České republice hrozí, že se sem bude svážet biologický odpad z celé Evropy, který by sloužil k vysoce dotované produkci biometanu. Zákon o podporovaných zdrojích, jenž nyní mají na stole senátoři, totiž poskytuje investorům a provozovatelům zařízení na výrobu biometanu mimořádně vysokou podporu. Odborníci se obávají, že dotace přilákají zahraniční developery podobně jako se to stalo u fotovoltaických elektráren. Biometan by naopak ohrozil výstavbu a provoz bioplynových stanic (BPS), které představují obnovitelný zdroj eletrické a tepelné energie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na problém s nekontrolovaným boomem biometanu upozornila novináře na tiskové konferenci 13. prosince v Praze předsedkyně Energetického regulačního úřadu Ing. Alena Vitásková. Oznámila, že se už dopisem obrátila na senátory s vysvětlením, co by pro ČR znamenalo zařazení biometanu mezi podporované zdroje. Důsledky by pocítili všichni občané nejen v podstatně vyšších cenách elektřiny, ale také v nárůstu dopravní zátěže na silnicích i zhoršených hygienických podmínkách v blízkém i vzdáleném okolí velkokapacitních zpracoven odpadu na biometan.

Jak sdělil prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba, zemědělci vidí budoucnost v malých bioplynových stanicích, v nichž se bude zpracovávat surovina z rostlinné a živočišné výroby, tedy pícniny, kejda a hnůj. Tak najdou využití pro travní porosty, jejichž výměra se neustále snižuje, a získají celoroční zdroj financování. Navíc budou mít i vedlejší produkt BPS - kvalitní organické hnojivo. Podle Ing. Veleby jsou BBS vhodným ekonomickým i ekologickým řešením pro 900 tisíc hektarů nevyužité zemědělské půdy.

V současnosti pracuje na českém venkově 233 bioplynových stanic s celkovým výkonem 146 megawatt.

(kčr)