Ve srovnání se světem Češi mnohem méně důvěřují zaměstnavatelům, mají menší flexibilitu v pracovní době i výběru místa práce a menší příležitosti pro rozvoj pracovních dovedností. Na druhé straně jsou na pracovišti otevřenější a mají větší nároky na životní pohodu nebo odolnost vůči stresu.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Workmonitor 2025, který provedla mezi 27 000 zaměstnanci a uchazeči o zaměstnání ve 35 zemích světa společnost Randstad.

Rekordně nízká je podle průzkumu Workmonitor 2025 zejména důvěra českých zaměstnanců ve vedení firem. Zatímco v globálním měřítku důvěřuje vedení svého podniku 77 % zaměstnanců, v Česku je jich téměř třikrát méně (28 %).

Další zásadní rozdíly existují ve flexibilitě, kterou podniky zaměstnancům poskytují. Pouze 42 % českých zaměstnanců uvedlo, že jim zaměstnavatel umožňuje flexibilitu v přizpůsobení pracovní doby (globální průměr 65 %) a pouze 47 % zmínilo, že využívají flexibilitu, co se týče místa výkonu práce (60 %).

Podle názoru zaměstnanců zaostávají české podniky i v příležitostech, které jim poskytují k profesnímu rozvoji. Pouze 42 % českých zaměstnanců uvedlo, že jim zaměstnavatel umožnil zdokonalení dovedností v oblastech, jako je například AI (globální průměr 55 %), přičemž pouze 26 % zmínilo, že nabídku kurzů či školení dostali v posledních šesti měsících (34 %).

Mezi oblastmi, v nichž by zdokonalení přivítali, uvedlo 16 % českých zaměstnanců AI (globální průměr 23 %), 16 % kurzy pro posílení životní pohody a odolnosti vůči stresu (globální průměr 6 %), 8 % management a leadership (7 %), 8 % informační technologie (11 %) a 7 % komunikační a prezentační dovednosti (5 %).
„Průzkum ukázal, že největší rozdíly mezi našimi a zahraničními firmami přetrvávají v důvěře zaměstnanců ve vedení, ve flexibilitě, kterou podniky svým zaměstnancům poskytují, a v prostoru pro profesní růst a rozvoj pracovních dovedností. Zvlášť na posílení důvěry mezi podnikem, jeho vedením a zaměstnanci by se české firmy měly určitě zaměřit,“ uvedl generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský. „V dalších oblastech takové rozdíly neregistrujeme, podobná jsou například čísla, která se týkají sounáležitosti s firmou a kolegy, rovnosti na pracovišti nebo významu pracovního prostředí pro výkonnost zaměstnanců.“

Z průzkumu Workmonitor 2025 na druhé straně vyplynulo, že čeští zaměstnanci jsou na pracovišti výrazně otevřenější než zaměstnanci v zahraničí. Skutečnost, že před kolegy skrývají určité aspekty vlastní identity či osobnosti, přiznalo v průzkumu 43 % českých zaměstnanců, zatímco celosvětově jich bylo 62 %.

„Ve srovnání s předchozími ročníky průzkumu vzrostl význam, který zaměstnanci přikládají při výběru a hodnocení zaměstnavatele mzdám. Zásadní pro ně nicméně zůstávají i různá nepeněžní kritéria, především motivace, pracovní prostředí a příležitosti pro osobní rozvoj,“ dodal Martin Jánský. „Zaměstnance podobně jako mzda zajímá, jak jejich postavení naplňuje osobní ambice, v jaké komunitě pracují a jakou perspektivu pro budoucí rozvoj jim zaměstnavatel dokáže nabídnout.“

Podle trendů průzkumu Workmonitor, který společnost Randstad provádí již od roku 2003, lze očekávat, že nároky na standardy pracovního prostředí se budou i nadále zvyšovat. Přes rozdíly, které mezi jednotlivými zeměmi v některých oblastech přetrvávají, je při výběru zaměstnavatele zřejmá tendence k nárůstu významu kritérií, jako je sdílení společných hodnot zaměstnavatele a zaměstnanců, důvěra ve vedení firmy, otevřené a kolegiální prostředí nebo prostor, který zaměstnavatel vytváří pro rozvoj pracovních schopností a dovedností zaměstnanců.

(tz)