Možná se vám to už také stalo. Chcete něco vyřešit, napíšete nebo zavoláte dotyčné osobě. Shrnete myšlenku pěkně v bodech. Krok za krokem. A reakcí na ni je… Chaos. Je to jako když vám někdo vysype puzzle na stůl a vy z nich musíte složit nějaký komplexní obrázek. Máte před sebou fragmenty, které musíte dát dohromady, abyste zrekonstruovali pracně to, co se dalo říci snadno. Jen to chtělo chvíli času a koncentrace, aby byla odpověď na vaši zprávu zformulována se vším všudy. Čím dokonalejší prostředky komunikace máme, tím hůř komunikujeme. Je to prokletí dnešní doby, ale možná by stačilo říct, že prostředky nejsou komunikací samou. Ta by měla mít vždy přehlednou formu, která bude pro příjemce sdělení prostě stravitelná. Tím, že tříštíme pozornost, a schází nám koncentrace, utrácíme na komunikaci čas i energii v trojnásobném množství, než bývalo standardem před 15 lety. Nebylo by ale užitečnější takový čas strávit produktivně, vytvářením hodnot? A neulevilo by se nám všem v té smršti informací, kdybychom se zhluboka nadechli, uklidnili víření myšlenek a zkoncentrovali se na to podstatné? Věcnost, toť vše.

Kateřina Šimková