INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 23. rokem

0 všestaryMonika NebeskáMít plný stůl je pro většinu lidí v České republice samozřejmostí. Vážit si toho, že mrkev, cibule, vejce, chleba, sýr nebo jablko budeme mít kdykoli na dosah, neumí ale každý. Ne všichni tuší, jaké dnes vlastně zemědělství v České republice je, jak se rozvíjí, s čím musí dopředu počítat. A co všechno je potřeba dělat k tomu, aby náš komfort stravování byl zachován i rostl. Slova Ing. Moniky Nebeské, předsedkyně Zemědělského družstva Všestary, však potvrzují, že se naše zemědělství výrazně mění. Třeba díky nastupující digitalizaci. Není to pohádka bez konce, ale vyprávění srdcaře s vizí a ekonomickým optimizmem:

Jaro je nejen o sasankách a fialkách, ale pro zemědělce také o spoustě starostí. Jaké má letos Zemědělské družstvo Všestary?

Kromě těch obvyklých, souvisejících se zahájením jarních prací, je to letos navíc komplikovanější takovými akcemi, jako je zavedení povinného testování zaměstnanců nebo podstatně složitějšími procedurami při najímání sezónních pracovníků, bez kterých se neobejdeme. Ale myslím, že jsme již během celého minulého, značně nestandardního roku, dobře natrénovali schopnost pružně se přizpůsobit stále se měnícím podmínkám, a že to zvládáme dobře.

A s jakými složitostmi napříč specializací se nyní potýkají čeští zemědělci? I v souvislosti s koronavirovou krizí se ještě nedávno hlasitě hovořilo o krocích k částečné soběstačnosti ve výrobě potravin, těch se má v prodejnách objevovat stále více...

Já jsem zastáncem rozumné podpory maximální možné soběstačnosti ve výrobě potravin, ostatně uzavření hranic na jaře loňského roku nám ukázalo, jak zranitelný je svět a jak rychle dojde k výpadku některých potravin při omezení exportu. Na druhé straně, jakákoliv snaha regulovat tuto oblast stanovením povinných kvót na podíl českých potravin, tak jak to přináší novela zákona o potravinách, je problematická. A to jak praktickou vymahatelností ve smyslu nedostatečné výrobní kapacity české ekonomiky zabezpečující dostatečnou produkci českých potravin, tak složitostí definice „české potraviny“ v rámci současné globalizované ekonomiky, kdy jednotlivé výrobky jsou vyráběny ze vstupů pocházejících z různých států světa nebo jsou vyráběny firmami vlastněnými zahraničnímu subjekty apod.

Co by dnes šéfům zemědělských podniků zajistilo klidnější spaní?

Nedávno jsem na nějaké konferenci uvedla, že pro nás jediná jistota je – nejistota. Musíme reagovat na klimatické změny, stále se měnící regulatorní a legislativní požadavky, koronavirová opatření atd. Dnes jsme více právníci, administrativní pracovníci, a už někdy ani nemáme sílu na naši vlastní práci. Řada opatření se dělá od stolu, přitom by bylo dobré zvažované úpravy nejprve konzultovat s námi, zemědělci, podložit je vědeckými fakty, a teprve pak nařízení uvádět do praxe. Zatím to vnímáme obráceně a vím, že řada lidí v zemědělství je tím demotivována. Nelze samozřejmě odstranit nejistotu ohledně množství srážek nebo slunečního svitu, s tím se jako zemědělci musíme umět vypořádat, ale další zvyšování legislativní nejistoty a zatěžování nadbytečnou administrativou je zbytečné a škodlivé.

08 precizn zemoädoälstvOdborníci hovoří o tom, že pěstování obilí, pícnin, zeleniny či chov dobytka nebo drůbeže je u nás na velmi vysoké úrovni v porovnání s jinými evropskými zeměmi, máme sofistikované způsoby hnojení, úměrné používání pesticidů, antoibiotik, špičkovou kontrolu kvality mléka. Jak to vnímáte? Ztotožňujete se s tímto názorem?

Naprosto. Opravdu jsem přesvědčena, že české zemědělství je na vysoké úrovni, co do kvality a zdravotní nezávadnosti produktů. České zemědělství vyznívá velmi dobře v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, i co se týče spotřeby pesticidů. Česká republika má v porovnání s Belgií zhruba čtyřikrát nižší spotřebu pesticidů a zhruba dvakrát nižší v porovnání s Francií nebo Německem. A podobně hovoří statistiky o spotřebě umělých hnojiv. I zde se nacházíme spíše na chvostu pomyslného pelotonu, daleko za státy, jako je Irsko, Belgie nebo Německo. Před námi jsou dokonce země s výrazným akcentem na ochranu životního prostředí jako Norsko nebo Švýcarsko. I u nás v ZD Vše­stary splňujeme nejpřísnější limity na spotřebu pesticidů a obsah škodlivých látek v produktech. Podnikáme ekologicky a ohleduplně. Již několik let využíváme systém precizního zemědělství, strip till, budujeme remízky, využíváme kapkových závlah, máme zkušenosti s ekofarmařením, agroenvi, pečujeme o welfare zvířat. Ne proto, že nám to někdo nařizuje, ale protože cítíme, že je to tak správné a přirozené.

Žhavé téma je pro zemědělce digitalizace. O tomto procesu a praxi družstva, jež řídíte, jste hovořila na podzim na konferenci České společnosti pro jakost. Jak jste digitalizaci pojali a co od ní očekáváte?

Do budoucna se digitalizaci a robotizaci zemědělství přisuzuje jeden z nejdynamičtějších vývojů, a to nejen při zpracování plodin, což je dnes již dost běžné, ale i přímo při samotném pěstování na polích. Do hry se totiž má významně zapojit celá „armáda“ nových přesnějších a odolnějších snímačů pro monitorování, které ve spojení s výkonnějšími řídicími jednotkami umožňují automaticky nebo poloautomaticky řídit stávající typy zemědělských strojů. Ve vzdálenější budoucnosti pak navíc lze počítat se stále větším užíváním létajících jednotek v podobě poloautomatických nebo pak i plně automatických dronů, které budou schopny zajistit zvláště na rozsáhlých polích mnoho práce bez jakéhokoliv kontaktu se zemí, a tedy bez jakéhokoliv poškození pěstovaných rostlin i jejich půdy. Vývoj mobilních pracovních strojů (souprav traktor + pracovní nástroj, postřikovač, kombajn či sklízecí řezačka) se postupně a nezadržitelně ubírá k plně automatizovaným autonomním zemědělským strojům, kdy uživatel jen provede kompletní nastavení pohybu v počítači na farmě a odešle data bezdrátově do traktoru. Již dnes jsou i v Česku v provozu další systémy, které umí okamžitě rozpoznat stav porostů a řídit online variabilní dávkování hnojiv podle potřeb rostlin.
To, co jsem nastínila, je jen zlomek technologií a zařízení, která jsou dnes již k dispozici a která jsou využívána pro tzv. precizní zemědělství. U nás v ZD Všestary je základem precizního zemědělství přesné řízení techniky, které pro nás v tomto případě zajišťuje vlastní RTK stanice. Jde o navádění strojů pomocí GPS, což dnes využíváme již při pěstování veškerých našich plodin, včetně zeleniny... Dalším systém je
tzv. N-Sensor – unikátní technologie variabilní aplikace dusíku na základě měření optických vlastností porostu za jízdy. Systém, který již v roce 2000 způsobil v této oblasti revoluci, zajišťuje vyrovnané porosty. Výsledkem nejen předchozích technologií je možnost vytvoření výnosových map při sklizni jednotlivých plodin a podrobná analýza právě sklízené plodiny (technologie HarvestLab). Výnosové mapy dále slouží jako podklad pro variabilní a přesnou aplikaci hnojiv v následující sezóně.

Má ještě nějaké další benefity, které nejsou na první pohled zřejmé?

Jedním z nejvýraznějších benefitů robotizace a digitalizace zemědělství je úspora pracovních sil. To je pro zemědělství, které dlouhodobě trpí úbytkem pracovníků, zvlášť v živočišné výrobě, významný faktor. Mladší generace navíc umí dobře využívat moderní technologie, takže s nástupem mladých lidí do oboru tak přirozeně nastupují i digitalizované procesy.

Jsou náklady na tento proces vysoké? A kdy se vrátí?

Technologie nejsou zadarmo! Přesto jsou investice do nich nezbytné, protože kromě výše zmiňovaných výhod přinášejí právě úsporu pracovních sil, což bude i nadále v našem oboru nutný požadavek. Uvědomuji si to zvláště nyní v souvislosti s koronavirovou krizí, kdy jsme bolestně pocítili úbytek pracovníků z Ukrajiny.

Ušetří tedy lidské zdroje? Ovlivní produktivitu a efektivitu práce? Zlepší hospodaření s půdou?

Určitě ano, ale je před námi stále dlouhá cesta. V současnosti se v ČR podle zásad precizního zemědělství hospodaří asi na 5 % výměry a osm z deseti zemědělských subjektů využívá moderní technologie – nejčastěji jde o navigační a mapové systémy. Naopak do robotizace či digitalizace investují průměrně dva z deseti. Obdobně zaostáváme i s automatizací produkce. Není pochyb, že je v této oblasti nutná změna k lepšímu.

Nedávno jste vystupovala na půdě Evropské unie. Co jste chtěla sdělit?

Měla jsem tu čest vystoupit na konferenci evropské platformy FFA (Forum for the Future od Agriculture). Tématem konference, která byla organizovaná pod záštitou portugalského předsednictví Rady Evropské unie a na které vystupovaly i takové osobnosti jako Janusz Wojciechowski, evropský komisař pro zemědělství, nebo Julien Denormandie, francouzský ministr zemědělství, byla diskuze nad Společnou zemědělskou politikou. Byla jsem tedy ráda, že jsem se mohla vyjádřit k diskutovaným tématům, konkrétně k národním strategickým plánům, k dopadům strategií Green Deal na zemědělce i ke specifikům českého zemědělství.
Uvedla jsem mimo jiné, že byť jsou národní strategické plány teprve v přípravě, již teď vidím, že tyto plány jsou extrémně ambiciózní a mám velké obavy, jaký to bude mít dopad na zemědělskou praxi. Je až alarmující, že 07 kraviułka s pohlazenmk předloženým strategiím chybí posouzení dopadů. Obávám se, že musí dojít k propadu zemědělské produkce, tedy i k propadu exportu a jednoduchými počty pak dospěji k závěru, že dojde k prudkému propadu příjmu zemědělců. Nechci zlehčovat význam ochrany životního prostředí, zacílení Komise na posílení udržitelnosti sektoru je jistě rozumný směr, ale ani nechci, abychom to byli právě my zemědělci, kdo budou zatíženi všemi restrikcemi, které se chystají... Jinými slovy, je potřeba zajistit udržitelnost nejen environmentální, ale i ekonomickou a sociální.
A také jsem se vyjádřila k tématu, ke kterému se vyjadřuji dlouhodobě, a to ke zkreslenému a zjednodušenému pohledu na zemědělce z hlediska velikosti půdy, kterou obdělávají. Velký podnik neznamená špatný. U nás v ZD Všestary máme a vždy jsme měli živočišnou výrobu, do půdy vracíme hnůj – organickou hmotu – tolik nezbytnou pro její výživu, zdraví a dlouhodobou úrodnost. Pěstujeme sóju, která obohacuje půdu o dusík a uvolňuje málo přístupný fosfor a draslík. A taky vojtěšku. Tím udržujeme půdu ve skvělé kondici. Obděláváme téměř 3000 ha, patříme tedy k větším podnikům, ale rozhodně to neznamená, že bychom hospodařili nezodpovědně, nebo dokonce bezohledně.

Záběr činností družstva je velký, už dávno nepěstujete jen Všestarskou cibuli. Přidali jste brokolici a přemýšlíte nad neobvyklým využitím látek třeba ze slupek cibule... Můžete naznačit, čím překvapíte v nejbližší budoucnosti, aniž byste konkurenci odhalovali své plány?

Stále zkoušíme něco nového. Rozšiřujeme živočišnou výrobu o masné typy, snažíme se českého spotřebitele naučit, že si nemusí nutně kupovat steak dovezený z Argentiny. V rostlinné výrobě jsme zavedli pěstování špenátu na semeno, přizpůsobujeme produkci změnám klimatu.

A co byste v souvislosti s vlastním více než stoprocentním profesním nasazením v době pandemie ráda vzkázala ostatním ženám? Nedávno jste mi prozradila, že jste neslevila z vysokých podpatků a že jste neprožila jediný pracovní den bez nich...

Ženám bych chtěla vzkázat, aby nikdy neslevovaly ze svých představ a cílů, ať už jsou to ty podpatky, což je samozřejmě spíš symbol, nebo jsou to zásadnější věci. Sociologové upozorňují, že největší zátěž v souvislosti se současnou krizí nesou právě ženy, kterým kromě jejich obvyklých pracovních povinností často ještě přibyla domácí výuka, denní vaření pro celou rodinu, ekonomické starosti... Ženy jsou, jak známo, silné a lépe vybavené k zvládání stresu, přesto je důležité, aby právě nyní myslely také na sebe a pečovaly o sebe. Je to stejné, jako když se řítí letadlo k zemi. Také musíte nejdříve nasadit masku sobě, a teprve pak zachraňovat děti. Protože když se o sebe nepostaráme, nebude se mít kdo starat o ty, kteří naši pomoc potřebují.

otázky připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Zima s otazníkem

    Dříve trápilo vlekaře jen počasí. Teď jsou na tom hůř. Musí se navíc vyrovnat s omezeními v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací. Zatímco podnikatelé musí plánovat a rozhodovat se s předstihem, totéž i hosté horských chat a milovníci zimních sportů, vláda vydává rozhodnutí ze dne na den a šmahem ruší předešlé sliby. Nikdo teď neví, zda vůbec dovolí lidem odjet do Krkonoš, Orlických hor, na Šumavu, do Jeseníků, Beskyd… a trávit tam společně vánoční svátky. Za takových podmínek, kdy vzniká mnoho neznámých a ubývá jistot, se vlastně ani úspěšně podnikat nedá. Avšak kdo odepíše celou zimní sezonu, odepíše značné investice, ten už se té další nemusí dožít. Co za této složité situace lidem poradit? Mít v rozhodování šťastnou ruku, nepropadat panice a věřit, že na to nejhorší nedojde.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Listopad 2021

Partneři

Hlavní partner:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

eon eg logo short  
         

Partneři:

logo-grada3   ca2 logo-dtocz upv logo 56 dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

karabec 1 kopie

Porušování práv k duševnímu vlastnictví a IP mediace 19. listopad 2021

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v roce 2019 zveřejnil na svých webových stránkách studii, kterou provedl ve spolupráci s Evropským patentovým úřadem (EPO), a mimo jiné konstatoval, že vzhledem k vysoké hodnotě práv duševního vlastnictví představuje jejich porušování velmi lukrativní trestnou činnost, která má za následek značné náklady pro vlastníky práv a hospodářství obecně. 

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300AVLOGOM3