Vláda projedná další z řady materiálů z dílny MPSV, které se dotýkají oblasti pracovního práva a sociální politiky. Jedná se o analýzu variant navýšení dávek nemocenského při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Hospodářská komora upozorňuje, že návrhy na zavádění nových dávek a různých sociálních a zaměstnaneckých výhod mohou vést k tlaku na zvyšování daní a pojistných odvodů. Návrhy MPSV jsou navíc předkládány veřejnosti a vládě nekoncepčně.

„Ačkoliv Hospodářská komora ČR nezpochybňuje samotný záměr konstruktivně řešit sociální situaci dlouhodobě práce neschopných zaměstnanců, důrazně upozorňuje, že navýšení výplaty dávek nemocenského povede k nárůstu mandatorních výdajů státního rozpočtu, a tedy buď posílí sklon veřejných financí ke schodkovitosti, anebo tlak na zvyšování daní a pojistných odvodů,“upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ten zároveň připomíná i celkovou nesystémovost aktuálně navrhovaných změn v oblasti nemocenského pojištění: „Zavedení otcovské poporodní péče a dlouhodobého ošetřovného, návrh na zrušení karenční doby. Hovoří se rovněž o zavedení nárokových dnů indispozičního volna (tzv. sick days), a to bez vazby na eventuální zrušení karenční doby,“ vypočítává Dlouhý.

Nekoncepčnost lze ostatně demonstrovat i na dalším materiálu, zařazeném na program téže schůze vlády. Je jím poslanecký návrh skupiny poslanců ČSSD na novelu zákoníku práce, kterou se má zavést tzv. ošetřovatelská dovolená. Z poslaneckého materiálu není vůbec zřejmé, jak a zda je propojen s aktuálně projednávanou vládní novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která má zavést podobně zaměřenou novou dávku – dlouhodobé ošetřovné. 

„Legislativní návrhy jsou předkládány nekoordinovaně a nejsou brány v potaz přímé ani nepřímé náklady, které by si opatření případně vyžádala,“doplňuje ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Hopodářská komora ČR upozorňuje, že navržené koncepty by ještě více zatížily systém pracovněprávních vztahů.To vše za situace, kdy odvodové zatížení práce v ČR (34 % z hrubé mzdy) je jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii, přestože státní rozpočet vykazuje přebytek.

(tz)