Nová stavebně ekonomická studie České rady pro šetrné budovy, která vychází začátkem října, popírá jeden dlouho pěstovaný mýtus v české stavební praxi. Tím mýtem je přesvědčení, že kvalitní šetrnou budovu postavíte nutně dráž, než budovu běžnou. Podle studie ale platí pravý opak. Náklady na výstavbu šetrné budovy jsou o 6,7 % nižší, než na budovu v běžném vysokém standardu. V šetrné budově navíc ušetříte polovinu provozních nákladů na vytápění a chlazení.

Studii, pod názvem Šetrné budovy – náklady, úspory a hodnota, zpracovala skupina expertů sdružených v České radě pro šetrné budovy. Mezi autory jsou například architekti a projektanti z brněnské společnosti K4, experti na technická zařízení budov z firem Optimal Engineering a PBA International Prague, konzultanti z firem EkoWATT, H1K nebo Gardiner a Theobald. Vedoucím projektu byli v Praze působící specialista na udržitelnost budov, Američan Eric Jonson a britský konzultant Cory Benson, jehož společnost Made Sustainable má rovněž sídlo v Praze. Na studii celkově spolupracovalo přes 30 odborníků.

Studie porovnává stavební náklady na tři typy administrativních budov. Prvním typem je budova, která splňuje normy, ale nepřidává nic navíc. To je jakási minimální varianta. Druhým typem je budova odpovídající současnému vysokému mezinárodnímu standardu. A konečně třetím zkoumaným typem byla budova splňující principy šetrnosti. Všechny tři typy budov byly navrženy na 13 000 m² čisté pronajímatelné plochy, 2000 m² zastavěné plochy s 5-7 podlažími. Pozemek byl zadán na 6000 m² jako původně zastavěný, na hranici centra města a v blízkosti veřejné dopravy. Zadání také počítalo s parkováním na pozemku, možností zřídit v přízemí obchody a s flexibilním otevřeným půdorysem v podlažích.

V čem je navrhovaná šetrná budova jiná? Za prvé má optimalizovaný tvar s více místem pro kancelářskou plochu a lépe umístěné technické rozvody. Za druhé počítá s redukovaným množstvím parkovacích míst pro automobily, ale přidává místa pro kola a elektromobily. Za třetí má vylepšenou obálku. Plocha venkovní prosklené fasády je menší s lepší možností získávání nebo blokování sluneční energie. Za čtvrté jde o propracování atria, které je provětráváno, vytápěno a chlazeno přirozeně. Zároveň jsou v něm nasazeny moderní technologie na řešení zastínění střechy. Pátý bod je klíčový: Teplo a chlad je získáván ze země a to pasivně nebo pomocí tepelných čerpadel.

Při pohledu na stavební náklady zjistíme, že spodní stavba šetrné budovy je levnější o 23 % než budovy v mezinárodním standardu (hlavně díky redukci parkovacích míst pro automobily), vrchní stavba je díky střízlivější méně prosklené fasádě levnější o 15 %. Dražší jsou naopak technická zařízení budovy (asi o 13 %). Rozdíly ve stavebních nákladech jsou zobrazeny v tabulce (Tabulka 10, viz níže).  

Zajímavé je také shrnutí energetického modelu návrhů. Budova stavěná pouze s minimálními normovými nároky spotřebovává o 70 % více než budova šetrná. Návrh budovy, která vyhovuje mezinárodnímu standardu pak spotřebovává o 56% více energie. Roční provozní náklady na energie jsou tedy u šetrné budovy výrazně nižší (Tabulka 11, viz níže).

Studie tedy vysvětluje trend, který se prosazuje i v praxi, kdy v Česku radikálně roste počet kancelářských budov s environmentální certifikací. Dlouhodobě bylo jasné, že tyto budovy mají nižší provozní náklady. Nyní je navíc zřejmé, že náklady na jejich stavbu mohou být dokonce nižší, než na budovy standardní bez nároku na šetrnost.

(tz)