Podle aktuální konvergenční zprávy Evropské komise by se osmnáctou členskou zemí eurozóny mělo stát prvního ledna příštího roku Lotyšsko. Zajímavé na tom je několik novinek.

Za prvé, Lotyšsko by mělo být první novou členskou zemí eurozóny, jež vstupuje do společného měnového prostředí při platnosti nových pravidel (zavedení Evropského stabilizačního mechanismu, povinnost dodržovat koordinační nástroje hospodářské politiky v rámci Six-pack a Two-pack, fiskální kompakt, bankovní unii apod.), čímž vlastně vstupuje do "jiné" eurozóny, než jakýkoliv z jeho předchůdců.

Za druhé, Lotyšsko muselo projít de facto daleko ostřejším vstupním testem. Sice i pro něj platí "pouze" maastrichtská kritéria, ale jejich vyhodnocování a interpretace zřejmě byly podstatně reálně přísnější a obezřetnější, než kdykoliv předtím.

Za třetí, Lotyšsko je důkazem, že i přes lekci, kterou eurozóna v krizi utrpěla, je o vstup do ní zájem a že některým členům nabízí výhody, kvůli kterým jsou ochotni a připraveni do euro-zóny vstoupit.

Za čtvrté, podle původních úmyslů a představ již mělo Lotyšsko v euro-zóně pět let být; díky poznání, že nebude schopno splnit inflační kritérium a jeho dlouhodobější udržitelnost, samo svoji snahu v roce 2007 vzdalo, resp. odložilo - poté, co krátce předtím nebyla dosud zatím jako jediná země "přistoupena" do euro-zóny Litva. Onen odklad však nebylo alibi, leč objektivní nutnost. Sympatické je, že při první možné příležitosti se Lotyšsko úspěšně postaralo o reparát, čímž naplnilo svoji členskou povinnost.

Zdá se, že jedinou - a zřejmě snadno překonatelnou - překážkou zbývá pro Lotyšsko patrně spíše formální posvěcení Radou EU (ECOFIN) a Evropskou radou. Nezbývá, než držet Lotyšsku palce a ocenit jeho odvahu, statečnost i připravenost.

Petr Zahradník,

hlavní ekonom Conseq Investment Management a člen NERV