Kdyby dnes řecká vláda neschválila nový úsporný rozpočet, měl by svět zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu. Bohužel celá válka i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem.

1) Řecký dluh je příliš velký, celkově by měl v tomto roce dosáhnout 350 mld EUR (504 mld USD)

a jenom na úrocích budou muset Řekové v nadcházejících letech ročně splácet více než 8 % HDP. Dostat rozpočet do tak vysokých primárních přebytků je v málo konkurenceschopném Řecku nadlidský úkol. Pro srovnání dluh Argentiny činil v roce 2002 82 mld. USD ( největší poválečný bankrot státu) a v případě Ruska 72 mld. EUR ( bankrot 1998).

2) Nové kolo úsporných opatření navíc přichází v nevhodnou chvíli, kdy světová ekonomika začíná zpomalovat. V evropských, amerických i asijských ekonomikách je vidět několikátý měsíc v řadě zhoršování podnikatelských nálad. To ukazuje na slabší druhou polovinu roku a riziko, že řecká ekonomika poroste ještě pomaleji než se v tuto chvíli čeká (-3,0 % odhad MMF). To znamená, že Řekové mohou již za půl roku řešit podobný problém jako dnes - nižší výběr daní kvůli pomalejšímu hospodářskému růstu.

3) I když schválení záchranného plánu otevírá Řecku cestu k dalším 12 mld. EUR z kasičky MMF, tyto peníze pouze řeší financování Řecka v nacházejících měsících. Evropa (tedy především Německo a Francie) zatím není dohodnuta na novém záchranném balíku pro Řecko, který by mu poskytl oddychový čas alespoň do roku 2014. Takový balík by pravděpodobně musel mít objem alespoň 90 mld. EUR a na krytí nákladů by se dobrovolně měli podílet i soukromí věřitelé. A v tom je právě kámen úrazu. Francie sice představila svůj návrh, jak zapojit "dobrovolně" banky do druhé vlny pomoci Řecku, celou věc ale neprobrala s ratingovými agenturami. Ty mohou lehce celou snahu zmařit tím, že označí jakékoliv zapojení věřitelů za faktický bankrot Řecka.

Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny