INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 24. rokem
Dnem 30. dubna 2011 končí v Německu a Rakousku sedmileté přechodné období omezující ve vymezených oborech volný pohyb pracovních sil z ČR a dalších sedmi nových členských zemích Evropské unie. České firmy tak od 1. května 2011 mohou na německém a rakouském trhu působit za stejných podmínek, jako tamní podnikatelské subjekty, tedy dodávat výrobky a služby, získávat na těchto trzích zakázky a vysílat tam své zaměstnance.

„Českým podnikatelům se nyní otevřou nové možnosti v uplatnění na rakouském či německém trhu. Volný pohyb osob, služeb, kapitálu a výrobků jsou koneckonců hodnoty, na kterých byla EU založena. Zkušenosti ukazují, že volný trh je ve svém důsledku ku prospěchu všem zemím a přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti EU jako celku," řekl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Původní obavy starých členských zemí EU o přílišném přílivu migrantů z nových členských zemí se nakonec nepotvrdily. Řada studií a zpráv Evropské komise uvedla, že otevření trhů mělo především pozitivní dopad na ekonomiky starých členských zemí EU (EU-15) a nemělo negativní vliv na jejich pracovní trhy. Existuje jen malý počet důkazů o tom, že by pracovníci z nových členských zemí zapříčinili dramatické snížení mezd v jedné ze zemí EU-15, nebo že by tamní pracovníci přišli kvůli migrantům z nových osmi zemí EU o práci.

„Hospodářská komora ČR se v souvislosti s koncem přechodných období neobává odlivu pracovních sil z naší země. Kdo chtěl, již do zahraničí šel – zejm. do zemí, které nekladly překážky pro pohyb pracovních sil, jako např. Velká Británie, a ani v tomto případě nešlo po vstupu ČR do EU o masivní jev. Češi již tradičně nejsou příliš ochotni se stěhovat za prací, natož odjet za prací do zahraničí. Navíc poměrně málo Čechů umí německy natolik dobře, aby se mohlo bez problémů uplatnit na německém či rakouském trhu," okomentoval situaci prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. A doplnil: „ Hospodářská komora České republiky zároveň doufá, že se s otevřením pracovního trhu Rakouska a Německa neobjeví skryté formy protekcionismu."

V souvislosti s koncem přechodných období registruje Hospodářská komora České republiky zvýšený zájem o informace ze strany podnikatelů, kteří se dotazují na možnosti působení na rakouském či německém trhu. Na kontaktních místech Hospodářské komory ČR v jednotlivých regionech se informují především živnostníci či drobní podnikatelé ze stavebních oborů, kterých se přechodná opatření týkala nejvíce.

Co se od 1.5. 2011 změní?

Dnem 30. dubna 2011 končí v Německu a Rakousku sedmileté přechodné období omezující volný pohyb pracovních sil z ČR a dalších sedmi nových členských zemích Evropské unie. Přechodná období se vztahovala jen na některá, přesně vymezená odvětví, jako je např. stavebnictví, úklidové práce, nebo čištění budov, zařízení a dopravních prostředků.

Od 1. května dojde ke změně v režimu popracovních povolení, konec veškerých omezení pro podnikatele to ovšem nepřinese, neboť mnoho dalších procedur a postupů budou muset čeští podnikatelé a pracovníci dodržovat i nadále. Jde především o náležitosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění, ohlášení vyslaných pracovníků místním úřadům, ověření kvalifikace společnosti, která zakázku provádí či dodržení pracovních podmínek zaměstnanců v zemi vyslání. Samostatnou otázku tvoří daňová problematika. České firmy budou na německém či rakouském trhu působit za stejných podmínek jako tamní podniky, tj. jejich zaměstnanci v těchto zemích příp. jimi vyslaní pracovníci musí pobírat alespoň minimální mzdy stanovené rakouskými či německými zákony.

V případě osob samostatně výdělečně činných se k 1.5. 2011 podmínky přeshraničního podnikání nemění, s výjimkou situace, kdy tento podnikatelský subjekt hodlá na rakouský či německý trh vyslat své zaměstnance.

Jak by měly firmy od 1.5. 2011 postupovat, pokud chtějí působit v Rakousku či Německu?

Firmy, které chtějí působit na německém či rakouském trhu, by si měly především nejprve důkladně zmapovat tamní podmínky.

Firmy, které se chystají do Rakouska nebo Německa vyslat své zaměstnance, musí nejdříve vyřídit formality týkající se sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Před dočasným vysláním pracovníků je nutné nechat si na příslušné správě sociálního zabezpečení vystavit formulář A1 (popř. E 101) a nezapomenout na evropský průkaz zdravotního pojištění (případně si sjednat dodatečné komerční pojištění).

Vyslaní zaměstnanci by dále s sebou měli mít doklady o hlášení kvalifikace u regulovaných činností, doklad o existenci pracovního poměru (pracovní smlouva), kopie výpisu z českého obchodního či živnostenského rejstříku, doklady o vyplacené mzdě a kopie o udělení zakázky zadavatelem. Tyto dokumenty by měly být dostupné v němčině a měly by být k dispozici v místě výkonu práce.

Je třeba počítat s tím, že i po skončení přechodných období bude Rakousko (a ve vybraných oborech také Německo) stále uplatňovat takzvanou notifikační povinnost. Před zahájením prací musí česká firma nadále zasílat notifikační formulář příslušnému úřadu - v Rakousku Ministerstvu financí, v Německu pak Spolkovému finančnímu ředitelství západ. Pokud je předmět činnosti české firmy v Rakousku nebo Německu regulován, musí ohlásit záměr vykonávat tuto činnost příslušnému uznávacímu orgánu. Okamžikem vyslání však její povinnosti nekončí. Firma totiž musí dodržovat pracovněprávní předpisy státu, kam jsou pracovníci vysíláni. Jde například o minimální mzdu – pokud pro daný obor přirozeně existuje, maximální délku pracovní doby, ochranu zdraví, bezpečnosti, hygienu při práci atd. Česká firma tak bude například v Německu vyplácet svým zaměstnancům německou minimální mzdu (za níž se nepovažují například cestovní náklady), dodržovat německou zákonnou pracovní dobu atd. Firmy si také musí hlídat povinnosti týkající se daní z příjmu, DPH, případných odvodů do takzvané dovolenkové pokladny u stavebních profesí apod.

Kde mohou čeští podnikatelé získat další informace?

Informace o možnostech působit na německém či rakouském trhu mohou čeští podnikatelé získat na kontaktních informačních místech Hospodářské komory České republiky, kterých je téměř 100 a jsou rozmístěny ve všech regionech po celé zemi. Jednotlivé české regionální hospodářské komory pořádají pro zájemce i informační semináře, na kterých se mnohdy podílejí také odborníci a kolegové z rakouských či německých hospodářských komor.

Potřebné informace se mohou české firmy dozvědět t také na jednotných kontaktních místech (JKM) zřízených na základě Směrnice o službách, které česká státní správa spustila v loňském roce. V České republice bylo zřízeno elektronické JKM a dále 15 fyzických JKM, které fungují na obecních živnostenských úřadech v sídlech krajů (www.businessinfo.cz). Firmy se dále mohou obrátit na kontaktní místa sítě Enterprise Europe Network, zřízené Evropskou komisí (www.een.cz, www.crr.cz/ een). Informace týkající se ověření kvalifikací je možné získat na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).

(tz)

Slovo ke dni

  • Velký úklid v e-shopech

    Už dávno jsme si zvykli nakupovat nejen v kamenných obchodech, ale také na internetu. Obrat e-shopů neustále roste a v kritických obdobích, například během pandemie, překonával všechny rekordy. Kdo by ostatně neocenil téměř nekonečný výběr zboží, které vlastně ani nezná státní hranice ani prodejní dobu? Samozřejmě že e-commerce s sebou přináší i rizika pro obě strany, pro prodávající i zákazníky. Proto je překvapující, že teprve nyní zpřísnila naše legislativa pravidla obchodování. Už si ani v „anonymním“ cyber prostoru nebude moci každý dělat, co chce, a počítat s tím, že mu vše projde. Například používat e-shop jako bezplatnou půjčovnu nebo sám sobě psát pochvalné recenze a záměrně klamat spotřebitele. Není pochyb, že dodržování přísnějších regulí internetovému businessu jenom prospěje a podpoří jeho další růst.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Listopad 2022

Partneři

Hlavní partner:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

oslavy 2022 razitko modre 2 copy  
         

Partneři:

logo-grada3   ca2 logo-dtocz upv logo 56 dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

judr karabec ip mediace

Arbitrážní a mediační centrum WIPO: zkušenosti ze zahraničí 30. listopad 2022

V tomto vydání zakončíme seriál o IP mediacích a jejich využití při řešení sporů v oblasti ochrany duševního vlastnictví nahlédnutím do zahraničí. Konkrétně se zaměříme na zkušenosti a na mediační případy úspěšně vyřešené v Arbitrážním a mediačním centru Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě a v Singapuru.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300AVLOGOM3