Domnívám se, že poskytování státní podpory zemědělského pojištění je jeden z klíčových nástrojů řízení rizik a řešení krizí v zemědělství a jako takový nepřímo přispívá k zajištění trvale udržitelného a konkurenceschopného odvětví.

Státní podpory jsou a mohou být výrazným stimulem pro využívání takových nástrojů, prostřednictvím nichž jsou zemědělští podnikatelé chráněni před škodami, které jim jsou způsobeny na pěstovaných plodinách nepříznivými klimatickými jevy či na hospodářských zvířatech, například nebezpečnými nákazami, nad nimiž nemají a nemohou mít úplnou kontrolu.

V tomto případě se nám jedná zejména o podporu využívání možnosti pojištění hospodářských zvířat a pojištění plodin, které je nabízeno soukromými subjekty – pojišťovnami.

Státní podpora by měla motivovat zemědělce k uzavírání pojištění proti nepředvídatelným událostem, čímž dochází k přenesení odpovědnosti nahradit vzniklou škodu, na komerční pojišťovny a dochází k eliminaci nepředvídaných požadavků na státní rozpočet. V neposlední řadě je nutné zmínit i fakt, že při dobrém pojištění nedochází ani v případě vzniku zásadních škod k přerušení činnosti zemědělských podnikatelů a není potřeba následně vynakládat další prostředky na znovuobnovení podnikání. Nezanedbatelnou roli hraje podpora pojištění i v rozšiřování propojištěnosti, která v důsledku umožňuje snižovat sazby pojištění, čímž se zemědělské pojištění stává dostupnější většímu počtu zemědělců.

Proto Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. vytvořil systém podpor zemědělského pojištění, v rámci kterého každoročně kompenzuje prostřednictvím přímé dotace určené zemědělskému podnikateli, část nákladů vynaložených na pojištění plodin pro případy krupobití, vyzimování a dalších nepříznivých klimatických jevů a v rámci kterého stejně tak refunduje část nákladů vynaložených na pojištění hospodářských zvířat pro případy živelných škod, nebezpečných nákaz a jiných onemocnění infekčního a parazitárního původu.

Dovolím si říci, že i zemědělští podnikatelé vnímají tento druh přímé podpory, kdy je již po několik let kompenzováno 50 % nákladů vynaložených na pojistné jako podporu zásadní, které je motivuje k uzavírání pojistných smluv, zvláště pak za situace, kdy podmínky pro poskytování podpory jsou již po léta stabilní a naopak dochází k snižování administrace spojené s poskytováním tohoto druhu podpory.

V současné době je připravována koncepce řízení rizik a krizí v zemědělství, která spočívá na doplnění stávajících programů podpor o takové režimy, které by upravovaly náhradu za ztráty způsobené suchem či deštěm a povodní či záplavou, a to takových ztrát, které jsou nad rámec škod krytých standardními pojistnými smlouvami. Na přípravě této koncepce se vedle PGRLF, a.s., zástupců MZe, MF, podílely také všechny významné nevládní zemědělské organizace, přičemž cílem bylo nejen vytvořit fungujíc koncepci řízení rizik a krizí, ale také nastavit vhodné financování případného „Fondu rizik" ve kterém by byly shromažďovány jak příspěvky státu, tak samotných zemědělských podnikatelů. Závěry výše uvedené pracovní skupiny byly předloženy ministru zemědělství a věřím, že i přes nutnost legislativních změn se nám společně se zemědělskými podnikateli podaří uvedený záměr, tedy vytvoření komplexního systému řízení rizik a krizí, realizovat.

Ing. Martin Karban, ředitel a předseda představenstva