Tomáš Čapek

Pokračování rozhovoru z únorového čísla.

Čím vším se zabývají auditoři, kteří spolupracují s Českou společností pro jakost? Oblastí do nichž vstupují, je řada, od automobilového až po potravinářský průmysl. Jeden z těchto odborníků, Ing. Tomáš Čapek, CSc., jednatel firmy UniConsulting s.r.o., v rozhovoru přiblížil, proč je audit pro firmy důležitý, co přináší a jaké záležitosti řeší. První část rozhovoru jsme otiskli v únorovém vydání Prosperity. Dnes máte možnost dovědět se ještě více:

Zabýváte se i značením potravin. Znamená to, že by se na etiketách měly objevovat i jiné informace? Ostatně, co tam dnes musí být, a co naopak ne?

Značení potravin je jeden z pilířů činnosti společnosti UniConsulting, kterou jsem před 25 lety založil. Označování potravin udělalo za posledních 12 let ohromný skok. Snaha spotřebitelských organizací a množící se zdravotní a výživové problémy populace přinutily legislativce k řešení informovanosti spotřebitelů na obalu potravin.

Co všechno si pod tím lze představit?

V roce 2011 vyústilo toto snažení v celoevropsky povinnou normu – nařízení 1169/2011, které definovalo hlavní povinnosti z hlediska spotřebitelského značení balených potravinářských výrobků. Některé oblasti značení zůstaly ale celoevropsky neřešeny. Jako např. nebalené a zabalené potraviny, pokrmy nebo potraviny z malých výrob regionálního charakteru. Tyto oblasti řeší do značné míry národní legislativa, která se odvíjí hlavně od zákona o potravinách č. 110/1997 Sb. v platném znění.
Odborná potravinářská veřejnost se zabývá detaily, jak by měla být legislativní pravidla v praxi realizována, což není vůbec jednoduché. Legislativci řeší další informace, které cítí jako pro spotřebitele důležité. Faktem je, že tyto dobře míněné snahy se do značné míry míjí s edukací spotřebitele.

Znamená to, že tomu lidé nerozumějí?

Jednoduše, většinu informací ze spotřebitelského značení není schopen běžný spotřebitel využít. V edukaci spotřebitele jsme velmi zaspali a ani dnes nevidíme řízené aktivity, které by nás vedly k optimizmu. Firma UniConsulting pořádá stovky školení, ale vše je upřeno, protože podporováno, na odbornou veřejnost, nikoli na spotřebitele.

Jak se tedy obaly proměnily?

Ve složení výrobků za poslední roky přibylo označení 14 nejznámějších alergenů, tabulka výživových hodnot, tzv. Big7 (energetická hodnota, tuky – z toho nasycené mastné kyseliny, sacharidy – z toho cukry, bílkoviny, sůl).

Ale to není určitě vše...

Stále roste podpora novinky označování nutriční kvality potravinářských výrobků na přední straně obalu. Jde o podporu zdravotní prevence pomocí barevného systému značení, přičemž nejznámějším systémem je Nutri-Score. Výživové hodnoty na přední straně obalu podporuje Evropská komise, která má v tomto roce rozhodnout o typu systému značení a o tom, jestli bude systém povinný pro všechny potraviny, nebo volitelný. Cílem je mít pro spotřebitele jednoduché vodítko s důrazem na zdraví spotřebitele přes obsah zátěžových složek podporujících civilizační choroby, jako je cukr, sůl nebo tuky. V České republice probíhá v současnosti poměrně tvrdý souboj o podporu tohoto označování.

Rovněž se stále hovoří o dvojí kvalitě potravin, ale s jakými závěry?

Problémy s dvojí kvalitou potravin v různých evropských zemích byly po letech uchopeny i legislativně. Informace na stránkách SZPI definují podrobnosti tohoto problému, kdy pod stejným názvem a obalem se na trhu ES pohybují potraviny s různým složením.
Značným problémem je uvádění výživových tvrzení, která mají spotřebiteli přiblížit kvalitativní parametry výrobku, avšak někdy bez nutného důkazu, případně vyloženě zakázané. Zakázaná jsou také zdravotní tvrzení. Možnosti marketingových textů jsou tedy předmětem detailního prověřování.
V poslední době se řeší také země původu výrobku i primární složky, kdy jasné vodítko pro spotřebitele musí být podle soudního rozhodnutí již na přední straně obalu.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi