Dubnový výsledek obchodní bilance sice neskončil rekordním přebytkem, jako tomu bylo v předchozím měsíci, přesto ho lze hodnotit poměrně pozitivně. Podle předběžných údajů ČSÚ dosáhla obchodní bilance kladného salda ve výši 22,0 mld. korun. Ve srovnání s loňským dubnem se jednalo o nárůst o 8,8 mld. korun. V běžných cenách vývoz meziročně vzrostl o 8,4 % a dovoz o 4,8 %. Ve srovnání s předchozím měsícem však vývoz poklesl o 0,7 % a dovoz vzrostl o 1,4 %.
Obrat zahraničního obchodu v dubnu dosáhl hodnoty téměř 477 mld. korun. Hlavním vývozním artiklem zůstávají i nadále stroje a dopravní prostředky, především pak silniční vozidla. Naopak schodek se prohloubil u minerálních paliv. Od ledna do dubna letošního roku celkový přebytek obchodní bilance dosáhl hodnoty 116,9 mld. korun a již nyní je zřejmé, že letošní rok bude z toho pohledu rekordní.
Rekordní přebytky zahraničního obchodu ze začátku letošního roku jsou určitě povzbudivé, avšak další měsíce mohou přinést mírné zklamání. Varovné signály chodí především z eurozóny. Stále nepříznivá ekonomická situace v evropských zemích a nepříliš povzbudivá data chodící poslední dobou z německé ekonomiky budí oprávněně obavy. Dynamika růstu objemu českého vývozu v meziročním srovnání přibrzdila a reálně hrozí, že v dalších měsících začne stagnovat. Důvody jsou jednak vysoké loňské základny objemu exportu a zmiňované problémy v eurozóně. Obchodní bilance by však i nadále měla být výrazně přebytková. Pozitivní zpráva na závěr zní, že konkurenceschopnost domácí ekonomiky zůstává i nadále vysoká.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.