Mieczyslaw Molenda

Havířovská společnost GASCONTROL, k níž časem přibyly další firmy uskupené do konsorcia GASCONTROL GROUP, vznikla krátce po sametové revoluci. Po celou dobu se zaměřuje především na plynárenství a moderní technologie v energetice. Její zakladatel a majitel Mieczyslaw Molenda patří mezi osobnosti regionu, kterým záleží na tom, aby se Moravskoslezský kraj a jeho průmyslový potenciál dále rozvíjely.

Firmu jste zakládal krátce po revoluci, co bylo v prvních letech nejtěžší?

V začátcích bylo nejsložitější získat prostory pro naši činnost, protože v té době nastal boom v této oblasti. Pak také finanční prostředky k zahájení podnikání. Z toho důvodu nás bylo pět zakladatelů, abychom spojili síly a vytvořili vstupní kapitál. Je potřeba říct, že celá společnost byla v té době úplně v jiném rozpoložení, člověk se nesetkal s byrokracií, všechny instituce a úřady byly tehdy ochotny spolupracovat, poradit a pomoci. Dnes, kdy dosáhla byrokracie vrcholu, to tak není. Dokonce se setkávám s tím, že na úřadě řeknou, že oni nejsou od toho, aby radili, ale aby pokutovali. To je podle mě špatná cesta.

Vaše firma se v minulých letech hodně rozrostla o další společnosti. Jaké jsou v současné době hlavní aktivity vaší skupiny?

Naše společnost začala v podnikání využívat všech možností, které se objevily, a neměli jsme úplně vyhraněnou koncepci. Proto jsme se v poslední době zaměřili na konsolidaci hlavních činností. Těmi jsou energetika a výroba plastových desek a potrubí. Provedli jsme změny ve skupině a odstoupili od některých aktivit, například ve stavebnictví nebo v zemědělství. Tam nejsme lídry, proto jsme tyto aktivity odprodali, ať to dělají ti, kteří k tomu mají lepší předpoklady a znalosti.

Vždy pro vás bylo prioritou hledat nová řešení, vyvíjet efektivnější zařízení a zavádět nové technologie šetrnější k životnímu prostředí. Co považujete za svůj největší úspěch v této oblasti inovací?

Inovace nemají konce, všechno se stále vyvíjí. Nejlépe to každý vidíme na svém autě, kdysi jsme jezdili ve spartaku, pak ve škodovce 1000, později 100, a když tato auta srovnáme s dnešními, tak můžeme potvrdit, že je to „nebe a dudy“, protože ta kvalita a úroveň je díky vývoji někde jinde. Vývoj musí mít své místo ve společnosti i ve firmách, a nejen své místo, musí být prioritou. Každá společnost by měla mít jasno, na čem chce pracovat a kam chce směřovat. Nám se podařilo například v oblasti výstavby liniových staveb (potrubní systémy) zavést svařovací automaty. Není to tak, že by ten stroj pracoval sám. Je tam operátor, který to musí kontrolovat, ale nemusí osm hodin svařovat, což je dosti namáhavá práce, a pochopitelně kvalita jde při únavě dolů. Pracovník kontroluje svařovací automat, ale samozřejmě musí být zaškolený a mít určitou praxi. Skupina pracuje také na vývoji speciálních plastů, které by měly vyšší mechanickou odolnost při vyšších teplotách, na vícevrstvých trubkách atd.

V každém směru je potřeba hledat nová řešení a ta musí vycházet z toho, co si žádá trh. Například v roce 1991, když jsem začal podnikat, jsem měl myšlenku, že bych se pustil do výroby elektrokol. Jenže to nebylo v té době trendem a nebylo to dostatečně zajímavé, každý chtěl mít auto nebo dvě. Teprve dnes se společnost vrací k tomuto tématu a jsem rád, že Česká republika patří k těm státům východní Evropy, které mají největší prodeje elektrokol na obyvatele. Já také zvažuji, že si ho pořídím. Je užitečné a neznečišťuje ovzduší.

Věnujete se dlouhodobě využití CNG v dopravě, bioplynu a v poslední době také LNG – zkapalněnému zemnímu plynu. Jaké jsou jeho výhody?

LNG má velký význam v sousedním Polsku, kde je plynofikace založena na jiném principu než u nás. Budují se tam tzv. ostrovní systémy, které budou zásobovat plynem určitý okruh lidí tam, kde nemají plynovod a jeho výstavba by byla příliš drahá. Tam je varianta s LNG řešením. LNG má řadu výhod, především jeho přeprava je podstatně efektivnější. ČR má jiný směr, plynofikovaných je přes 80 % území, takže v ČR se LNG využívá jen při poruchových stavech a opravách. Naše mobilní tlaková stanice na LNG, kterou projektovala a sestavila firma AFP–CZ z našeho společenství GASCONTROL GROUP, je ale i tady hojně využívaná. Dokáže dočasně plně nahradit dodávky plynu a slouží jako virtuální plynovod.

Moravskoslezský kraj chce být příznivým místem pro podnikání, vzdělávání i život. Myslíte, že se to daří? Podniká a pracuje se vám v tomto kraji dobře?

Moje rodina žije v tomto regionu a mým zájmem je, aby kraj vzkvétal. Mám velkou radost, že se rozšířilo využívání CNG v dopravě a další aktivity prospěšné pro životní prostředí. Elektromobilita je také zajímavá, ale nemáme dostatek elektřiny, museli bychom postavit další atomové bloky. Jedna věc mi ale chybí, málo se mluví o tom, co kraj může nabídnout společnosti. Každý kraj by měl mít nějakou strategii, která říká, čím se bude region a jeho obyvatelé živit, jakou máme perspektivu. Mluví se o Průmyslu 4.0, o chytrém pouličním osvětlení apod., ale to je málo. Život vyžaduje něco jiného, musíme vědět, co bude naší hlavní prioritou, co nabídneme společnosti, republice, Evropě. Jestli v tom nemáme jasno, tak na to pak nemáme zaměřené školství a máme jen další problém. Jsem patriotem, ale jsem z toho trochu smutný. O strategii se mluví málo, používá se mnoho řečí, politických proklamací, a to mi připomíná závěr 90. let, kdy si komunistická strana nevěděla rady s dalším směřováním země a doplatila na to.

Severní Morava zvládla transformaci poměrně dobře, ale je zřejmé, že ještě není u konce. Myslíte, že to nejhorší má už za sebou, nebo s útlumem hornictví, a možná i ocelářství tady bude hůř?

Jak bude, záleží zase na našem kraji, Praha nám moc nepomůže. A hodně záleží na politicích, protože oni tomu buď dají směr, nebo budeme stát. Buďme upřímní, jestli skončí výroba oceli a produkce uhlí, tak tady budou desítky tisíc obyvatel bez práce. OKD nezaměstnává jen 8000 lidí, na ně je navázáno mnoho dalších firem, které jim poskytují služby. Pokud se nepřipravíme dostatečně, bude hůř. Kraj by se měl chovat jako dobrý hospodář a pracovat pro budoucnost. Ve školství působilo v 50. letech minulého století 130 000 lidí a byli jsme na osmém nebo devátém místě v úrovni vzdělávání. Dnes tam máme 270 000 lidí a méně žáků a jsme na 46. místě. A tak bychom mohli pokračovat, máme víc soudců v EU na 100 000 obyvatel než v Německu, ale naše soudy u nás nefungují lépe a rychleji. Slova podnikatele Tomáše Bati byla výstižná a platí stále, to není ekonomická krize, ale morální a etická. Takže na té transformaci musíme ještě hodně pracovat, protože jsme ji zatím ještě nezvládli.

Daří se vaší firmě bojovat s těmito faktory – vnějšími vlivy?

Bojovat se nám daří týmovým pracovním přístupem a snažíme se o dobrý vztah se zaměstnanci, protože někdy ztrácejí sílu a my je musíme motivovat. Nemyslím jen penězi, člověk musí vidět, že to, co dělá, je prospěšné, že mu to dává i vnitřní uspokojení. Je potřeba s lidmi co nejvíce komunikovat, a myslím si, že to děláme nedostatečně i v naší firmě. Někdy to nejde, někteří pracovníci jsou na stavbách a nevidíme se s nimi. Takže to je výzva i pro mě, abychom se na komunikaci ještě více zaměřili.

Jaké jsou vaše další plány? Jak se bude firma dál rozvíjet?

Chceme se dál držet trendů, které nás vedou dopředu. Nemůžeme vyrábět produkty, o které trh nemá zájem. V minulosti to tak v některých firmách bylo, výrobky šly na sklady, a pak byl problém. Nemůžeme a nechceme zůstat stát, rozvoj je pro nás důležitý. Rozšiřujeme využívání svařovacích automatů a dalších nových technologií. V oblasti plastů, jak jsem již uvedl, se soustředíme na výrobu odolnějších vícevrstvých desek a výrobu potrubí s ochrannou vrstvou apod. Důležité je přicházet s rozvojem toho, co vyžaduje trh, což znamená vnímat jeho požadavky a potřeby, odhadnout je předem a být připraven na poptávku.

připravila Jana Dronská