Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vedou více než polovinu rodinných firem (56 %) zakladatelé. V současnosti procházejí zásadní generační obměnou, protože majitelé, kteří je po roce 1989 vybudovali, dosáhli důchodového věku a odcházejí do penze.

Jenom 30 % rodinných firem přitom podle zahraničních statistik přechod na druhou generaci přežije, přičemž při přechodu na třetí rodinnou generaci je to již pouze 12 %. Nejde o malá čísla. V rámci Evropské unie tvoří rodinné podniky 80 % soukromých firem a pracuje v nich 75 % zaměstnanců v soukromém sektoru.

„Mezigenerační předání majetku probíhá nejčastěji prostřednictvím závěti, která je právně jednoduchá a administrativně nenáročná, rozšířené jsou i dědické či darovací smlouvy“ uvádí Miroslav Papoušek, partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. „Zvlášť u rozsáhlejšího majetku však nepostačují, protože neřeší kontinuitu fungování firmy a neumožňují nastavení detailních pravidel pro její správu a řízení. Roste proto počet podnikatelů, kteří se na nás obracejí s tím, že plánují předat majetek dětem, ale chtějí zajistit, aby firma zůstala v rodině a nedošlo k ochromení její činnosti ani rodinných vztahů.“

Mezi právní nástroje, které jsou v tomto směru účinnější, efektivnější a flexibilnější než závěti a dědické nebo darovací smlouvy, patří zejména rodinné holdingy, rodinné nadace a svěřenské fondy.

Rodinný holding je struktura, ve které je majetek soustředěn pod mateřskou společnost, která vlastní a kontroluje podíly v dceřiných firmách. „Holding umožňuje rozdělit majetek a řízení mezi členy rodiny, aniž by došlo k jeho rozdrobení nebo ztrátě kontroly,“ dodává Miroslav Papoušek. „Zakladatel si může ponechat rozhodovací pravomoci a odpovědnost za řízení firem předávat potomkům postupně.“

Účelem rodinné nadace je správa a ochrana majetku rodiny s cílem jeho dlouhodobého zachování a podpory vybraných aktivit. Majetek vložený do nadace je vyčleněn z osobního vlastnictví zakladatele a spravuje se podle předem odsouhlasených pravidel. „Zatímco holding slouží spíše k aktivní správě, řízení firem a generování zisku, nadace je určena především k ochraně rodinného majetku před rozpadem,“ vysvětluje Miroslav Papoušek.

Svěřenský fond umožňuje vyčlenit majetek z osobního vlastnictví zakladatele, určit, jak má být spravován a komu z něj má plynout užitek. Zakladatel může přesně nastavit pravidla správy majetku i podmínky, za nichž bude postupně předáván dalším generacím. Fond se proto často využívá tam, kde chce podnikatel ochránit majetek před rozpadem, zajistit kontinuitu řízení nebo oddělit vlastnictví od správy. „Podnikatel, který má děti, z nichž žádné nechce ve vedení firmy pokračovat, založí svěřenský fond, a vloží do něj své obchodní podíly. Správcem jmenuje zkušeného externího manažera, který firmu řídí,“ popisuje Miroslav Papoušek. „Výnosy z podnikání potom plynou potomkům jako beneficientům fondu, a to bez nutnosti jejich zapojení do řízení a běžného provozu firmy.“

Rodiny, které mezigenerační předání majetku předem plánují, občas využívají i další právní nástroje jako rodinnou ústavu nebo rodinnou radu. Rodinná ústava je interní dohoda, která řeší mimo jiné pravidla pro nakládání s rodinným majetkem a podnikáním. Upravuje otázky nástupnictví, zapojení členů rodiny do řízení firmy, způsoby rozhodování, výplaty zisku nebo mechanismy pro řešení sporů… Rodinná rada tvoří platformu, ve které se členové rodiny pravidelně setkávají, diskutují klíčová rozhodnutí a udržují přehled o správě majetku. Funguje jako komunikační most mezi rodinou a firmou, a to zejména tam, kde nejsou všichni rodinní příslušníci do řízení firmy přímo zapojeni.

„Rodinná ústava nemá sama o sobě právní závaznost, její ustanovení však lze převzít do stanov společnosti nebo statutů svěřenských fondů, čímž získávají právní účinek. Podobně rodinná rada může být zakotvena v právních dokumentech a ve vztahu k rodinnému majetku může fungovat jako formální orgán,“ uzavírá Miroslav Papoušek, partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. „Oba nástroje významně přispívají k prevenci konfliktů, zachování soudržnosti rodiny a k úspěšnému předání majetku bez zbytečných sporů nebo dokonce soudních řízení.“

(tz)