Nejvýkonnější spektrometr pro nukleární magnetickou rezonanci (NMR) ve střední a východní Evropě má ode dneška k dispozici Středoevropský technologický institut Masarykovy univerzity (CEITEC MU). NMR spektrometr je součástí nově otevřeného Národního NMR centra Josefa Dadoka. Těchto unikátních zařízení s pracovní frekvencí 950 MHz je po celém světě instalováno pouze osm. Vybavení centra přispěje ke studiu atomární struktury biologicky významných molekul a jejich komplexů, což umožní například objasnit funkci živých organismů nebo napomůže k vývoji nových léčiv. Pracoviště je pojmenováno po profesoru Josefu Dadokovi, který se svou vědecko-výzkumnou prací nesmazatelně zapsal do historie NMR spektroskopie.

Národní NMR centrum Josefa Dadoka je jednou ze sdílených laboratoří výzkumného programu Strukturní biologie se zaměřením na klíčovou technologii NMR spektroskopie. Špičkové pracoviště v současnosti disponuje celkem šesti NMR spektrometry a nejvýkonnějším NMR spektrometrem pracujícím s frekvencí 950 MHz. Jedná se o zcela unikátní, v podzemí uložený přístroj – na celém světě je jich pouze osm, čtyři z nich pak v Evropě. NMR spektroskopie se zabývá podrobným studiem struktury biomolekul a jejich časových proměn na atomární úrovni. Využití této metody přispívá k detailnímu popisu a vysvětlení celé škály biologicky zajímavých procesů – od regulace přepisu genetické informace až po procesy na buněčné úrovni. Detailní znalost struktury bílkovin a nukleových kyselin rovněž napomáhá ve farmaceutickém průmyslu při návrhu nových léčiv.

Nové pracoviště v univerzitním kampusu Masarykovy univerzity výrazně posílí pozici výzkumného programu Strukturní biologie v evropském kontextu. NMR laboratoř je již dnes zapojena do významných Evropských projektů v oblasti strukturní biologie jako například Bio-NMR nebo INSTRUCT a aktivně přispívá k vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance. V následujících letech budou v rámci programu Strukturní biologie instalována i další unikátní zařízení, a to pro rentgenovou krystalografii a kryo-elektronovou mikroskopii a tomografii umožňující komplexní studium biomolekulárních struktur a interakcí.

Národní NMR centrum nese jméno Josefa Dadoka, který je příkladem vynikajícího českého vědce a inovátora. Josef Dadok vystudoval na začátku 50. let Vysoké učení technické v Brně. Na přelomu

50. a 60. let minulého století vyvinul v Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd první přístroje pro NMR spektroskopii, které do svého výrobního programu od roku 1965 zařadila Tesla Brno. Československo se tak po USA a Japonsku stalo třetí průmyslově vyspělou zemí na světě, která zvládla sériovou výrobu těchto vědeckých přístrojů. V roce 1967 odjel profesor Dadok na pracovní stáž do Spojených států, ze které se po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 již nevrátil. V roce 1976 se v Pittsburghu stal technickým ředitelem Národního střediska nukleární magnetické rezonance a řádným profesorem chemické přístrojové techniky Carnegie Mellon University. Zde v roce 1977 dokončil vývoj prvního supravodivého spektrometru s polem 14.1 T a pracovní frekvencí 600 MHz, který byl po dobu dlouhých osmi let nejvýkonnějším systémem pro spektroskopii vysokého rozlišení na světě.

CEITEC – Středoevropský technologický institut

CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně. CEITEC je výsledkem spolupráce šesti brněnských univerzit a výzkumných institucí: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Mendelovy univerzity v Brně, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Celkový rozpočet projektu

je 5,246 miliard korun. Základní stavební jednotky centra tvoří 64 výzkumných skupin, které jsou soustředěny do sedmi výzkumných programů: 1. Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie,

2. Pokročilé materiály, 3. Strukturní biologie, 4. Genomika a proteomika rostlinných systémů,

5. Molekulární medicína, 6. Výzkum mozku a lidské mysli, 7. Molekulární veterinární medicína.

(tz)