Když se v devadesátých letech otevřel volný trh a začalo k nám ve velkém proudit zahraniční zboží, neměli Češi kupní sílu na to, aby kupovali drahé a módní věci. Náplastí na tuto bolest se staly second handy, které u nás zdomácněly jako „sekáče“. Oděvy, doplňky a boty, ať už použité nebo z výprodejů, padly na úrodnou půdu. Lidé se za pár korun mohli dostat k více méně kvalitnímu a žádanému sortimentu, který dříve na trhu chyběl. Oblíbenými se staly „hrabáky“, v nichž se za hubičku našly často velmi pěkné kousky. Postupem času se však měnila nejen nabídka, ale i finanční možnosti spotřebitelů. Rostly ceny, navíc padnout v sekáči na skutečné terno už nebylo pravidlem, ale jen možností, pokud ovšem měl zájemce trochu štěstí. A dnes je situace zase jiná - už nikdo nehodnotí módu z druhé ruky jako z nouze ctnost, ale jako správný směr k udržitelnosti. Celebrity jdou příkladem a rády se předvádějí v obnošených věcech, jimž vdechly nový život. Mění se i prodejny, z nichž ty nejlepší fungují například v industriálních prostorách, vylepšily design a nabízejí kupujícím posezení s kvalitní kávou, čajem a zákusky. Nový trend podporuje nejen udržitelnost, ale i kreativitu. Pomocí jehly, nitě a vkusných doplňků mohou ze starého vzniknout opravdové skvosty, které leccos vypovídají o šikovnosti a vkusu těch, co je nosí.

Pavel Kačer