INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

MikoskaIng. Pavel Mikoška, CSc.Dvojí kvalita potravin je v České republice žhavý otazník. Pro obchodní řetězce, pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, pro spotřebitele. Z tiskové zprávy z 24. června 2019 vyplynulo, že právě SOCR ČR vítá závěry analýzy dvojí kvality potravin, kterou v tento den zveřejnila Evropská komise. Zkoumání téměř 1400 potravinářských výrobků v 19 zemích EU odhalilo 31 % zaměnitelných výrobků. Je to potvrzením problému, na který dlouhodobě svaz upozorňuje.

Výsledky ukazují, že jsou potřeba mnohem jasnější pravidla, jak odlišovat různé verze výrobků, aby zákazníci nebyli uváděni v omyl. Výrobci budou muset pod tímto veřejným tlakem sjednotit své postupy, aby za dva roky, až se bude přehodnocovat nová směrnice o ochraně spotřebitele, bylo mnohem méně hříšníků, než je tomu v současnosti. Důležité je také podpořit skutečné fungování jednotného evropského trhu a zakázat teritoriální omezení obchodu, které nedovoluje českým obchodníkům dovézt na český trh kvalitnější verze výrobků, často určené jen pro západní Evropu. O názor na věc jsem požádala viceprezidenta SOCR ČR pro obchod Ing. Pavla Mikošku, CSc., ředitele kvality společnosti Albert Česká republika, s.r.o.:

Dvojí kvalita potravin je téma, které hýbe českou společností. Proč je tak žhavé?

Ve společnosti Albert jsme se tématem dvojí kvality potravin zabývali i v době, kdy toto téma ještě tak „žhavé a politicky atraktivní“ nebylo. Již na jaře roku 2015 jsme společně s tehdejší europoslankyní Olgou Sehnalovou iniciovali projekt, při němž se testovaly identické potraviny zakoupené v řetězcích v Německu a v České republice. Testovali jsme tehdy 24 výrobků, z čehož u jedné třetiny byla zjištěna rozdílná kvalita výrobků zakoupených v Česku a v Německu. Metodiku, kterou jsme tehdy společně s VŠCHT Praha pro tento účel připravili, úspěšně okopírovali následníci podobných testů v dalších letech, a mnohdy i s použitím identických výrobků, u kterých byla zjištěna zásadní neshoda. Klasicky se od této doby opakovalo a následně velmi intenzivně mediálně propíralo zjištění rozdílnosti ve složení na např. u rybích prstů a luncheon meatu. Dobré je také vědět, že celé testování a organizační zabezpečení, včetně finančního krytí, souvisejících nákladů v roce 2015 zajištovala společnost Albert. 
No a proč je toto téma nyní tak žhavé? Myslím, že je příhodnější si říci, že bylo žhavé hlavně před volbami do evropského parlamentu. Řada politických stran si v té době uvědomila atraktivnost a přitažlivost daného problému pro širokou veřejnost a zapracovala je do programu svých politických stran, se kterým šly do eurovoleb. Otázkou je, jak hodlají s daným tématem nakládat v následujícím období.

AlbertSvaz obchodu a cestovního ruchu ČR byl v tomto směru iniciátorem odborné diskuze a je i nadále velmi aktivní. A jeho názoru i dosavadním poznatkům dala za pravdu také Evropská komise. To je velký úspěch. Co předpokládáte, že se bude dít dále?

Bez ohledu na to, co k věci říkají představitelé politických stran, skutečností zůstává, že tato záležitost legitimně existovala a v různém rozsahu existuje dál. Každopádně ale v mnoha případech, a možná i ve většině případů, to neznamená, že by chtěl někdo někoho podvádět nebo klamat, tak jak to bylo v minulosti v médiích a z úst politiků prezentováno.
Pokud se jenom letmo podíváme třeba na domácí trh, tak když si koupíte na jedné straně republiky salám Gothaj nebo Vysočinu a srovnáte jeho kvalitu s realizovaným nákupem na druhé straně ČR, tak můžete zjistit, že pod stejným názvem se skrývají diametrálně rozdílné výrobky. A nikdo se nad tím nepozastavuje. A já si dokonce myslím, že je to tak správně. Argument, že jde o výrobky od různých dodavatelů, je zcela platný, ale v případě nákupu těchto výrobků v obsluhovaných pultech řetězcových prodejen, nebo lokálních řeznictví a uzenářství tato identita výrobce již zcela zmizí, zůstává pouze název výrobku a pod stejným názvem diametrálně rozdílné kvality výrobků. Dalším jednoduchým příkladem by také mohl být chléb Šumava. 
Po napsání těchto vět se zároveň okamžitě ale také děsím toho, aby snad někoho nenapadlo legislativně upravit, že všechny obsluhované úseky lahůdek řetězcových prodejen musí napříč republikou prodávat výrobky o identické kvalitě.
Určitě ale platí to, že za Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR se v dané oblasti velmi angažujeme. Je to tak proto, že danou problematiku chceme oprostit od populizmu, vnést do ní odborný vhled a posunout se někam dál v jejím řešení. Proto jsme také za Svaz obchodu a cestovního ruchu na podzim minulého roku zorganizovali monotematickou konferenci k dané otázce „dvojí kvality potravin“ tak, aby mohl být slyšen názor všech zainteresovaných stran.
Jsme rádi, že EK se dopracovala posunu v této záležitosti. Všichni víme, že se tak stalo především s využitím významného úsilí a vlivu české eurokomisařky Věry Jourové. Nicméně se domnívám, že mnoho zbývá ještě dopracovat tak, aby se spotřebitelé napříč Evropou mohli, pokud je to však zajímá, dopídit nějakých praktických výstupů. Záměrně říkám, pokud je to zajímá, protože rozdílnosti mnoha značkových výrobků zakoupených třeba v Holandsku, Itáli, Španělsku nebo Řecku se do této doby nikdo aktivně nevěnoval a ani se o ni aktivně nezajímal.
Žijeme ale v této části Evropy, a toto téma je pro nás platné. Je tedy nutné systém dále dopracovat v tom smyslu, aby bylo např. obhajitelné, které zjištěné odlišnosti jsou ještě akceptovatelné a proč, jestli to bude povinnost členských států EU se testování aktivně věnovat, nebo se jí budou zabývat pouze v případě stížností (koho a kam?), která kvalita potraviny zjištěná při jejím testování je ta autentická a správná a kdo to bude rozhodovat atd. Říkám tímto tedy, že téma není vyčerpáno a možná se posuneme dál zase až před příštími volbami.

Významným argumentem je potvrzení Evropské komise, že za rozdílnou kvalitou stojí výrobci, nikoli obchodníci. Po dlouhé době se obchodníků tedy „někdo“ zastal. Je to povzbudivé?

Ano, a to je dobře, že se zastal, protože při definování kvality značkových potravin a jejich logistice napříč Evropou prostřednictvím vlastních logistických kanálů obchodníci v minulosti nikdy nehráli zásadní roli. Zároveň je ale potřeba říct, že diametrálně jinak je tomu u výrobků vlastních značek obchodníků, kde prioritní roli při definování kvality výrobku a nastavení distribučního kanálu hraje sám obchodník. Pokud vím, tak všichni řetězcoví obchodníci se v současnosti tomu tématu velmi intenzivně věnují, tak, aby si každý sám za sebe zametl práh před svými dveřmi. Určitě to všichni udělají, ale potřebují k tomu pouze nějaký čas.
Jinak ale pokud mohu sám za sebe, tak řešení problému je relativně jednoduché a bez zbytečných nákladů na testování výrobků napříč Evropou. O tom, jaké výrobky se uvádějí na který trh, přece nejlépe a absolutně přesně vědí sami výrobci.
Z pozice EU by tedy bylo dobré zřídit centralizovanou databázi potravinových výrobků, kde by měli povinnost všichni výrobci své výrobky registrovat, a to včetně jejich složení. Pokud by výrobce dodával identický výrobek napříč Evropou, pak by vedle registrace výrobku v databázi neměl žádnou další povinnost. Pokud by však za účelem marketingových synergií chtěl do různých zemí v Evropě dodávat různé případně částečně se lišící kvality výrobků ve stejném obalu, pak přece stačí na obal umístit jednoduché, ale graficky viditelné a zřetelné upozornění, že jde o specifickou recepturu např. pro CZ, DE nebo PL trh. Zákazník v dané zemi by se pak sám rozhodl, jestli si takový výrobek koupí, např. proto, že předpokládá, že byl „chuťově dopracován“ pro specifickou chuť českého zákazníka, nebo nekoupí, protože bude předpokládat, že výrobek je pro český trh nějakým způsobem méně kvalitní. 
Bylo by to takto transparentní pro všechny, bez dodatečných nákladů na testování a řešilo by to takto otázku „národních chuťových preferencí“, tj. důvodu, který někteří výrobci uvádějí pro vysvětlení rozdílné kvality svých výrobků na různých trzích. V centralizované EU databázi potravinových výrobků, by samozřejmě tato národní specifika výrobků byla také zaznamenána.

Bude svaz obchodu ještě těsněji spolupracovat například s ministerstvem zemědělství a hledat cesty k tomu, aby výrobci trh zásobovali jakostnějšími potravinami? Co je potřeba v tomto směru udělat?

Svaz obchodu a cestovního ruchu s MZe spolupracuje trvale, a to nejen v oblasti dvojí kvality potravin. Máme mnoho společných témat např. v oblasti přípravy související potravinové legislativy, v oblasti obecné bezpečnosti potravin a požadavku na její další zvyšování, v oblasti podpory českých producentů potravin a navýšení podílu potravin s českým původem na pultech našich prodejen, v oblasti „animal welfare“ pro hospodářská zvířata chovaná v českých chovech atd.
V oblasti zvyšování nabídky kvalitních potravin na prodejních pultech prodejen zcela určitě již nastal pozitivní obrat. A souvisí to především s množstvím finančních prostředků, které si mohou zákazníci dovolit utratit za nákup potravin, se vzrůstající schopností zákazníků se v potravinách orientovat a s jejich vzrůstajícím zájmem žít zdravě. Obchodníci se našim zákazníkům pouze snaží vyjít maximálně vstříc a nabízet jim to, co oni sami požadují.

Prodejny Albert na čerstvost a kvalitu dbají v poslední době velmi výrazně. Jistě k systému práce přispěly i Národní cena kvality a Evropská cena kvality, jež váš řetězec získal. Čím konkrétně? Můžete uvést příklad?

Ano, je to tak. Při výběru a vývoji výrobků pro naše zákazníky se snažíme dávat maximální podporu požadavku na čerstvost a na jejich vhodnost ke zdravému stravování tak, jak to v kontextu současných vědeckých poznatků v oblasti lidské výživy chápeme. V našem sortimentu najdete proto celé nové výrobkové řady jako např. Free From, Nature’s Promise, Fresh Bistro a další.
Účast v Národních cenách a v Evropské ceně kvality je pro nás spíše nadstavbová a prestižní záležitost. Primárně se hlavně snažíme naplňovat účel naší existence na trhu, tedy prodávat kvalitní potraviny podporující zdravý život a zdravý životní styl, a poskytovat tak zákazníkům vyšší přidanou hodnotu než naše konkurence na trhu.
Ale máte pravdu v tom, že proces hodnocení v Národních cenách podle evropské metodiky EFQM je velmi poučný a inspirativní a v mnoha oblastech nám hodnotitelské komise pomohly namířit naše interní procesy ve společnosti tím správným směrem. Jinak ale platí také to, že do soutěže Národní cena kvality jsme se přihlásili i v letošním roce, a tak jsem sám zvědav, jak hodnoticí komise ohodnotí náš posun od naší poslední účasti před čtyřmi lety. Naše interní očekávání jsou opět vysoká.

Pomáhá vám komunikace se zákazníky nalézat řešení k tomu, jak být ještě lepší? Umíte plnit jejich přání?

Určitě, nasloucháním zákazníkům se pořád učíme a posouváme dále. Máme k tomu docela sofistikované vlastní nástroje a hodně čerpáme také ze studií a analýz profesionálů pod hlavičkou společností INCOMA, GfK a dalších.

Jakým způsobem se při zalistování nového zboží bere v potaz jeho kvalita, složení, hledisko zdravé výživy?

Tato hlediska se berou v potaz vždy a zásadně prioritně pro výrobky našich vlastních značek. Odpovídají tomu naše již výše zmíněné nové výrobkové řady. Ale to už by asi bylo téma na další rozhovor...

za odpovědi poděkovala Eva Brixi 

Slovo ke dni

  • Červ, bez červa, s červem... Dobrou chuť!

    Člověk má v životě ochutnat všechno. Jak se praví v bibli: Vše vyzkoušejte, toho dobrého se přidržte! Jako kluk jsem nikdy nepřistoupil na sázku, že nepřekousnu žížalu. Teď jsem dostal nabídku nového pokrmu z červů. Neodmítl jsem a udělal dobře. Přišel mi sáček od firmy WORM UP plný moučných červíků Pražených a kulinářsky dochucených solí a chili. Myslel jsem si, že jídlo z čeledi bezobratlých bude vypadat jako normální pečivo. Totiž že se surovina usuší, umele a patřičně vytvaruje, pak nechá zapéct jako pizza. Jenže pochoutka si na nic nehraje. Skutečně máte na talíři moučného červa, který se však nehýbe, je do bronzova upražený a při skousnutí chroupe. Navíc skvěle chutná a je plný bílkovin. Ne že bych larvy vyměnil za vepřový řízek, hovězí svíčkovou, nebo grilované kuře, ale jako mňamku k televiznímu seriálu, proč ne?

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Září 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

První zkušenosti s novelou zákona o ochranných známkách 19. září 2019

Novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vstoupila v účinnost 1. ledna 2019. Hlavním důvodem změny zákona byla nutnost přenést do národní právní úpravy ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „směrnice“).

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE