Jahody se táhnou napříč světovými dějinami. Podle archeologických nálezů již člověk z doby kamenné jedl planě rostoucí jahody. První dochované zprávy o jahodách a hlavně o jejich léčebných účincích pocházejí od řeckého lékaře Hippokrata a ve starém Římě byly jahody považovány za lahůdku.

Ve středověku pěstovali jahody mnichové ve svých klášterních zahradách a tyto červené plody nesměly chybět ani na zámeckých hostinách. Odrůdy jahodníku se dříve podobaly asi nejvíce dnešním lesním jahodám, ale u zrodu prvních velkoplodých odrůd byly až jahodníky dovezené z Ameriky, které pěstoval mj. zahradník francouzského krále Ludvíka XV. Jedním z prvních propagátorů tohoto ovoce v Čechách byl Rudolf Strimpl, správce na dvorci Chlistov v Teletíně na Neveklovsku. Od roku 1896 zde jahody šlechtil a ve velkém začal pěstovat své velkoplodé odrůdy, jako je Goliáš, na původně neúrodném statku. Díky svým zkušenostem z cest po Americe začal půdu pro jahody, maliny, ostružiny, borůvky zúrodňovat hnojem od dobytka.

Současná produkce jahod v ČR

Plochy jahod u profesionálních pěstitelů v ČR se pohybují kolem 500 ha (dle ČSÚ) s výnosem 4 až 5 tun z hektaru. Nižší výnos je především u ploch určených pro samosběr, intenzivní výsadby pod závlahou dosahují výnos vyšší než 20 tun/ha. Za rok 2012 tak bylo vyprodukováno 1.870 tun jahod. Od roku 2008 klesla produkce jahod u českých farmářů na polovinu (dle ČSÚ r. 2008 – 3550 tun). Významná je také produkce jahod u zahrádkářů, kteří pěstují jahody na ploše cca 1.300 ha a produkce se pohybuje kolem 5.000 tun ročně. Plochy a produkce jahod jak u profesionálních pěstitelů, tak i zahrádkářů stále klesá.

Dovoz, vývoz, soběstačnost, spotřeba

Spotřeba jahod (jak v čerstvém i zpracovaném stavu) na obyvatele ročně se dle ČSÚ pohybuje kolem 3 kg. Celkově je tak v ČR spotřebováno ročně kolem 30.000 tun jahod. Toto množství je pokryto 17 % samozásobením, 5 % produkcí českých farmářů a 78 % je z dovozu. V roce 2012 bylo do ČR dovezeno celkem 10.600 tun čerstvých jahod a 11.600 tun jahod zpracovaných (mražené, marmelády atd.). Ve stejném roce bylo vyvezeno čerstvých a zpracovaných jahod 3.400 tun. Jde téměř výhradně o reexport, jelikož česká produkce jahod je určena jen pro domácí trh. Saldo zahraničního obchodu s čerstvými a zpracovanými jahodami je za rok 2012 mínus 761 milionů Kč a od roku 2004 se zdvojnásobilo. Dvě třetiny dovážených čerstvých jahod pochází ze Španělska a severní Afriky, zpracované jahody jsou z významné části původem z Číny.

Výrobky z jahod, zpracování

Produkce jahod v ČR ve většině případů není zpracovávána a je určena pro čerstvý trh. Zpracované jahody jsou dováženy buď jako hotové výrobky nebo jako polotovary k dalšímu zpracování v ČR. Současná potravinářská legislativa ČR může uvádět spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o obsah ovocné složky ve výrobku versus design výrobku nebo jako náhrada jahod ve výrobku jinou (levnější) ovocnou složkou např. jablka.

Výhled, perspektiva a trendy v jahodářství

Plochy jahodníku za posledních 20 let výrazně klesly, důvodem  je téměř nulové zpracování jahod, zvyšující se podíl dovážených  jahod nejen mimo sezónu, ale i během hlavní sezóny v červnu. Dalším důvodem zmenšování ploch jahodníku jsou zvyšující se náklady na pěstování  a stagnace prodejní ceny jahod pod tlakem nízké ceny jahod dovážených. Jahody patří mezi velmi žádané sezónní ovoce, ale pro pěstitele je jejich pěstování velkým rizikem díky citlivosti na klimatické podmínky jako je déšť, sucho, mrazy, krupobití, ale i krátká uchovatelnost plodů  a nejistý odbyt. Největší škodu českému jahodářství dělají obchodníci, kteří oklamávají spotřebitele  a  prodávají  jahody španělské, egyptské, belgické,  polské a jiné   pod označením ´´české jahody´´. Pěstování jahodníku má perspektivu za podmínek, že se povede korektně vytlačit jahody dovážené.  Pěstitelé jahodníku můžou  zvýšit výnosy,  soustředit se na prodloužení sklizně výběrem odrůd, využít  nových technologií, pěstovat  chutné odrůdy a začít jahody také zpracovávat. České jahody jsou velice kvalitní a mají na trhu své  místo.

Podpora pěstitelů jahod, požadavky a potřeby

Současná podpora pěstitelů jahod je minimální. Mají nárok na přímé platby, zelenou naftu a podporu pojištění, ostatní podpory jsou velmi okrajové. Nemají na rozdíl od ostatních ovocnářů nárok na podporu integrované produkce a také podpora ekologického pěstování je minimální. Požadavky pěstitelů jahod do dalších období je zařazení jahod mezi citlivé komodity, investiční podpora technologií (např. foliové tunely apod.), podpora nákupu speciálních strojů. Pěstitelé jahod považují za zásadní také vyšší kontrolu původu prodávaných jahod. Velmi často dochází k zneužívání původu prodávaných jahod ve všech formách prodeje. Současné kontroly, dokladování původu i sankce jsou nedostatečné.

Kvalita českých jahod, srovnání s dovozem

České jahody jsou prodávány ve velmi krátkém a rychlém řetězci. Nejčastěji je možné koupit v den sběru na farmách nebo farmářských tržištích, případně využít samosběru. To zajišťuje vysokou kvalitu a čerstvost produktů.  Jsou zde pěstovány odrůdy s typickou jahodovou chutí. Ošetření přípravky na ochranu rostlin je minimalizováno s ohledem na předpoklad rychlé spotřeby nebo zpracování. Jahody z dovozu prodávané v globální obchodní síti musí vydržet několik tisíc kilometrů transportu, dále manipulaci v rámci obchodní sítě a musí tedy vydržet svěží několik dní.  K tomu jsou šlechtěny odrůdy, které jsou pevné, transportu a manipulaci odolné, kdy v řadě případů nemají typickou jahodovou chuť. Musí být také ošetřeny, aby v rámci celého procesu nebyly napadeny houbovými chorobami. Z uvedeného vyplývá, že dovozové jahody jsou nezávadné, ale české jahody jsou zdravé a chutné.

Nutriční hodnota jahod

Jsou bohatým zdrojem vitamínů B, C, E, K, dále draslíku, hořčíku, manganu a vápníku a také mají na ovoce nečekaně vysoký obsah vláknin. Už 100 gramů jahod dokáže pokrýt denní potřebu vitamínu C.  Jsou doporučovány k pročištění zažívacího traktu.  Zinek obsažený v semínkách jahod má působit jako afrodisiakum. Obsah zdraví prospěšných látek se liší podle odrůdy a také podle sezony.

Ochutnávka prvních tuzemských plodů

Wendy – velmi raná

Rumba -  raná

Honeoye – raná

Darselekt – raná

Elsanta - raná

Sonata – středně pozdní

Ing.Martin Ludvík, Ovocnářská unie ČR