Lidé se v současnosti více obávají o své úspory, a to především kvůli zvyšující se inflaci, zdražování a obavám z války na Ukrajině. Vyplývá to z březnového průzkumu STEM/MARK pro společnosti Skanska a Hyposka. Jeho cílem bylo zjistit současný postoj Čechů k otázkám investování a pořízení vlastního bydlení v takto turbulentní době.
Rostoucí ceny energií v kombinaci s tlakem na dekarbonizaci a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách představují mix faktorů, které bezprostředně dopadají na výkonnost tuzemské ekonomiky. Tak jako v období eskalujících vln pandemie COVID-19 byla ekonomicky zasažena řada průmyslových odvětví a služeb, jsou v největší míře ohroženy zejména energeticky náročné segmenty, mezi které se řadí také odvětví chemického průmyslu.
Ať už jste workoholik, který tráví prací 60 hodin týdně, nebo práci dlouho hledáte a propadáte beznaději, dovolená vám může změnit nebo i zachránit život. Stále více se totiž ukazuje, že pokud máte práci na prvním místě, poškozuje to duševní, fyzické i emoční zdraví. Vyplývá to ze závěrů společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).
Na trhu práce nezůstal kámen na kameni. Lidé si dnes víc cení svého zdraví a volného času, firmy zase požadují po zaměstnancích „měkké“ dovednosti. Proč je tomu tak, o tom jsme hovořili s generální ředitelkou ManpowwerGroup s.r.o. Jaroslavou Rezlerovou.
V pondělí 30. května se v sídle České manažerské asociace sešla Rada expertů, a to za účelem panelové diskuse na téma: "Od montoven k mozkovnám." Tato diskuse se mimo toto téma točila kolem skutečnosti, že český průmysl je už dlouho ve vlnách zkoušený nedostatkem jak kvalifikovaných pracovníků, tak i kapacit manuálních pracovních sil a po odbytí dob covidových se připravuje na další komplikace.
Téměř polovina zaměstnanců je přesvědčena o tom, že si se svými znalostmi a dovednostmi vystačí i za pět let, nejčastěji jde o lidi z výroby. Naopak více než třetina pracujících se aktivně vzdělává, aby si zachovala atraktivitu na trhu práce i v budoucnu.
Svět se dostal do bezprecedentní situace. Kdo by před rokem řekl, že Evropská unie bude firmám a lidem nakazovat, jak si mají zatopit. Kolik stupňů Celsia bude v pořádku, kolik ne a kdy si budou teplomilní hříšníci koledovat o trest. Vracíme se tak do časů direktivní ekonomiky, do dob, kdy strana a vláda nařizovala, co kdo smí a nesmí. V kapitalizmu přece měla místo nařízení a zákazů usměrňovat chování společnosti neviditelná ruka trhu. Jenže ani ta, jak se ukazuje, nezískala plnou důvěru vedení. Ano, zemního plynu, elektřiny i dalších energií se nebude dostávat, ale s jeho kritickým nedostatkem roste jejich cena. Kdo tedy bude moci příští zimu topit „pánu Bohu do oken“? Myslím si, že skoro nikdo. Omezovat se ve spotřebě a snižovat náklady se stane nutností, pokud mají firmy a domácnosti přežít krizové období. Tento ekonomický zákon...
V předchozích příspěvcích jsme se seznámili s těmi fázemi mediace, ve kterých IP mediátor navozuje pocit vzájemné důvěry a pozitivního ovzduší pro mediační jednání, nastavuje základní pracovní a společenská pravidla, a také aktivně naslouchá stranám a pojmenovává předměty jednání. Strany konfliktu však nebyly zatím připraveny spolu efektivně komunikovat a vzájemně si naslouchat.
Pokračování ...