Po dvaceti letech jednání se v listopadu 2024 v Rijádu uskutečnila diplomatická konference Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), na níž byla přijata smlouva o právu průmyslových vzorů.

Jejím cílem je zjednodušit a sjednotit pravidla pro registraci designů po celém světě a zajistit lepší ochranu duševního vlastnictví pro designéry a firmy.

Proč je to důležité?
Průmyslový vzor je právní nástroj, jehož prostřednictvím je možné ochránit designérská řešení. Design přitom není jen o estetice – může rozhodnout o úspěchu na trhu. Firmy investují do designu nemalé prostředky, protože atraktivní vzhled výrobků zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Pokud však výsledky designérské činnosti nejsou dostatečně chráněny, může je konkurence snadno okopírovat, čímž firmy přicházejí o svou konkurenční výhodu. Současná pravidla ochrany designu se v různých zemích liší, což znamená, že designéři musí podstupovat složité a nákladné procesy registrace v každé jurisdikci zvlášť. Rijádská smlouva si klade za cíl tento proces sjednotit a zpřehlednit, což značně usnadní mezinárodní ochranu designů.

Jaké změny přináší Rijádská smlouva?

• Standardizace přihlašovacích požadavků – Nová smlouva stanovuje jednotný seznam informací, které jsou nutné k registraci průmyslového vzoru. To přinese větší transparentnost a zjednodušení celého procesu.
• Ochranná lhůta po zveřejnění designu – Pokud byl průmyslový vzor zveřejněn, má přihlašovatel až 12 měsíců na jeho registraci, aniž by ztratil právo na ochranu. To designérům poskytuje dostatek času na testování a úpravy návrhu před formálním podáním.
• Možnost odloženého zveřejnění – Přihlašovatelé mohou odložit zveřejnění průmyslového vzoru minimálně o 6 měsíců, což jim umožňuje lépe načasovat uvedení produktu na trh a zabránit předčasnému odhalení konkurenci.
• Snadnější opravy a uznání práv – Zavádějí se mechanizmy pro opravy chyb, obnovu práv a možnost přezkoumání v případě zmeškání lhůt. Díky tomu přihlašovatelé neztrácejí ochranu kvůli administrativním omylům.
• Registrace licencí není povinná – Platnost průmyslového vzoru není podmíněna tím, zda je licence zapsána v registru. To znamená větší flexibilitu pro podniky při správě jejich práv.
• Jasná pravidla pro vyobrazení designů – Smlouva stanovuje přijatelná vizuální zobrazení průmyslových vzorů, včetně možnosti označování částí návrhu, které nejsou předmětem ochrany. To pomáhá předcházet nejasnostem při posuzování zápisné způsobilosti.

Jak probíhala diplomatická konference?
Rijádské konference se zúčastnilo téměř 900 delegátů ze 130 členských států WIPO. V úvodních projevech generální ředitel saúdského úřadu pro duševní vlastnictví Abdul-Aziz bin Mohammad Al-Suwailem a generální ředitel WIPO Daren Tang zdůraznili význam ochrany průmyslových vzorů pro ekonomický růst, inovace a udržitelný rozvoj. Vyjednávání probíhala ve dvou hlavních výborech a pracovních skupinách, kde se řešila klíčová ustanovení smlouvy a administrativní záležitosti.

• Diskuze se zaměřovaly zejména na:
• Zjednodušení přihlašovacího procesu
• Harmonizaci pravidel mezi různými jurisdikcemi
• Možnosti technické pomoci pro rozvojové země
• Transparentnost při zveřejňování původu designu

Po několika dnech intenzivního jednání se podařilo dosáhnout kompromisu a 22. listopadu 2024 byl schválen konečný text Smlouvy spolu s Prováděcím předpisem a Usnesením. Smlouvu podepsalo zatím 18 států, mezi nimiž jsou například Bosna a Hercegovina, Pobřeží slonoviny, Maroko nebo Saúdská Arábie. Nicméně pro její vstup v platnost je zapotřebí ratifikace, a to alespoň 15 státy.

Co se bude dít dál?
Rijádská smlouva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení 15. ratifikační listiny. Smlouvu zatím žádný stát neratifikoval, ale dosavadní jednání naznačují ochotu států se k ní připojit. Další kroky zahrnují implementaci smlouvy do vnitrostátních právních předpisů, což bude vyžadovat spolupráci mezi vládami, odborníky a průmyslovými odvětvími.

Problém hlasovacích práv EU
Evropská unie se během konference snažila prosadit změnu pravidel hlasování, aby mohla hlasovat i bez přistoupení alespoň jednoho z jejích členských států ke smlouvě, což se jí však nepodařilo. Podle současného znění Rijádské smlouvy mohou hlasovat pouze ty mezivládní organizace, jejichž členské státy smlouvu ratifikovaly. To znamená, že EU nemá ve Shromáždění smluvních stran žádný hlas, dokud se její členské státy nestanou smluvními stranami. Tento problém bude muset být řešen na úrovni EU v Bruselu.

Závěr
Uzavření Rijádské smlouvy představuje významný milník v oblasti mezinárodní ochrany průmyslových vzorů. Zavedení jednotných pravidel a zjednodušení procesů pomůže designérům a firmám efektivně chránit svou tvorbu na globálním trhu. Úspěch smlouvy však bude záviset na jejím širokém přijetí a správné implementaci do právních systémů jednotlivých států. Klíčovou roli v tomto procesu sehraje další spolupráce mezi vládami, odborníky a designéry.

Mgr. Kateřina Dlabolová,
Úřad průmyslového vlastnictví