INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 22. rokem

lukas zmeskal

Ochránit nápad, na němž stojí podnikání, je pro firmu buď samozřejmost, anebo záležitost, jíž nevěnuje velkou pozornost. Mgr. Lukáš Zmeškal se během své praxe patentového zástupce setkává s oběma případy. Jako partner ve společnosti patentových zástupců Langrova, s.r.o., v Plzni i jako předseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů či spoluorganizátor mezinárodní výstavy technologických novinek, patentů a inovací Invent Arena v Třinci (ta letošní se posouvá až na rok 2021) se již setkal s řadou příběhů, které svým způsobem píší dějiny podnikání u nás. Jak právě on nahlíží na ochranu duševního vlastnictví?

Ani dnes mnohé firmy ještě neřeší ochranu nehmotného majetku, myslí si, že jejich pevné postavení na trhu je ochrání proti konkurenci samo. Mnohé kauzy a příběhy se špatným koncem však hovoří zcela opačně. V čem chybují podle vaší praxe nejvíce?

Mezi nehmotný majetek spadají průmyslová práva, jako ochranné známky (chrání logo nebo název společnosti nebo jejích produktů) a patenty a užitné vzory, kterými se chrání inovační technická řešení (vynálezy). Třetí skupinou jsou průmyslové vzory, které chrání design výrobku. Průmyslové vzory svojí logikou stojí na pomezí mezi ochrannými známkami a technickými řešeními a částečně se prolínají s jednou či druhou skupinou.
Předně je třeba říci, že ochrana nehmotného majetku není pro úspěšné podnikání zcela nezbytná. Jen je potřeba se smířit s tím, že v případě úspěchu na takové firmě nejspíš začnou parazitovat ostatní, ti méně nadaní. Pak například může okopírované inovační technické řešení, na jehož vývoj bylo původně použito velké množství finančních a lidských zdrojů, uvést na trh konkurent, který má lepší obchodní kanály nebo jej trhu nabízí za nižší cenu, protože nevydal náklady na vývoj, které se samozřejmě do ceny výrobku také musí promítnout. Tím bude konkurent obchodně úspěšnější a původní firma mu nedokáže účinně zabránit, aby kopii výrobku uváděl na trh. To je jen jeden modelový příklad, předsudků a omylů z neznalosti bohužel existuje celá řada.

Patrně velké množství nešťastných kroků a omylů přichází hned na začátku podnikání, kdy vlastníci řeší spousty „důležitějších“ problémů než třeba logo a ochrannou známku, firemní identitu, základy firemní kultury a prezentace na veřejnosti. Teprve tehdy, až nastane problém, si uvědomí, že je potřeba „něco udělat“. S jakými dotazy pak přichází za patentovým zástupcem?

V podstatě se problematika dá rozdělit na ochranné známky a technická řešení. U ochranných známek si vámi používané logo můžete přihlásit kdykoliv, tedy klidně až poté, co s ním začnete být úspěšní. Riskujete pouze to, že vás s jeho registrací někdo předběhne nebo se změní rozhodovací praxe patentového úřadu, a to, co byste mohla mít jako ochrannou známku před několika lety, již dnes registrovat nepůjde. Velmi důležité v začátku podnikání je ale kvalifikovaná rešerše existujících ochranných známek a vyhodnocení kolize se zamýšleným názvem nové firmy nebo jejích produktů. Stává se bohužel poměrně často, že si klienti od reklamní agentury nechají vytvořit nový název a k tomu kompletní logomanuál, webové stránky, polepy firemních aut, vizitky apod., za což vynaloží nemalé částky, jenže... Poté přijdou za patentovým zástupcem s požadavkem registrace ochranné známky, kde se po provedení rešerše dozví, že takovou ochrannou známku mít registrovanou nemohou. Extrémním, avšak nikoliv vzácným, případem je situace, že název a logo vůbec nesmí používat, protože by tím porušovali starší ochrannou známku jiného vlastníka. Veškerá draze budovaná nová firemní identita tak přijde vniveč. Závěrečný dojem klienta pak často je, že patentový zástupce je ten špatný, protože mu řekl, že to krásné a drahé nové logo nesmí používat.
U technických řešení, kam v tuto chvíli zahrňme i ochranu designu, je zásadní odlišnost od ochranných známek: po jejich zveřejnění již není možné je ochránit, protože zásadní podmínkou ochranitelnosti je novost řešení v čase podání přihlášky. Existují určité výjimky, jak v některých případech zveřejněné řešení ještě ochránit, ale často je možné získat už jen dosti kompromisní výstup. Takže přístup „uvidíme, jak se to bude prodávat, pak zvážíme patentovou ochranu“ je bohužel naprosto chybný. Samozřejmě přetrvává nutnost mít povědomí o průmyslových právech třetích osob, aby při uvedení vlastní inovace na trh nedocházelo k jejich porušení.
Nemalá část případů z praxe patentového zástupce je pak o tom, že existuje nějaké průmyslové právo třetí osoby a klient potřebuje kvalifikované posouzení rizika kolize, protože se nechce dostat do pozice porušovatele. Nebo přijde později, než by měl, a porušovatelem už je.
Kvalitní ochrana inovativního technického řešení se však jeví jako zásadní u dnes moderních startupů. Ty zpravidla kromě inovativní myšlenky nemají investorům moc co jiného nabídnout. Jestliže jde o inovaci technického charakteru, kterou je možné průmyslově právně chránit, je to pro investory důležitý ukazatel. Pro startup je to zároveň bezpečnostní prvek, který zajistí, že investor nemůže startup obejít a informace o produktu získané při jednáních použít jinde.

Nač tedy myslet zejména?

Vždy se poradit s odborníkem dříve, než se provede krok týkající se průmyslově právní problematiky. Základní informace poskytne zdarma nebo za symbolický správní poplatek Úřad průmyslového vlastnictví (lidově řečeno „patentový úřad“), který je v ČR zodpovědný za registraci průmyslových práv. S komplexnější problematikou již bude nutné se obrátit na odborníka – patentového zástupce nebo na advokáta, který se skutečně velmi úzce specializuje na průmyslová práva. Lze to dělat postupně, ve více drobnějších kolech, tak jak se situace vyvíjí a co je potřeba řešit. Je lepší průběžně vynakládat snesitelné částky za cenné informace, než se snažit šetřit a pak udělat drahou chybu.

A zvolit raději odborníka – patentovou kancelář, nebo zkoušet své štěstí na vlastní pěst? Ochrana duševního vlastnictví je svým způsobem tenký led a ne každý zvládne přejít...

Český subjekt nemusí být při řízení před českým Úřadem průmyslového vlastnictví zastupován. Takže to skutečně může zkusit na vlastní pěst. Ale ve většině případů požadované průmyslové právo buď nezíská (zejména ochrana technických řešení má poměrně striktní pravidla), nebo jej získá v podobě, která mu příliš neposlouží jako ochrana před konkurencí. Cílem řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví totiž není překonat „byrokratického úředníka“ a získat „nějakou známku“ nebo „nějaký patent“. Je potřeba mít to, co ochrání daný business před konkurencí v případě sporu. Často se pak ukáže, že levně svépomocí získané průmyslové právo vlastně tak moc ve sporu neslouží, protože je možné je snadno obejít a legálně existovat na trhu vedle něj, případně je pro konkurenci snadné je nechat zpětně vymazat.
Samozřejmě čest výjimkám, které nejsou profesionály, a přesto se s problematikou průmyslového práva popasují velmi dobře. Těch je však mezi laickou veřejností velmi málo, jde spíše o zaměstnance větších firem, kteří se obdobnou problematikou zabývají opakovaně a již se to naučili.

Neberou někteří podnikatelé ochranu svého know-how jako zbytečný luxus nebo ztrátu času a peněz?

Pevně věřím, že každý ví, že know-how by měl chránit a utajovat. To samo o sobě, kromě určité sebekázně, zase tak moc úsilí a peněz nevyžaduje. Nicméně pokud se zaměříme na ochranu podskupiny nějakých technických informací pomocí patentu či užitného vzoru, pak je odpověď na otázku zcela jistě kladná. Některým se to může zdát zbytečné. Tak jako se vším, i zde je nutné si zvážit náklady na straně jedné a přínosy na straně druhé. Průmyslová práva jsou nehmotný majetek. Tím, že se na ně nedá sáhnout, nejsou možná tak atraktivní, ale často jsou velmi cenná. Je možné je převést (prodat), poskytnout za úplatu licenci tomu, kdo by je chtěl využívat. Jako každý jiný majetek je lze použít jako zástavu pro bankovní úvěry. Takže kromě toho, že svému majiteli zajistí legální monopol na jeho podnikatelskou činnost, má většina průmyslových práv nepominutelnou hodnotu. V závislosti na tržbách firmy a druhu a počtu jejích průmyslových práv lze říci, že za náklady v řádu desetitisíců až statisíců je možné registrací správné myšlenky získat majetek v řádu milionů, samozřejmě s přihlédnutím k riziku, že se dané průmyslové právo nepodaří získat.

Myslíte si, že by i menší firmy mohly u nás podávat více patentů? Je jejich znalostní potenciál vyšší, než si samy dokážou přiznat?

Určitě mohly. Samozřejmě to nedílně souvisí s financemi, resp. zmiňovanými náklady a přínosy. Český průmysl ale má velký inovační potenciál. Může se stát, že v dnešní době ekonomických turbulencí způsobených koronavirovou pandemií dříve funkční výrobní program firmy najednou nemá ve společnosti odbyt. Firma má výrobní kapacity, ale nemá co vyrábět a hledá inspiraci. Je důležité vědět, že všechna registrovaná průmyslová práva jsou zveřejněná v databázích patentových úřadů. Ve vztahu k technickým řešením (včetně průmyslových vzorů) to znamená nevyčerpatelný zdroj inspirace a technických informací. Mezinárodní databáze Espacenet, která agreguje data z jednotlivých patentových úřadů, obsahuje přes 110 milionů dokumentů s technickými řešeními a toto číslo stále narůstá. Z toho patentů platných na území ČR bylo v roce 2019 dle Výroční zprávy Úřadu průmyslového vlastnictví přibližně 48 000, užitných vzorů méně než 8000. To je naprosto nevýznamný podíl z celkového množství těchto zveřejněných technických informací. Jinými slovy, ty ostatní na území ČR chráněné nejsou a je možné je využít pro svůj výrobní program, nebo se jimi významně inspirovat při tvorbě vlastní, potenciálně ochranitelné inovace.
Před započetím každé inovace by měla být provedena rešerše v takové databázi. Může se tím ušetřit vydání mnoha lidských a finančních zdrojů, není přeci nutné znovu vynalézat něco, co už bylo vynalezeno a v databázi popsáno. V praxi je to bohužel velmi často obráceně. Riziko zasáhnutí novým řešením do existujícího průmyslového práva třetí osoby jsem již zmiňoval.

Zaznamenali jste v souvislosti s koronavirovou pandemií nižší zájem o vaše služby, anebo to bylo opačně? Mnohé firmy si tak zvaně dělaly „pořádek“ ve věcech, na které běžném provozu nezbývá čas, dalo by se tedy usuzovat, že požadavků naopak přibývalo, když majitelé společností vyřizovali z home office letité resty, jak mnozí z nich přiznávali...

Ne snad že by se dramaticky měnilo množství případů, jako spíše jejich skladba. Akutně se řešily například ochranné známky na názvy dezinfekčních výrobků a podobně. Dále jsem zpracovával přihlášky na ochranu jednoduchého zařízení pro levnou, rychlou a účinnou sterilizaci předmětů proti virům a bakteriím. Osobně zatím nemám pocit, že by se řešily letité resty, ale předpokládám, že každý patentový zástupce toto může vnímat jinak, protože tady asi hodně záleží na konkrétní skladbě klientů. Názorem, se kterým se ztotožňuji, je, že v čase ekonomické konjunktury, jaká byla doposud, kde firmy ani nestíhají vyrábět, firmy nemají motivaci (a ani prostor) se zabývat inovacemi. Avšak při krizi, kdy spadne odbyt na dosavadní výrobní program, je nutné nabídnout trhu něco jiného, dost možná inovativního, co zajistí přidanou hodnotu oproti ostatním. Takže teď je správná chvíle na uvedení nových nápadů do praxe, spousta z nich možná na tuto chvíli čekala delší dobu.

Co všechno může vaše společnost nabídnout tomu, kdo do businessu vstupuje, a co firmě s mnohamilionovým obratem, známému exportérovi?

Naše společnost patentových zástupců Langrova, s.r.o., nabízí komplexní služby v oblasti průmyslových práv, včetně přesahu do oblasti duševního vlastnictví, kam spadá například neregistrované know-how nebo autorské právo. Profesně jde o mix znalostí patentového zástupce a advokáta specializujícího se na průmyslové právo. Přestože jsme malý tým, snažíme se být maximálně efektivní, což nám umožní mít široký tematický záběr. Jeden den řešíme průmyslové převodovky, pak zase třeba pivo. Právě různorodost témat je to, co se mi na práci patentového zástupce líbí.
Ve vztahu ke klientovi je vždy potřeba najít vyvážený přístup k jeho potřebám a možnostem, a to bez ohledu na jeho velikost. Mít patent tzv. „do šuplíku“, který v praxi k ničemu neslouží, není správná cesta, není trvale udržitelná. Sice pro klienta můžeme udělat, co on chce (avšak zcela zjevně nepotřebuje), ale až si uvědomí souvislosti, už nikdy nebude chtít mít s průmyslovým právem co do činění a celé to skončím jeho závěrem že „patenty jsou k ničemu“.
Já to vnímám tak, že patentový zástupce by do jisté míry měl být mentorem, rádcem, který klienta provede celým procesem a občas ho, obrazně řečeno, klepne přes prsty. Podstatné je nejen to, co chránit, ale také to, kde to chránit. Zatím jsme vůbec nezmínili ochranu v zahraničí. Až na několik výjimek se průmyslová práva registrují národně, v každé zemi zvlášť. Ve většině případů český patentový zástupce nemůže v zahraničí zastupovat před tamním patentovým úřadem. Proto je nutné mít síť ověřených spolupracujících zahraničních patentových zástupců. Historie naší společnosti sahá do ro-
ku 1992, takže komplexní know-how v celé oblasti průmyslových práv, včetně zahraničí, máme, věřím silné.


otázky připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Když prsty zahálejí

    Člověk by měl držet krok s rychlým postupem technologií. To jsem si znovu uvědomil, když jsem dostal do ruky nový smartphone. Ten umí nejen psát, ale i odezírat z úst a slova převádět na text. Proč to tedy nevyzkoušet? Nechám tentokrát prsty zahálet a zkusím namluvit svoji první glosu. A uvidím, jestli umělá inteligence dokáže být stejně dobrá, nebo dokonce lepší než ta přirozená. Začnu tedy do mikrofonu diktovat, první slova se objevila na displeji a k nim přibyla další. Nakonec z toho vznikla smysluplná věta a věty daly dohromady hotový text. A výsledek? Až na jednu hrubku naprosto perfektní! Takže to vypadá že moje prsty budou stále víc zahálet a víc toho zůstane pro pusu.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Červenec 2020

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtoczupv logo 56

Duševní vlastnictví

lukas zmeskal

Průmyslová práva se dotýkají každé firmy 18. červen 2020

Ochránit nápad, na němž stojí podnikání, je pro firmu buď samozřejmost, anebo záležitost, jíž nevěnuje velkou pozornost. Mgr. Lukáš Zmeškal se během své praxe patentového zástupce setkává s oběma případy. Jako partner ve společnosti patentových zástupců Langrova, s.r.o., v Plzni i jako předseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů či spoluorganizátor mezinárodní výstavy technologických novinek, patentů a inovací Invent Arena v Třinci (ta letošní se posouvá až na rok 2021) se již setkal s řadou příběhů, které svým způsobem píší dějiny podnikání u nás. Jak právě on nahlíží na ochranu duševního vlastnictví?

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3 

INZERCE