INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 19. rokem

COOP Sîvihov2Z analýzy vývoje nezávislého obchodu lze konstatovat, že dochází k dalšímu, masivnímu úbytku zejména malých venkovských prodejen, ale i prodejen střední i větší velikosti v městech, městysích. Likvidace malých, jednomístných prodejen na venkově dopadá na občany venkova, a to zejména na nejstarší populaci, která nemá poté možnost si nakoupit, a dojíždět do nejbližších měst pro ně představuje velkou zátěž.

Je asi dobře poděkovat stovkám starostů obcí, ale i představitelům některých krajů, kteří se rozhodli tomuto stavu zabránit tím, že se rozhodli v rámci svých rozpočtů přispívat na zachování těchto malých prodejen. Aktuálně se také hovoří o tom, že podpora venkova a tím i služeb, včetně obchodu, by se měla dít systémově, že by ji měla řešit vláda, ministerstva a problém by se neměl týkat pouze příslušné obce či kraje. To je nepochybně chvályhodné, ale obávám se, že to vývoj trendu dalšího úbytku malých prodejen zabrání jen ztěžka. 

Jsou velké rozdíly mezi zahraničními řetězci a nezávislým trhem, asi se nedají všechny vyjmenovat, ale uvedu ty nejvýznamnější, které asi řešit nelze, jsou objektivní a zejména ekonomického charakteru:

- Výkon na pracovníka – nejdůležitější ekonomická kategorie v obchodu. Zatímco např. v Lidlu výkon na pracovníka je 700 000 Kč/měs. i více, malé venkovské obchody mají průměrný výkon něco málo přes 200 000 Kč/měs. Z toho vyplývají dvě věci, výrazně nižší mzdy a výrazně horší ekonomika venkovských prodejen.
- Náklady v poměru k realizovanému obratu – malé a střední prodejny mají výrazně vyšší poměr nákladů k realizovanému maloobchodnímu obratu, a to zejména výše uvedené mzdy. (I když Lidl bude mít průměrnou mzdu 30 000 Kč, a tedy dvojnásobek než prodavačka v malé venkovské prodejně, tak výkon na pracovníka je vyšší čtyřnásobně.) A ve svém důsledku náklady na mzdy u malé prodejny jsou dvojnásobné. Totéž platí u energií, ostatních služeb aj.
- Ostatní – malá kupní síla v obci, výrazně záporná spádovost, svoz občanů do nejbližšího Kauflandu zdarma autobusy, rizika vloupání do malých objektů prodejen v obcích (až 10 % ročně), vysoké náklady na správu a řízení malých prodejen, aj.

Foto 2018 VSIng. Vladimír StehnoNa druhé straně je třeba objektivně přiznat, že v případě řetězců jsou vyšší náklady na investice a tím i odpisy, vybavení, správní agendu, mnohdy možná ne zcela objektivně oceněnou a poskytovanou ze svých domovských firem.

Tyto rozdíly prostě byly a budou a lze je řešit systémově podporou z centra (vláda, ministerstva) a nebo v rámci krajů či samotné obce.
Je tu ale také celá řada subjektivních příčin a důvodů, proč neprovozovat malé venkovské obchody, které mnohdy vycházejí z nastavené legislativy obchodu. Právě ty představují největší problém venkovského obchodu, malých, drobných a středních obchodníků, a dokonce i velkých obchodníků, kteří provozují rozsáhlou síť těch nejmenších obchodů na venkově. Dovolil bych si jich pár vyjmenovat a také nastínit změny, které by nepochybně k zachování venkovského obchodu přispěly:

1. Zákon o významné tržní síle – jde zejména o správné pojmenování, kdo disponuje významnou tržní silou. Konstanta 5 mld. Kč/rok zcela určitě není korektní.
- Je přeci rozdíl, zda-li řetězec (zahraniční či český) provozuje 100 obchodů v ČR s ročním obratem 20 mld. Kč při průměrné velikosti obchodu 200 mil. Kč/rok nebo 3000 středních a malých prodejen s průměrnou velikostí 6,666 mil. Kč.
- Není logické, že subjektem významné tržní síly se stane i nákupní aliance, která spojila desítky, stovky či více nezávislých obchodníků, obchodních firem či družstev, aby společným nákupem mohla alespoň trochu čelit nadnárodním řetězcům v okamžiku, kdy tento společný nákup dosáhne hodnoty 5 mld. Kč. Bude prospěšné tyto aliance zrušit? To vyřeší problém venkovského obchodu velice rychle – už nebude totiž co řešit.

2. Zákon o cenách – hovoří se o podnákupních či podnákladových cenách, aniž bychom přesně dokázali vždy definovat, o co jde, mohli bychom doplnit pod výrobní ceny ze strany dodavatelů. Používání podnákupních cen, ale i podnákladových ze strany řetězců (např. Kaufland – rohlík za 0,50 Kč) je devastující pro nezávislý obchod. Nikoliv ekonomicky, ale z pohledu vnímání společnosti. Toto by si řetězec v Německu nikdy nedovolil!!! Ve skutečnosti jde o sdělení zákazníkovi, že on je ten, co má rád Česko, a proto prodává rohlík za 0,50 Kč a že ti ostatní Česko rádi nemají, a proto tam mají rohlík za 2 Kč. Jde o neomluvitelné agresivní chování řetězce, který si je vědom, že nástroje proti tomuto chování se v rámci legislativy budou hledat těžko. A jaké jsou možnosti:
- Zákon o cenách – nastavení zákazu používání odlišných cen od obvyklých na trhu, zákaz jejich používání v rámci akcí, umožnit využít podnákupní ceny pouze u doprodejů s ohrožením DMT aj. Zvážit i nastavení minimálních pevných cen vybraných položek navazujících na zemědělskou produkci (základní druhy pečiva, mléko, máslo, mouky) – max. deset položek.
- Zákon o významné tržní síle – i v rámci tohoto zákona posuzovat nekompromisně používání agresivních, podnákupních či podnákladových cen v případě významné tržní síly v rámci mikroregionu aj.

3. Dozorové orgány – je zde nezpochybnitelná úloha dozorových orgánů, které mají za úkol provádět důsledné kontroly obchodníků na všech úrovních. Bohužel dozorové orgány pracují s nastavenou legislativou, která poškozuje nezávislý trh. Není logické, když zákon dozorovému orgánu ukládá výrazně navýšit pokuty v případě opakovaného, stejného prohřešku u hypermarketů nebo u jednomístných prodejen. Stejně tak je nelogické prohřešky na nejmenších venkovských prodejnách (mnohdy s podporou ze strany obce) či menších prodejen ve větších obcích řešit z úhlu velikosti firmy či družstva, které tuto prodejnu provozuje. Je přeci rozdíl v řízení hypermarketu, kde působí
60 pracovníků, kde mají svého odborníka pro řízení jakosti, a mezi prodejnou se dvěma nebo dokonce s jedním člověkem na zkrácený úvazek. a posuzovat tento stav z pohledu velikost obratu celé firmy.

Takže návrh na změny:

- Výše pokuty dle zjištění by se neodvíjela od velikosti firmy, která provozovnu provozuje, ale od velikosti té které konkrétní prodejny, možno využít i parametru počtu pracovníků na prodejně – pak to bude objektivní. V opačném případě to povede k trendu provozovat co nejméně co největších prodejen, neboť to výrazně omezuje rizika.
- Opakované porušení se bude týkat systémových chyb nastavených centrálou byť nedopatřením, ale nikoliv tím, že na jednomístné prodejně, 100 km vzdálené od druhé jednomístné prodejny zjistil dozorový orgán např. 4 byť zcela odlišné položky s prošlou DMT, a jediným spojovacím prvkem je IČ – v tomto případě to posoudit za opakované je nelogické.

4. Ostatní – je zde celá řada dalších věcí, které výrazně komplikují život nezávislého obchodu, a to například:

- Povinné zdravotní prohlídky, závodní lékař – lze tuto legislativu pochopit u firem na jednom místě, kde pracuje 50, 100 či 1000 lidí. Je to však problém právě malých prodejen. Proč má vedoucí, nebo i kolektiv menší prodejny, mít svého závodního lékaře, ke kterému bude muset dojíždět mnohdy desítky km. Zjednodušením by bylo, že povinnost smluvního závodního lékaře se nevztahuje na lokální provozovny s méně než deseti zaměstnanci a lze tyto nahradit prohlídkami od svého obvodového praktického lékaře.
- Zrušení, či výrazné omezení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u pracovníků pracujících na zkrácené pracovní úvazky – údajně návrh úpravy zákona ze strany TOP 09. Jde o dehonestaci pracovníků na zkrácené úvazky v případě, že jejich mzda je nižší s ohledem na kratší úvazek než mzda minimální.

Ing. Vladimír Stehno,
předseda COOP Havlíčkův Brod, spolupracovník Asociace českého tradičního obchodu

Slovo ke dni

  • Horko přeje on-line obchodu

    Říká se o hrozném počasí, že bys ven ani psa nevyhnal. Letošní léto, co se počasí týče, je jako z katalogu cestovní kanceláře. Ale až moc. Slunce nemilosrdně žhne a už třetí měsíc nepřichází vysvobození. Většina lidí už má horka plné zuby a volí nejrůznější obrannou strategii, včetně nakupování. Někdo, jako já, vyhledává klimatizované prostory hypermarketů. Jiný nevytáhne paty z domu, kde odpočívá ve stínu. Kdo má navrch, nevím, ale e-shopy si už pochvalují růst obratu v letních měsících. Když nemůže zákazník k obchodníkovi, musí zboží ke spotřebiteli. Různé doručovací a kurýrní služby se teď musí hodně činit. Doufejme, že se neozvou politici nebo obory, aby označili práci v takové výhni jako porušování základních lidských práv – a vymyslí novou regulaci.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

gascontrol

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

logo KOBTOSlogo 172

 

Partneři plus:

tsoft   EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300

INZERCE