Řemeslo, jehož výsledky jsou skutečně vidět. Přinejmenším celé desítky let. To je klempířství, po němž roste poptávka úměrně tomu, jak přibývá náročných investorů. Kvalitní a krásná střecha či fasáda je hodnotou, za níž si stojí připlatit a na její realizaci najmout skutečné mistry, kteří tvoří mezi řemeslníky opravdovou elitu. 

Skrytá perla mezi řemesly – to je klempířství. Nejen podle výdělků, na které si dobrý klempíř ve srovnání s jinými stavebními profesemi přijde (průměrná mzda zaměstnance činí dle portálu Platy.cz téměř 26.000 Kč, špičkoví pracovníci si však přicházejí i na dvojnásobek), ale také z důvodu zajištěné budoucnosti. Na rozdíl od celé řady řemeslníků se totiž klempíři nemusejí obávat, že je v nastávající éře digitalizace nahradí roboti, ani že jejich práci převezmou nekvalifikované pracovní síly z ciziny. Klempířství totiž patří k profesím, u nichž se bez řádného vyučení a praxe nelze dlouhodobě obejít. Ukázaly to i výsledky soutěže Art of Zinc, kterou vyhlašuje již šestým rokem společnost Rheinzink. „Cílem je upozornit laickou i odbornou veřejnost na existenci výjimečných řemeslných děl v oblasti klempířství. Chceme přispět k popularizaci tohoto tradičního, a přitom perspektivního řemesla,“ uvedla Markéta Martinková, ředitelka Rheinzink. 

Obrovská poptávka: klempířů jsou v Česku nanejvýš stovky

Klempířina je především precizní práce na detailu, vědí zkušení praktici, jako je například Milan Pečený, jeden z letošních oceněných, který v oboru podniká již čtvrt století. Letos získal vavříny za kompletní klempířskou práci na rodinném domku v Mníšku pod Brdy. „Dřív se vše dělalo takzvaně na koleně, dnes je naše práce a především detaily mnohem čistší a preciznější. Pořád to ale musí člověk zkrátka umět,“ uvedl pro odborný magazín Střechy, fasády, izolace. Dobrým klempířům podle něj nejvíce kazí pověst nekvalitní materiály a neznalost řemesla. „Pracovníci, kteří nebyli řádně vyučeni, často neodvádějí zrovna příkladnou práci a výsledek podle toho vypadá.“ Vzniká tak paradox známý i z jiných řemesel: čím méně je šikovných lidí na trhu, tím zuřivější poptávka po jejich práci je a tím lépe si mohou vydělat – a přesto učiliště často zejí prázdnotou. „Momentálně se na klempíře učí asi jen třicet lidí v celé České republice,“ uvádí Pečený.

Na střechu jako do posilovny

Nezkušenost některých řemeslníků a neochota vzdělávat se trápí i dalšího z oceněných klempířů, Tomáše Balcara. Ten získal sympatie poroty za realizaci střechy mateřské školy v Sedlišti. „Kolikrát se stalo, že mi ze stavební firmy, s níž jsme spolupracovali, zavolali, že známému teče střecha, a když jsem pak to mizerné provedení viděl a ještě se dozvěděl, kolik si za to realizátoři naúčtovali, jen jsem se chytal za hlavu,“ vysvětluje Balcar. „Dalším obrovským problémem je, že se mladším prostě nechce pracovat rukama. Také proto řemeslníci, a to snad všech zaměření, zase získávají na úctě. I stavební firmy si menších subdodavatelů opět začaly vážit. Obzvlášť v dnešní době opravdu platí rčení, že řemeslo má zlaté dno,“ tvrdí Balcar. Naděje, jak překonat nechuť řady mladých lidí k manuální práci, však existuje: Současná obliba fitness a posilování všeho druhu může nahrávat oblibě oborů, které vyžadují tělesnou sílu a obratnost, a přitom nejsou nudné a stereotypní. Přesně takovým oborem je klempířství. „Je to práce, kterou nemůže dělat žádná padavka,“ uzavírá Balcar.

(tz)