Na setkání ministrů financí a centrálních bankéřů zemí G20 v Paříži půjde relativně o hodně. Je to poslední šance jak sladit své postoje před summitem v Cannes. Tam budou chtít země G20 slyšet, jak eurozóna hodlá řešit své problémy a dohodnout se, jak mohou pomoci ostatní členové, především velké rozvíjející se ekonomiky (BRICs - Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
Uskupení G20 v tuto chvíli tvoří více jak 85 % světového HDP a v krizi vyvolané pádem Lehman Brothers se ukázalo být rozhodující platformou pro koordinaci nadnárodního krizového managementu. Proto do něj i v tuto chvíli investoři vkládají nemalé naděje. Podle zpráv Financial Times v tuto chvíli rozvíjející se ekonomiky jednají o tom, že by mohly navýšit prostředky v Mezinárodním měnovém fondu tak, aby mohl pomoci s dolitím kapitálu do řeckých bank a zastavením finanční nákazy z případného bankrotu Řecka. Současně by Čína mohla nabídnout plán až pětileté fiskální expanze na podporu domácí poptávky výměnou za úspory v USA a v eurozóně.
Tak jako tak bude pro další atmosféru na trzích nakonec kritická dohoda uvnitř eurozóny. Je zásadní, zda se podaří uzavřít dohoda se soukromými věřiteli o výraznějším odpisu řeckého dluhu a především, zda eurozóna vymyslí funkční mechanismus koordinované pomoci bankám. Do té doby na periferiích eurozóny zůstane nepříjemně dusno. To ostatně potvrdila včerejší nepřesvědčivá aukce italských dluhopisů, po které zamířil výnos desetiletého dluhopisu směrem k 6 % a zastavit ho musela svými intervencemi až ECB. Povzbudivě také nepůsobí další snížení ratingu Španělska od S&P (na AA-, ponechán negativní výhled), především kvůli špatným vyhlídkám pro růst a přetrvávajícím problémům v bankovním sektoru. Víc jak dnešní setkání G20 tak budou nakonec investoři sledovat koordinaci záchranných prací uvnitř eurozóny.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Také se snažíte dobře hospodařit s každou minutou? Je to někdy to jediné, co člověku zbývá k tomu, aby byl stále aktivní, aby stihl využít hodně z toho, co mu život nabízí. A aby rovněž oplácel v tom nejlepším slova smyslu těm, kteří si to zaslouží. Nechci být patetická, a už vůbec ne škarohlíd a remcal, ale stále častěji přemýšlím o tom, jestli to všechno snažení má vůbec cenu. Jestli má smysl podnikat, odvádět daně, být laskavý, vstřícný, zodpovědný člověk. Všechno může rázem pokazit třeba městská hromadná doprava. Bydlím v Praze a z jednoho místa se snažím jezdit víc než 30 let do centra. Škoda, že jsem si nevedla přehled o všech těch zpožděních, která mi znemožnila obchodní schůzku, včasné zahájení nejrůznějších akcí, účast na tiskových konferencích, zmeškání divadelního představení, cestu do zahraničí.
Povědomí o duševním vlastnictví, jeho významu v podnikání i celé ekonomice země, nutnosti je chránit a odpovídajícím způsobem usilovat o výhody, které nabízí, to jsou témata, která ne vždy rezonují ve strategiích firem či organizací. Je to škoda. Proto nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale také například IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, vyvíjí množství aktivit na podporu správného chápání nehmotného majetku a péče o něj. Hovořila jsem o tom s JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., ředitelem centra a špičkovým odborníkem v tomto směru: