V nedělním pořadu Partie na TV Prima Family dne 1. dubna 2012, jehož ústředním tématem byly ceny vajec na tuzemském trhu, vyjádřil jihomoravský hejtman Michal Hašek při debatě s ministrem zemědělství Petrem Bendlem opětně přesvědčení, že za vysoké ceny vajec na českém trhu mohou především obchodní řetězce, které k nákupním cenám vajec nasazují vysoké marže. Marže maloobchodu tak opět byly použity jako magické zaklínadlo, za které, snad díky předpokládané neověřitelnosti, lze schovat leccos včetně pravdy.

Skutečná pravda je ale jiná, i kdyby se teze o zdražení vajec maloobchodem stokrát omílaly. Údaje, které lze jednoduše ověřit v oficiálních přehledech Českého statistického úřadu, dokládají, že průměrná marže (tedy rozdíl mezi cenou, za kterou se potraviny nakupují, a za kterou se prodávají) u potravin se dlouhodobě pohybuje mezi 22 až 24 procenty. Marži ale nelze v žádném případě ztotožňovat se ziskem – ten činí u větších maloobchodních sítí v ČR v případě potravin zhruba jedno procento. Přesvědčení hejtmana Michala Haška o tom, že „se to týká i jiného zboží" (rozuměj vysoké marže řetězců) by mělo být podle názoru Svazu obchod a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) konfrontováno s těmito oficiálními skutečnostmi předtím, než je vysloveno.

Uveďme však na pravou míru i onu zmíněnou odpovědnost za skokové zvýšení ceny vajec, které rozhodně nevyplývá z nějakého dlouhodobého záměru maloobchodu, ale je spíše důsledkem dlouholetého neplnění závazku ze strany chovatelů.

Na své tiskové konferenci SOCR ČR dne 20. 3. 2012 uvedl konkrétně zástupce jedné velké obchodní organizace, že maloobchod v té době nakupoval jedno vejce za cenu lehce přes 4 koruny a spotřebiteli jej prodával za ceny do 5 korun. Obdobně ceny oscilovaly také u dalších velkých obchodníků. I zde lze onu „záhadnou marži", obsahující zejména celou řadu nákladů obchodníka včetně zmíněného zisku, lehce a jednoduše spočítat. Pokud přitom někde docházelo k tomu, že maloobchodní cena vajec dosahovala šesti či sedmi korun za kus, případně mohla být v některých ojedinělých případech i vyšší, mohla být taková situace způsobena horšími nákupními podmínkami obchodníků, což je běžné. SOCR ČR rovněž připomíná, že také v maloobchodu funguje tržní hospodářství, volná soutěž a tedy i cenotvorba, a pokud někdo riskuje a snaží se prodat za vyšší cenu, než je cena přiměřená, musí vždy najít někoho, kdo to za takových okolností výrobek nakoupí.

Výše uvedený příklad o cenové kalkulaci se netýká pouze těch největších obchodníků. Stejná argumentace zazněla v nedávném pořadu ČT 1 „Máte slovo" s Michaelou Jílkovou ze strany představitele významné maloobchodní sítě, která sdružuje přes dvě stovky malých a středních podnikatelských subjektů v maloobchodě.

Skutečností je, že zvýšení cen vajec bylo iniciováno ze strany producentů. Administrativním impulsem k růstu jejich cen byla změna podmínek pro chov nosnic v EU, což je dostatečně známo. To oficiálně potvrzují i někteří dodavatelé vajec do maloobchodních sítí, například vedení společnosti Zlatá vejce, které se neztotožňuje s tím, že by na situaci vydělávaly obchodní řetězce.

Jsou však ještě dvě okolnosti, o kterých je třeba se zmínit:

- vejce obvykle maloobchod nenakupuje z jednotlivých chovů, ale přes velkonákupny (balírny), tedy prostředníka, který jistě neobchoduje „zadarmo". Nejde prostě vzít „výrobní cenu," pro jistotu k ní nepřipočítat DPH, a tuto cenu poměřit s cenou spotřebitelskou (včetně DPH);

- nikdo se nezmiňuje o zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent.

Obchodníci určitě nemají radost z toho, že došlo k takovéto cenové eskapádě u vajec, nota bene před Velikonocemi. Právě proto však považují za nutné uvést stále se opakující dezinformace na správnou míru.

Zdeněk Juračka, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR