V neděli 1. května 2011 otevřely poslední země Evropské unie svůj pracovní trh občanům států, které vstoupily do EU v roce 2004. Od května loňského roku tak mohou Češi pracovat v Německu bez pracovního povolení i dalších omezení. O rok později však nemůže být o žádném masivním odlivu české pracovní síly do Německa ani řeč, jak potvrzuje Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) i expertní organizace a podniky v Německu. V pohraničních regionech se však objevují první úspěšné projekty, které přinášejí užitek oběma stranám.

Rok po zrušení omezení volného pohybu pracovních sil na německém trhu práce se migrace pracovních sil z České republiky a dalších novějších členských států EU do Německa zvýšila jen nepatrně. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německého sněmu obchodních a průmyslových komor (DIHK). „Dotazovali jsme se lokálních obchodních a průmyslových komor, do jaké míry se pracovní síla z východní Evropy tlačí na německý trh. Z odpovědí je jasně patrné, že je tomu tak pouze v ojedinělých případech," řekl Stefan Hardege, expert DIHK pro oblast pracovního trhu. Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK, tento trend potvrzuje: „Naše každodenní praxe jen potvrzuje poznatky naší mateřské organizace v Berlíně: pohyb pracovních sil se v souladu s naším očekáváním změnil jen minimálně." Pouze nepatrnou změnu ve srovnání s minulým rokem potvrzují také údaje norimberského Institutu pro profesní výzkum a průzkum trhu práce. Z nich vyplývá, že v období leden až září 2011 přišlo do Německa za prací jen zhruba 4000 českých občanů.

Bernard Bauer vysvětlil důvody pro relativně nízkou pracovní mobilitu: „Mzdová hladina na obou stranách hranice se stále více vyrovnává, mnoho Čechů dává přednost životu ve svém důvěrně známém prostředí, další překážku často představuje neznalost cizího jazyka."

Německé podniky na obou stranách hranice přitom mají velký zájem o kvalifikované české zaměstnance, neboť se potýkají s prohlubujícím se nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. „Od naší mateřské organizace v Berlíně víme, že třetina podniků v Německu není schopna obsadit volná pracovní místa dva i více měsíců. To je celkem 1,3 milionu pracovních míst," sdělil Bernard Bauer. „S nedostatkem odborníků se potýkají především technické branže, jako například výroba automobilů nebo elektrotechnika, ale také zdravotnictví."

Na tuto situaci reagují německé obchodní a průmyslové komory, úřady práce a odborné školy v blízkosti české hranice rozdílným způsobem. „Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro oblast Oberpfalz/Kelheim realizuje ve spolupráci s vládou Horní Falce v rámci projektu ‚My jsme Evropa' iniciativu pro získání odborných pracovních sil pro přeshraniční region," řekl její místopředseda Josef Beimler. „Také v oblasti vzdělávání existuje přeshraniční výměna. Jedna z odborných škol v našem kraji chystá od září 2012 pro učební obor průmyslový mechanik smíšenou třídu s českými a polskými žáky."

„Zaměstnance z České republiky, kteří mají zájem pracovat v Německu, nacházejí německé podniky nejčastěji právě v blízkosti hranice," potvrdil Joachim Ossmann, ředitel úřadu práce v bavorském Schwandorfu. „Právě v pohraničí je od 1. května 2011 patrný nárůst zájmu českých pracovních sil o zaměstnání v Německu. Tento zájem se soustřeďuje především na příhraniční prostor, kam se dá snadno dojíždět." Bavorské úřady práce podniky aktivně podporují při hledání zaměstnanců v České republice. Účastní se veletrhů vysokých škol, pořádají poradenské dny na českých pracovních úřadech v příhraničí a od května 2012 chtějí otevřít vlastní kancelář na pracovním úřadu v Plzni.

Bernard Bauer vítá přeshraniční výměnu know-how a zaměstnanců v obou směrech, avšak zdůraznil: „Dostupnost odborných pracovních sil je kromě demografických změn především otázkou vzdělávacího systému. A v této oblasti je toho potřeba ještě hodně udělat, protože také pro firmy v České republice je stále těžší najít nové zaměstnance s dobrým technickým vzděláním a praktickými zkušenostmi."

Společně pro odbornou pracovní sílu a inovaci – naši partneři: Kaufland ČR v.o.s., Siemens s.r.o. BAYER s.r.o., Bosch Group, Demag Cranes & Components spol. s r.o, OKAL CZ s.r.o.

(tz)