Zářijový kulatý stůl, uskutečněný v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II., tentokrát rozebíral téma bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v dopravních firmách ve vztahu k prodlužování věku odchodu do důchodu.

Účastníky setkání, mezi nimiž byli zástupci dopravních firem, specialisté z řady navazujících oblastí spolu s představiteli odborů a specialisty projektu Dr. Lubomírem Ondrouškem – KZPS ČR/SAČM – a Ing. Václavem Švarcem – OSD/ČMKOS – uvedla do dané problematiky Ing. Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS a specialistka na BOZP.

Přednáška doplňovaná o praktické zkušenosti z firem spolu a odpovědi na dotazy účastníků setkání se zaměřila na tři okruhy problémů, kterými byly systém řízení a kontroly BOZP v rámci Českomoravské konfederace odborových svazů, zapojení ČMKOS v oblasti BOZP na národní a mezinárodní úrovni a třetím bodem vystoupení Ing. Sokolové bylo připomenutí letošních významných akcí v ranku dopravy, jimiž se ČMKOS zabývá. Nechyběla zde ani pro dopravní firmy stále aktuální minimální mzda řidičů v EU, její porovnání s minimální mzdou řidičů u nás i strategie ČMKOS pro růst mezd v příštím období.

Foto: Pohled na část účastníků setkání u kulatého stolu

V závěrečné části programu kulatého stolu se k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dopravních firmách vyslovil specialista I. projektu Ing. Václav Švarc za OSD a ČMKOS, který se zaměřil především na praktickou stránku věci. Všímal si jak konkrétního systému BOZP v dopravních firmách, tak také všeho, co pozitivně či negativně ovlivňuje činnost řidičů. Své vystoupení pak Ing. Švarc uzavřel doporučeními a závěry pro majitele a manažery dopravních firem ke zlepšení bezpečnosti práce.

Podle Ing. Sokolové má ČMKOS 5318 odborových organizací se 295537 členy, které zastupují téměř 1 397000 zaměstnanců. Organizace využívá ke kontrolám sedmdesátičlenné skupiny svazových inspektorů bezpečnosti práce. Konkrétně u dopravních podniků inspektoři nacházejí nejvíce závad v délce směn.
V průběhu jednání odpovídali přednášející na vznesené dotazy či reagovali na praktické zkušenosti zástupců dopravních firem. Týkalo se to například minimální mzdy řidičů, kdy se v rámci dopravní obslužnosti potřebných peněz dostalo málo. Podle statistiky je zde Česká republika tabulkově až o devět míst dále od Německa. Pokud se týká průměrné roční délky pracovní doby, bylo to v roce 2016 v Německu 1363 a u nás 1770 hodin. V diskusi zazněl i názor, že se nikdo nezajímá o skutečnost, kdy jsou malé dopravní firmy z velké části závislé na velkých mateřských podnicích sídlících v zahraničí… A když už se hovoří o možnostech zvýšení minimální mzdy v dopravních firmách, mělo by se také brát v úvahu, že v případě těch malých, kterých jsou desetitisíce, je potíž v tom, že jsou v dluhové pasti. Příčinou je splácení vozidel, a především ta skutečnost, že při sjednávání zakázek, a zvláště pak ceny, si nemohou takzvaně dupnout, a nezbyde jim, než vzít přepravu za nepříliš výhodnou cenu.

Majitel jedné z dopravních firem uvedl, že dnes již platí řidičům kamionů mzdu 20 až 25 tisíc Kč plus diety. K tomu ovšem další z přítomných dodali, že rozdíly v odměňování bohužel vedou k přetahování řidičů z firmy do firmy, protože řidičů je nedostatek. A je pravdou, že fluktuace řidičů začíná být dalším vážným problémem. Zmíněn byl i jiný nešvar. V některých firmách sice zaměstnancům zvýšili minimální mzdu, ale na druhé straně jim vzali osobní ohodnocení, takže berou vlastně stejně. Někde mají řidiči s přesčasy podstatně víc peněz než střední management. Na listopadové konferenci KZPS ČR, ČMKOS, OSD, SAČM, která se bude konat na FD ČVUT v Praze, budou zobecněny zkušenosti z celého projektu, a dle bohatých diskusí z kulatého stolu lze očekávat mnoho zajímavého a věřme i poučného pro všechny zúčastněné strany, tedy stát, zaměstnavatele a zaměstnance. A to je také smyslem projektu, který byl v úvodu citován.

V závěru zářijového kulatého stolu jsme položili v souvislosti s projednávanou problematikou několik otázek Ing. Radce Sokolové, místopředsedkyni ČMKOS a specialistce na BOZP:

Jaký je z vašeho pohledu současný stav BOZP?

Ing. Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, že je dobrý nebo špatný. Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že tam, kde působí odborové organizace a pobíhají kontroly našimi svazovými inspektory je zajišťování bezpečných pracovních podmínek na velmi dobré nebo se zlepšující úrovni. To potvrzují io kontroloři ze Státního úřadu bezpečnosti práce. Ročně je provedeno zhruba 2500 kontrol. Například loni bylo při nich zjištěno zhruba 8300 závad, přičemž nejčastěji se jedná o drobné nedostatky, a pokud se týká těch váženějších, patří sem třeba zastavěné či jinak nepřístupné únikové cesty, nedostatečný přístup k hasicím prostředkům apod.

A pokud jde o pozitiva?

Za velice kladnou novinku v poslední době je častěji se vyskytující vstřícný přístup zaměstnavatelů ke kontrolám BOZP našimi inspektory, protože tak tomu dříve rozhodně nebylo. Zaměstnavatelé vesměs pochopili, že výsledky kontrol a náprava nedostatků jim pomáhá ke zkvalitnění celé oblasti bezpečnosti práce a tím také odstranění spousty problémů i vícenákladů.

Co by se obecně dalo dál zlepšit?

Řekla bych především přístup všech zainteresovaných stran k BOZP od vlády přes zaměstnavatele až po samotné zaměstnance. V oblasti BOZP je co zlepšovat. Hlavně chybí systémová řešení v oblasti prevence. Cílem všech by mělo být vytváření takového pracovního prostředí a podmínek, aby se minimalizovala rizika vzniku pracovních úrazů či nemocí z povolání. Řešení prevence je často jednodušší a levnější než řešení následků. Zdraví a životy zaměstnanců by měly pro všechny zainteresované prioritou číslo jedna.

připravil Jiří Novotný