Jiří HoloubekČtvrtá průmyslová revoluce není jen stále častěji užívaný pojem, stává se skutečností. Dotkne se všech, ať se to někomu líbí, nebo ne. Čím dříve domácí firmy „nastoupí do digitálního vlaku“, tím to pro ně bude výhodnější a snazší. Svaz průmyslu a dopravy ČR se proto rozhodl zjistit současnou situaci přímo v terénu. Co se dozvěděl, o tom v rozhovoru s členem představenstva SP ČR Jiřím Holoubkem.

Proč Svaz průmyslu a dopravy ČR vypracoval průzkum firem, jak jsou daleko se zaváděním Průmyslu 4.0?

Svaz průmyslu a dopravy je v oblasti zavádění konceptu Průmysl 4.0 ve firmách jedním z nejaktivnějších profesních uskupení. V Pracovní skupině pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách, která je součástí svazového Expertního týmu pro digitální ekonomiku, sdružujeme jak zástupce oborových svazů a individuálních členů, tak i dalších institucí, jako například MPO, CzechInvest, TAČR a dalších. Před letošním strojírenským veletrhem jsme se rozhodli ověřit nejen úroveň implementace prvků konceptu Průmysl 4.0 v našich členských firmách, ale zejména efekt našeho společného snažení v této oblasti, které věnují mnozí z nás hodně času a energie.

Překvapily vás odpovědi, nebo se více méně blížily vašemu očekávání?

Protože hodně jezdím po regionech a tam se setkávám se zástupci firem, většina odpovědí mě nijak nepřekvapila. Ale například to, že si firmy nepřiznávají, že je k zavádění prvků Průmysl 4.0 nutí jejich obchodní partneři nebo zahraniční korporace, které je vlastní, je trošku překvapivé. Na jednu stranu je dobré, že firmy v průzkumu uvádějí dominanci svých vlastních pozitivních rozhodnutí, na druhou stranu je pro udržení konkurenceschopnosti vnímání požadavků firemního digitálního okolí také velmi důležité.

Co podle vašeho názoru nejvíc brání, aby firmy skutečně pracovaly v digitálním prostředí?

Bohužel tomu v mnohých případech brání samotné managementy firem. Ve světle pozitivních hospodářských výsledků v minulých letech nejsou mnozí šéfové firem nuceni uvažovat jak v krátkodobých, tak i dlouhodobých horizontech o inovacích, nových obchodních modelech a dalších změnách, jejichž zavedení jim umožní digitální transformace firmy.

Dokážou se zejména malí a střední podnikatelé vyhnout zavádění digitálních systémů, nebo jde o otázku konkurenceschopnosti a přežití?

Digitální transformaci se nevyhnou žádné společnosti, ale ani malí podnikatelé. Opravdu je to otázka přežití. Tato transformace má a bude mít pro konkrétní firmy různý průběh, nicméně povede vždycky ke kvalitativním změnám jak vnitrofiremních procesů, tak i procesů svázaných s obchodními partnery, institucemi nebo státem.

Je mladá generace připravena převzít štafetu od „otců zakladatelů“ a kráčet v inovacích stejným tempem jako ostatní svět?

Vyšší digitální gramotnost je pro mladou generaci velikou výhodou. Její nevýhodou je omezená schopnost komunikace se staršími kolegy, ale bohužel velmi často i mezi svými vrstevníky. Pokud se firmám podaří tyto komunikační bariéry překonat, mají velkou šanci uchovat svoje firemní know-how například v digitálních ontologických skladech, a hlavně inovovat svoje produkty, ať už jsou to výrobky, nebo služby.

hodně úspěchů českým firmám
popřál Pavel Kačer