Tempo růstu spotřebitelských cen v červenci zvolnilo. V meziročním srovnání ceny vzrostly o 3,1 % po červnových 3,5 %. Ve srovnání s předchozím měsícem došlo k poklesu cen o 0,1 %. Důležitým faktorem, který ovlivnil meziměsíční snížení cen, byl především jejich pokles u potravin a nealkoholických nápojů. V meziročním srovnání však ceny potravin výrazně vzrostly, podobně jako v oddíle bydlení a u energií.
Cenový vrchol byl v tomto roce již dosažen v březnu, kdy míra inflace byla na úrovni 3,8 %. V druhém pololetí letošního roku bude postupný pokles tempa růstu cen pokračovat a v závěru roku lze očekávat meziroční míru inflace již pod hladinou 3 %.
Relativně vyšší růst cen v porovnání s předchozími roky nadále trápí velkou část českých domácností. Nepříjemný je především fakt, že ceny rostou nejvíce u tzv. nezbytných statků, což se dotýká hlavně nízkopříjmových domácností a také důchodců. Vzhledem k tomu, že ve spotřebním koši seniorů jsou položky zastoupeny v jiném poměru, je i celkový růst spotřebitelských cen u této skupiny obyvatel jiný. V červenci tak činil 4,5 %, tedy o téměř 1,5 % nad úhrnnou míru inflace. Reálný pokles příjmů obyvatel v důchodovém věku i velké části populace se negativním způsobem odráží na slabé poptávce a ochotě nakupovat.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.