Na setkání ministrů financí a centrálních bankéřů zemí G20 v Paříži půjde relativně o hodně. Je to poslední šance jak sladit své postoje před summitem v Cannes. Tam budou chtít země G20 slyšet, jak eurozóna hodlá řešit své problémy a dohodnout se, jak mohou pomoci ostatní členové, především velké rozvíjející se ekonomiky (BRICs - Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
Uskupení G20 v tuto chvíli tvoří více jak 85 % světového HDP a v krizi vyvolané pádem Lehman Brothers se ukázalo být rozhodující platformou pro koordinaci nadnárodního krizového managementu. Proto do něj i v tuto chvíli investoři vkládají nemalé naděje. Podle zpráv Financial Times v tuto chvíli rozvíjející se ekonomiky jednají o tom, že by mohly navýšit prostředky v Mezinárodním měnovém fondu tak, aby mohl pomoci s dolitím kapitálu do řeckých bank a zastavením finanční nákazy z případného bankrotu Řecka. Současně by Čína mohla nabídnout plán až pětileté fiskální expanze na podporu domácí poptávky výměnou za úspory v USA a v eurozóně.
Tak jako tak bude pro další atmosféru na trzích nakonec kritická dohoda uvnitř eurozóny. Je zásadní, zda se podaří uzavřít dohoda se soukromými věřiteli o výraznějším odpisu řeckého dluhu a především, zda eurozóna vymyslí funkční mechanismus koordinované pomoci bankám. Do té doby na periferiích eurozóny zůstane nepříjemně dusno. To ostatně potvrdila včerejší nepřesvědčivá aukce italských dluhopisů, po které zamířil výnos desetiletého dluhopisu směrem k 6 % a zastavit ho musela svými intervencemi až ECB. Povzbudivě také nepůsobí další snížení ratingu Španělska od S&P (na AA-, ponechán negativní výhled), především kvůli špatným vyhlídkám pro růst a přetrvávajícím problémům v bankovním sektoru. Víc jak dnešní setkání G20 tak budou nakonec investoři sledovat koordinaci záchranných prací uvnitř eurozóny.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.