Česko zůstalo i v roce 2023 významným vývozcem elektřiny v EU. Množství exportované elektřiny bylo ve srovnání s rokem 2022 o přibližně 5 TWh nižší a dosáhlo jen 9 TWh. Důvodem byla především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.

Poptávka po síťově dodávané elektřině přitom v EU poklesla přibližně o 3 %. Podle analýz poradenské společnosti EGÚ Brno bude vývoz elektřiny z Česka v případě dalšího útlumu uhelné výroby dále klesat a Čes­ko by se kvůli tomu mohlo v horizontu několika málo let stát jejím dovozcem.

„Největším vývozcem v Evropské unii byla Francie se 49 TWh, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh,“ uvedl Petr Čambala, řídící konzultant EGÚ Brno, a dodal: „Česko drží mezi vývozci elektřiny v EU za rok 2023 čtvrtou příčku. Více než Česko vyvezlo v rámci EU už jen Španělsko (14 TWh), avšak vzhledem ke slabému propojení na Francii neopustila většina vyvezené elektřiny Pyrenejský poloostrov a skončila v sousedním Portugalsku.“

Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se loni po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny (9 TWh). Šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ani pro následující roky EGÚ Brno neočekává zlepšení. Historicky přitom bylo Německo významný vývozce elektřiny. V roce 2018 vyvezlo téměř 50 TWh a ještě v roce 2022 byl vývoz 28 TWh.

„Německo není jedinou sousední zemí Čes­ka, která v roce 2023 elektřinu dovážela. Dlouhodobě deficitní je také Rakousko. Vzhledem k vyšší výrobě elektřiny z vodních elektráren a nižší spotřebě dosáhl však dovoz přibližně 2 TWh, v roce 2022 to bylo 10 TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo 4 TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby (v roce 2023 to bylo 11 TWh). U žádné z těchto zemí přitom ve střednědobém horizontu neočekáváme výraznější změny a dovozní charakter bilance bude s velkou pravděpodobností přetrvávat,“ vysvětlil Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno.
Pozici největšího dovozce elektřiny v EU si udržela Itálie. Za rok 2023 importovala více než 50 TWh, pro srovnání celá ČR má roční spotřebu přibližně 60 TWh. Mezi další významné dovozce v roce 2023 patřilo Maďarsko (11 TWh) a Portugalsko (10 TWh), které dováží elektřinu ze sousedního Španělska. Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Velká Británie. Dovoz elektřiny dosáhl 27 TWh. „Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o 10 %. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.

(tz)