Povědomí o významu kybernetické bezpečnosti mezi českými podnikateli roste, často jí však nepřisuzují dostatečnou prioritu. Vyplývá to z již čtvrtého barometru českého podnikatelského prostředí s názvem Touha prosperovat.

Jen 39 % dotázaných mikro- a malých podnikatelů uvádí, že jsou ochotní do zabezpečení své firmy investovat více než 500 korun měsíčně. Pětina dokonce na bezpečnost nedá měsíčně ani korunu. Firmy tak téma zabezpečení často berou vážně až poté, co kybernetický útok okusí na vlastní kůži. V cestě jim stojí náklady, ale také chybějící znalosti.

Kybernetická bezpečnost je pro české drobné podniky stále důležitějším tématem. Podle průzkumu Touha prosperovat vzniklého v rámci programu Mastercard Strive v Česku ochranu proti kybernetickým hrozbám vnímají jako důležitou pro své podnikání více než dvě třetiny mikro- a malých podnikatelů. Nejvíce se podnikatelé v souvislosti s kybernetickými útoky obávají ztráty dat. Uvádí to hned 54 % dotázaných. Druhým největším strašákem je krádež identity a osobních údajů. Obává se jí 44 % podnikatelů.

Navzdory rostoucímu povědomí o rizicích však nadále zůstávají investice firem do ochranných opatření nízké. 42 % mikro- a malých podnikatelů je ochotných do kybernetické bezpečnosti investovat maximálně 500 korun měsíčně, pětina nechce do zabezpečení investovat vůbec nic. Pouhých 11 % mikro- a malých firem je ochotných zaplatit za zabezpečení více než 2000 korun měsíčně.

„Podnikatelé si stále více uvědomují, že zabezpečení je nedílnou součástí jejich podnikání. Přesto mnozí zatím nedoceňují plný rozsah rizik ani možnosti, jak se jim efektivně bránit. I ti, kteří už mají obecné povědomí, často zůstávají jen u nejzákladnějších kroků – což se odráží i v nízké ochotě investovat do pokročilejších řešení. Pozitivní ale je, že povědomí i zájem o téma kybernetické bezpečnosti pomalu roste. Nyní je klíčové tento trend podpořit a zrychlit,“ vysvětluje Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko.

Množství útoků stoupá
Efektivní motivací, která přiměje podnikatele se na bezpečnost více zaměřit, podle Barometru bývá přímá zkušenost s hrozbami. Kybernetickému bezpečnostnímu incidentu čelilo již 31 % dotázaných podnikatelů. A právě ti, kteří mají s kybernetickými hrozbami vlastní zkušenosti, jsou ochotní do bezpečnostních opatření investovat nejvíce. Hned 84 % z nich uvádí, že pravděpodobně budou do nástrojů kybernetické bezpečnosti investovat.

Dosavadní vývoj naznačuje, že se podniky budou s hrozbami setkávat stále častěji. Frekvence kybernetických útoků totiž dlouhodobě stoupá. Podle údajů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zaznamenala Česká republika v roce 2023 rekordních 262 kybernetických útoků. Oproti předchozímu roku se tak jejich počet téměř zdvojnásobil.

Malým firmám chybí znalosti
Přes dvě třetiny (68 %) dotázaných podniků uvádí, že v současné době používají antivirový software, 58 % zavedlo dvoufaktorové ověřování. Podobná část (59 %) se spoléhá také na pravidelné softwarové aktualizace. S ostatními opatřeními už je to však o poznání horší. Firewall používá jen 49 % dotázaných firem, šifrování dat pak pouhá třetina. Alarmující je, že prevenci formou vzdělávání zaměstnanců praktikuje jen 42 % podniků.

Priority jsou zatím jinde
Pro mnohé podnikatele je to navíc i otázka peněz. 31 % dotázaných uvádí jako hlavní překážku vyšších investic do kybernetické bezpečnosti vysoké náklady s tím spojené. Nedostatek prostředků na inovace se přitom netýká pouze zabezpečení. Podle Barometru totiž nadále zaostávají i investice do digitalizace. 45 % dotázaných podnikatelů plánuje v letošním roce na digitalizaci vyčlenit jen 1-5 % svého rozpočtu, třetina dokonce méně než 1 %. Více než desetinu rozpočtu naopak na digitalizaci dá jen 5 % firem. Za nejzásadnější překážky, které stojí v cestě digitalizaci, dotázaní označují nákladová a časová omezení (23 %) a nedostatek finančních prostředků (22 %).

„Tři z pěti podnikatelů jsou přesvědčení o tom, že pro budoucí úspěch jejich podnikání je adopce moderních technologií klíčová. Investice do digitalizace tomu však zatím neodpovídají, což naznačuje, že jejich priority zatím leží jinde,“ vysvětluje Jana Fišerová, vedoucí výzkumu CARE Česká republika. „Firmám, které v této disciplíně zaspí, se ovšem může stát, že je začne vytlačovat konkurence, která bude díky digitálním nástrojům pracovat efektivněji a zákazníkům díky tomu nabídne lepší služby. Právě proto jsme na platformě Pro podnikavé připravili řadu kurzů, návodů a tipů, které pomohou podnikatelům se v digitálním světě zorientovat, a ještě více nakopnout své podnikání,“ dodává.

(tz)