S horším výkonem průmyslu je nutno počítat i v nadcházejících měsících. To ostatně potvrzují jak předstihové ukazatele z domácí ekonomiky jako index nákupních manažerů (PMI) či výsledky konjunkturálního průzkumu, tak i obdobné indikátory ze zahraničí. Po shrnutí těchto faktorů se lze navíc domnívat, že to horší nás teprve čeká.
Průmyslová produkce v září meziročně poklesla o 7,1 %. Jedná se tak o druhý pokles průmyslu v řadě. Na rozdíl od letošního září mělo sice to loňské o dva pracovní dny více, avšak i po očištění o pracovní dny je před výsledným indexem průmyslové výroby záporné znaménko. Zhoršující se situaci v průmyslu navíc podtrhují i další ukazatele jako snížení průmyslových zakázek a statistka zaměstnanosti. Není pochyb o tom, že průmysl je v nesnázích.
S horším výkonem průmyslu je nutno počítat i v nadcházejících měsících. To ostatně potvrzují jak předstihové ukazatele z domácí ekonomiky jako index nákupních manažerů (PMI) či výsledky konjunkturálního průzkumu, tak i obdobné indikátory ze zahraničí. V současnosti nelze navíc spoléhat ani na Německo. Naopak, údaje chodící poslední dobou ze Spolkové země budí rostoucí obavy. Po shrnutí těchto faktorů se lze navíc domnívat, že to horší nás teprve čeká.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.