodlné cesty subdodávek bez vlastních inovací. Je nutné se soustředit na výzkum a vývoj vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které najdou uplatnění na globálním trhu. Je nutné na všech úrovních maximálně podporovat výzkum a vývoj a vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání firem zejména v technologických oborech, strojírenství, elektrotechnice a také v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků. Je nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě.“

Manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny a.s. Ladislav Dvořák k tomu uvádí: „Problematika duševního vlastnictví velmi těšně souvisí s řadou inovačních projektů. Je proto logické, že jsme se rozhodli vydání publikace „Průmyslová práva a licence“ podpořit. Spatřujeme v ní užitečný nástroj, který může dále napomoci inovačním aktivitám českých firem.“

Předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček vztah našich firem k ochraně duševního vlastnictví shrnuje: „Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokáží začlenit do svého majetku hodnotou patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek. V důsledku se tím snižuje hodnota celých firem, což začíná být problém u předávání společností nástupníkům, majitelé inkasují méně prostředků při prodeji podniků, start-up projekty přicházejí o investory a firmy si zhoršují pozici při financování.“

(tz)

Ilustrační foto Pixabay.com

Slovo ke dni

  • Prázdninový čas po celý rok

    Poslední dva roky pozoruji velmi zvláštní fenomén. Týká se přítomnosti v práci. Je to jasné, po covidu se na nás řítí dynamika dosud nevídaná. Nicméně tak nějak se změnil rytmus svátků, volna a dovolených. Vánoční prázdniny dětem sice končí na začátku ledna, ale v mnoha firmách klíčoví lidé do pracovního rytmu vplouvají až v polovině měsíce. Pak přichází 15 dní intenzivní práce. Po ní, od počátku jarních prázdnin, lidé rotují po horách a za stůl usedají přerušovaně až do konce března. Velikonoce odstartují další dovolenkový turnus. A květnové svátky mnozí využijí na odpočinkovou víc než týdenní šňůru. Od poloviny června se dostáváme na vlnu letních dovolených, která ustává až s půlkou září. Až potom se do půlky prosince rozjedou naplno kolečka pracovní aktivity, protože rok se pomalu s tím další schází. A pak je vánoční rádiový klid....

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Květen 2025

INZERCE

Partneři

 

Partneři plus:

 

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

predseda 2024

Úřad průmyslového vlastnictví je jedním z nejvíce digitalizovaných orgánů české státní správy 25. duben 2025

Získat patent na unikátní technologii zpracování listí stromů k výrobě ultra tenkých izolačních desek, díky nimž nebude třeba v objektech topit, nebo na využití kopřivy tak, že se znásobí její blahodárné účinky na poškozené kolenní klouby, to by jistě bylo terno. Ukázalo by se, že myšlenek, které dobře poslouží lidstvu, není nikdy dost, a že jsou, převedeny do praxe, stále vítané.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Speciální příloha

titulka web

Otevřít PDF

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto  cmsm105caim200 AVLOGOM3