INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

upv logoSté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Československá republika měla v době svého vzniku na svém novém území mnoho úspěšných průmyslových podniků a byla významným průmyslovým státem. Po zaniklé rakousko-uherské monarchii převzala pětinu území se čtvrtinou obyvatel a téměř dvě třetiny původní průmyslové kapacity. Podíl českých původců na počtu patentových přihlášek podávaných vídeňskému Patentnímu úřadu v tomto období byl velmi významný a plně odpovídal rozvoji průmyslu na našem území. 

Není bez zajímavosti, že rakouský patent č. 1 byl udělen české firmě z Brna. Tvůrčí schopnosti a iniciativa českých rukou byly významným faktorem úspěšného rozvoje našeho hospodářství, což představovalo dobrou výchozí pozici pro další rozvoj oboru průmyslového vlastnictví. K tomu však bylo třeba co nejrychleji připravit vhodné podmínky i ze strany nové státní správy. Podle zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého, ze dne 28. 10. 1918 zůstaly prozatím v platnosti veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení. V platnosti tedy zůstal i ve své době moderní rakouský zákon č. 30/1897 ř. z., o ochraně vynálezů (zákon patentový) ze dne 11. ledna 1897. Následně byl upraven na nové podmínky československým zákonem č. 305 ze dne 27. května 1919, jenž se týkal prozatímních opatření na ochranu vynálezů. Podle tohoto zákona byl s účinností od 11. června 1919 zřízen Patentní úřad se sídlem v Praze a do jeho čela byl jmenován Dr. Alois Němec. Do předmětu činnosti tehdejšího Patentního úřadu spadala až do roku 1950 pouze ochrana technických řešení, vynálezů. Od tohoto roku byla působnost Úřadu rozšířena o ochranné známky a průmyslové vzory.

upv2019 10 01Tři dny po vzniku republiky

První období činnosti Patentního úřadu bylo poznamenáno stejně jako ostatní oblasti života společnosti nedostatkem prostor, vybavení, a především kvalifikovaných odborníků. Nehledě na tyto složité podmínky začal nově vzniklý úřad v omezeném personálním obsazení plnit svoji úlohu jak z hlediska ochrany výsledků tvůrčí práce, tak při vytváření vhodných podmínek v oblasti mezinárodní spolupráce. V krátké době se podařilo vyškolit nové pracovníky, kteří postupně zvládali poměrně velký nárůst přihlášek vynálezů. Vždyť jen do konce roku 1919 obdržel úřad přes 3000 patentových přihlášek a udělil téměř 900 patentů. První patentová přihláška byla podána již 31. října 1918, tj. tři dny po vzniku republiky. Za prvních deset let činnosti úřadu bylo podáno na 90 000 přihlášek a uděleno téměř 40 000 patentů. První česky vytištěný patentový spis č. 461 založil dnes již velmi obsáhlý a kvalitní český patentový fond.

Za zmínku jistě stojí, že součástí patentového zákona byla ustanovení, která definovala profesi zástupce ve věcech patentových. Je zajímavé, že byli podporováni i méně majetní vynálezci, kterým bylo možné prominout zaplacení poplatků nebo jim přidělit výjimečně a prozatímně k bezplatnému zastupování zástupce ve věcech patentových. Kdokoliv tedy mohl být vynálezcem a přihlašovatelem, ale ne už každý měl na to, aby následně mohl svá práva prosadit a hájit.

V oblasti mezinárodní spolupráce bylo významným počinem ještě v roce 1919 přistoupení Československa k Pařížské unijní úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví a následně i k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek. V roce 1921 přistoupila Česká republika k Madridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží.

Ve 30. letech minulého století, zejména po roce 1934, se činnost Patentového úřadu velmi dobře rozvíjela. Přes poměrně časté změny sídla a práci v nevyhovujících prostorách došlo postupně ke stabilizaci jak v personální, tak i v organizační oblasti. Byla budována oddělení přihlášková, stížnostní a zrušovací a soustavně se rozšiřoval fond patentové knihovny. Dařilo se vyřizovat i stále se zvyšující počet přihlášek vynálezů. Československo patřilo v té době v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví mezi přední evropské země.

Rozvoj ochrany průmyslových práv byl stejně jako jinde v Evropě narušen událostmi v období druhé světové války a činnost Patentního úřadu byla velmi omezena. Od srpna 1940 nemohl úřad přijímat nové přihlášky a mohlo se provádět pouze řízení s nedokončenými spisy.
V prvních poválečných letech měl úřad potíže jak s umístěním pracovišť, tak i personálním zajištěním a jeho činnost se obnovovala velmi pomalu. V rámci možností pokračovala spolupráce na mezinárodní úrovni. Představitelé úřadu se účastnili mezinárodních kongresů a konferencí v Evropě, které se zabývaly zejména otázkami obnovy práv průmyslového vlastnictví porušených válkou.

V důsledku politických změn po roce 1948 byla postupně utlumena spolupráce se západními zeměmi. Tradiční systém ochrany průmyslového vlastnictví byl degradován a nahrazován sovětským modelem, zaměřeným na socialistickou formu ochrany vynálezů, zlepšovací návrhy a socialistické soutěže.
Vývoj práv k ochranným známkám a označení původu zboží byl na našem území ve druhé polovině 19. století dán podobně jako v oblasti ochrany technických řešení vývojem v rámci rakousko-uherské monarchie. Novodobá úprava ochrany práv na označení byla v naší zemi založena rakouským císařským patentem č. 230 z roku 1859 o ochraně průmyslových známek. Například první registrace pro ochrannou známku „Pilsner Bier“ na našem území pochází z 23. dubna 1859.

upv2019 10 02

Zákon č. 230/1859 ř. z. (říšského zákoníku) byl novelizován zákonem č. 19/1890 ř. z. a zákonem č. 108/1895 ř. z. Zákonem č. 45/1865 ř. z. bylo přiznáno známkové právo i cizozemcům a v roce 1890 byl na území tehdejšího Rakouska zřízen ústřední známkový rejstřík. Již v této době bylo trvání doby ochrany ochranné známky v českých zemích stanoveno na deset let, s možností obnovy zápisu. Existovaly i prostředky proti porušení ochranné známky a možnosti obrany nezapsaného dříve užívaného označení proti majiteli později zapsané ochranné známky.

Historie a destrukce tradičních hodnot

Československá republika v roce 1918 převzata rakouské právní předpisy, včetně právní úpravy práv na označení. Ty byly transformovány na naše podmínky zákony č. 469/1919 Sb. a č. 471/1919 Sb. a zákonem č. 261/1921 Sb. Tyto zákony umožňovaly právní ochranu označení a zachovávaly kontinuitu známkových práv na území nové republiky, pokud byla tato práva znovu ve stanovené lhůtě přihlášena u příslušné obchodní a živnostenské komory.

Řízení o ochranných známkách nespadalo do předmětu činnosti tehdejšího Patentního úřadu a probíhalo před živnostenskými a obchodními komorami a před ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

Pro ochranu průmyslových vzorů se stal základem práva císařský patent č. 237/1858 ř. z., o ochraně vzorů a modelů pro průmyslové výrobky, který byl převzat a upraven zákonem č. 469/1919 Sb., týkajícím se zatímních opatření k ochraně vzorků, a s dílčími změnami platil až do roku 1952. V roce 1952 nabyl účinnosti zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, který upravil průzkumové řízení o zápisné způsobilosti na úroveň právního stavu ve většině států světa. Řízení o ochranných známkách zahrnovalo i věcný průzkum zápisné způsobilosti přihlašovaných označení do ústředního rejstříku a byl zachován i v pozdějším zákoně č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách a zákonech následujících.

Pokud jde o ochranu vynálezů, bylo mezníkem dalšího vývoje vydání zákona č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech. Na jeho základě byl zrušen Patentní úřad a k témuž datu zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty. Současně se starým zákonem, který s malými změnami platil více než třicet let, byla zrušena instituce patentových zástupců, kteří se do té doby významně podíleli na rozvoji oboru a ochraně nových technických řešení. V 50. letech tak docházelo k destrukci tradičních hodnot patentové ochrany a začalo se prosazovat socialistické pojetí práva v oblasti ochrany vynálezů a zlepšovacích návrhů. Výlučná práva k vynálezům byla potlačována a byl zaveden tzv. institut nabídky vynálezu. Ten spočíval v tom, že stát mohl přijmout nabídku vynálezu ze zákona, měl možnost s ním volně nakládat, přičemž původce měl nárok na odměnu.

Systém ochrany průmyslového vlastnictví, a zejména patentový systém, obvyklý ve vyspělých průmyslových zemích, byl po nástupu komunistického režimu a plánovaného řízení ekonomiky do značné míry zlikvidován. Po vzoru Sovětského svazu byla v Československu zaváděna právní ochrana vynálezů a průmyslových vzorů ve formě autorských osvědčení. Tato forma právní ochrany nepočítala s konkurencí a tržním hospodářstvím. Zavedené autorské osvědčení nedávalo jeho majiteli možnost, aby vyloučil z využívání vynálezu nebo průmyslového vzoru jiné, tzv. socialistické organizace. Jeho majitel neměl k chráněnému řešení vůči těmto subjektům výlučné právo.

Další podmínky pro tyto negativní změny byly umožněny nejprve zákonem č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích a celý proces k socialistické formě ochrany byl dokončen zákonem č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

S ohledem na členství Československa v Pařížské úmluvě se podařilo vedle autorského osvědčení zachovat i ochranu vynálezů a průmyslových vzorů patenty. Tuto formu ochrany však mohli využívat prakticky jen přihlašovatelé ze západních zemí. Z celkového počtu 6000 až 10 000 přihlašovaných vynálezů ročně bylo podáno pouze 10 až 15 % žádostí o udělení patentu téměř výlučně zahraničními přihlašovateli. Tento relativně malý zájem západních firem o patentování v Československu byl způsoben ekonomickým a politickým mechanizmem, který jim nevytvářel vhodné podmínky pro podnikání. Na zajišťování průmyslověprávní ochrany výsledků československých vynálezců v zahraničí se často hledělo jako na plýtvání devizovými prostředky. Výsledkem byly v mnohých případech nevratné ztráty a hospodářské škody.
Československá republika, jak už bylo zmíněno, přistoupila bezprostředně po svém vzniku postupně k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví, obsahující i úpravu známkových práv, dále k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a k Madridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží. I v období sovětského vlivu v šedesátých až osmdesátých letech minulého století byla naše země aktivní v mezinárodní oblasti a stala se smluvní stranou několika mezinárodních dohod. Přistoupila k Niceské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek, Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, Štrasburské dohodě o mezinárodním patentové třídění a k Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů.

Vstřícné signály, legislativa i praxe

Po roce 1990 naše republika přistoupila ke Smlouvě o patentové spolupráci (PCT), Smlouvě o známkovém právu, k Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek a ke Smlouvě o patentovém právu. K 1. červen­ci 2002 přistoupila Česká republika k Úmluvě o udělování evropských patentů. V roce 2015 byla podepsána Dohoda o Visegrádském patentovém institutu, který zahájil činnost 1. července 2016. Česká republika má uzavřeno i několik dvoustranných mezinárodních smluv o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení týkajících se původu zemědělských a průmyslových výrobků.

Změny po listopadu 1989 umožnily znovuzavedení demokratických principů a tržního hospodářství i v oblasti průmyslového vlastnictví. Přes čtyřicetiletou absenci tržního hospodářství a normálních vlastnických vztahů, včetně potlačování výlučné ochrany, zůstaly tradiční hodnoty v povědomí většiny pracovníků z oboru průmyslového vlastnictví. V nejkratším možném čase došlo k přeměně legislativy i praxe v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví, právní předpisy byly přizpůsobeny vlastnickým poměrům demokratické společnosti. Postupně nabyly účinnosti nové právní předpisy: zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a prováděcí vyhláška o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, zákon o patentových zástupcích, zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon o užitných vzorech a zákon o ochranných známkách s prováděcí vyhláškou. Velmi rychle se podařilo navázat zpřetrhané vazby v zahraniční spolupráci s nejvyspělejšími státy světa a právní předpisy byly postupně harmonizovány se zákonodárstvím Evropské unie. Byl zcela propojen národní systém ochrany průmyslového vlastnictví se systémem evropským. Byly naplněny mezinárodně právní závazky vyplývající jak z Dohody o přidružení k Evropské unii, tak Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, do národního právního řádu byla implementována ustanovení směrnic Evropské unie. K završení celého procesu došlo přístupem České republiky k Evropské patentové organizaci (EPO) s účinností od 1. července 2002 a podpisem Smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v roce 2003 v Aténách.

Vstupem České republiky do Evropské unie začaly od 1. května 2004 platit na našem území předpisy, kterými byla upravena jednotně na celém území EU ochrana průmyslových vzorů a ochranných známek formou vzoru Společenství, resp. ochranné známky Společenství, dnes ochranné známky EU. V této souvislosti ÚPV navázal úzkou spolupráci s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), dnešním Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Na českém území začaly platit, vedle dříve zapsaných ochranných známek v českém rejstříku a vedle ochranných známek zapsaných s účinky pro Českou republiku v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě (WIPO), i známky Společenství, dnes ochranné známky EU, tedy ochranné známky zapsané v rejstříku dnešního EUIPO. Podobně zde začaly platit i průmyslové vzory Společenství.

ÚPV, který provázely v jeho začátcích problémy personální i materiální, později nepochopení či nezájem a také politické vlivy, se po ro-ce 1989 výrazně změnil. Poprvé ve své historii je soustředěn na jediném místě, v nově zrekonstruovaných a vybudovaných prostorách v Praze 6. Kromě sídla se také změnila jeho struktura i náplň činnosti. Vedle tradičních činností patentového a známkového úřadu na národní i mezinárodní úrovni využívá všech dostupných možností pro propagaci a další rozvoj průmyslového vlastnictví. S využitím nejnovějších poznatků i možností moderních technických prostředků poskytuje odborné veřejnosti i výrobním a obchodním firmám informace o rostoucím významu ochrany práv průmyslového vlastnictví a jejich prosazování pro ně samé i pro české hospodářství v dnešním globalizovaném světě. Využívá k tomu nejen internetových stránek a informačního střediska, ale i mnohaletých zkušeností z výuky průmyslověprávní problematiky ve svém Institutu průmyslověprávní výchovy, který byl založen v roce 1963. Čerpá při tom z odkazu několika generací pracovníků Patentního úřadu a dalších odborníků, jejichž zásluhou je i dnes na co navazovat.

Nová pravidla
vstříc ochraně duševního vlastnictví

Po vzniku samostatných států, České republiky a Slovenské republiky, v roce 1993 převzaly oba státy dosavadní právní předpisy, které platily koncem roku 1992 na území České a Slovenské Federativní Republiky. Od 1. ledna 1993 oba státy rovněž vstoupily do práv a závazků vyplývajících z platných mezinárodních smluv, tedy i do výše uvedených mezinárodních smluv v oblasti průmyslového vlastnictví.

V roce 2015 byla v Bratislavě podepsána zástupci České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska Dohoda o zřízení Visegrádského patentového institutu. Visegrádský patentový institut plní do 1. 7. 2019 funkci orgánu pro mezinárodní rešerši (International Searching Authority, ISA) a mezinárodní předběžný průzkum (International Preliminary Examining Authority, IPEA) podle článků 16 a 32 Smlouvy o patentové spolupráci.

V posledních letech je ÚPV průmyslového vlastnictví aktivní na evropském i mezinárodním poli, účastní se jednání řídicích orgánů, výborů a pracovních skupin WIPO, EPO, EUIPO i rady EU pro duševní vlastnictví. S EPO i EUIPO má uzavřeny dlouhodobé kooperační dohody. Zapojuje se do projektů zaměřených na harmonizaci činností, kvalitu služeb, poskytování informací a zvyšování povědomí o významu ochrany průmyslového vlastnictví a jeho prosaditelnosti. Spolupracuje s inovačními centry, podniky i školami a s mnohými z nich má uzavřeno memorandum o spolupráci. Prostřednictvím informačního střediska a studovny pro veřejnost poskytuje informace a konzultace zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Soustavně usiluje o zlepšování podmínek pro přihlašovatele a další uživatele systému ochrany průmyslového vlastnictví. Postupně zlepšuje systém elektronického podávání přihlášek a dalších podání v rámci správního řízení a vyhledávání v rešeršních databázích.

Období po roce 1989 přineslo množství pozitivních změn, bourání starých struktur, včetně zániku společného státu Čechů a Slováků i v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. V současné době s ohledem na rostoucí globalizaci a vysoké nároky na inovace je třeba, aby se ÚPV zaměřoval na zvyšování povědomí o ochraně průmyslového vlastnictví, dbal na dodržování příslušné legislativy a spoluvytvářel ji jak na národní, tak evropské i světové úrovni.

Ing. Václav Jansa,
Institut průmyslověprávní výchovy,
Úřad průmyslového vlastnictví

Slovo ke dni

  • Na Svatého Martina jen českou husičku

    K nejoblíbenějším svátkům se u nás zařadil den se čtyřmi jedničkami 11. 11., tedy jedenáctý listopad na Svatého Martina. Patron lidí laskavých, soucitných, s otevřeným srdcem a peněženkou, vyžaduje zvláštní sváteční jídlo. A tím je samozřejmě husa se zelím, knedlíkem zapíjená svatomartinským vínem. Češi by měli vědět, že udělají nejlépe, když si předem objednají drůbež u domácího chovatele, protože jen tak dostanou tu nejvyšší kvalitu. Ve velkých obchodech si mohou koupit mražený produkt, avšak ten už zdaleka není tak chutný. Jde o jakýsi „brojler“ ze zahraniční produkce, který navíc vyžaduje delší přípravu. A kupující by si měli dát pozor na tzv. „husokachnu“, protože s husou nemá nic společného. Jde o kachnu pižmovou, případně kříženou z kachnou pekingskou. Tak dobrou chuť!

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Listopad 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Sto let pro ochranu nejlepších nápadů 15. říjen 2019

Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE