INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

savingsObchodní společnosti dluží u nebankovních finančních společností 141,3 miliardy korun, meziročně o 15 % víc. Největší zájem měly společnosti o investiční úvěry, které se na celkovém dluhu firem podílely 38 %.

Objem dluhu ohroženého nesplácením dosahoval 1,2 miliardy korun, tedy téměř o 28 % více než ve třetím čtvrtletí 2016. Vyplývá to ze statistik Nebankovního registru klientských informací.

Nebankovní registr klientských informací (NRKI) registroval na konci třetího čtvrtletí 2017 dluh u 66 180 společností. Počet společností s dluhem se tak meziročně zvýšil o 6 755, respektive o 11 %. „Zájem obchodních společností o úvěrování mimo bankovní sektor stále roste. Jedním z faktorů je rostoucí obliba alternativních úvěrových nástrojů. Například počet společností využívajících operativní leasing se meziročně zvýšil o polovinu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

I přes nárůst počtu společností s operativním leasingem zůstává mezi obchodními společnostmi nejoblíbenější investiční úvěr, který čerpalo koncem 3. čtvrtletí 2017 celkem 49 088 společností, o 12 % více než ve stejném období předešlého roku. Následovala koupě na splátky s 13 235 společnostmi, tedy téměř stejně jako o rok dříve. Operativní leasing využívalo 8 855 společností (+ 50 %) a finanční leasing 8 848 firem (+ 9 %).

Nejvyšší částky si společnosti půjčují pomocí finančního leasingu, v průměru jde o 5,3 milionu korun. Nejmenší částky potom s využitím investičních úvěrů, v průměru 1,1 milionu korun. Přesto NRKI registruje nejvyšší objem celkového dluhu právě u investičního úvěru (53,1 mld. Kč), což je způsobeno vysokým počtem společností, které tento nástroj využívají. Následuje finanční leasing (46,5 mld. Kč), operativní leasing (22,3 mld. Kč) a koupě na splátky (19,5 mld. Kč).

Nejvyšší částky na Pardubicku

Průměrná částka dluhu na jednu obchodní společnost činí v celé České republice 2,1 milionu korun. Nejvyšší částky si u členů NRKI půjčují společnosti v Pardubickém kraji, v průměru 3,2 milionu korun. Následuje Vysočina (2,9 milionu Kč) a Plzeňský kraj (2,6 milionu Kč). Nejméně si naopak půjčují společnosti v Ústeckém kraji (1,8 milionu korun), v Karlovarském a Moravskoslezském kraji (necelých 1,9 milionu Kč).

Zajímavé je také srovnání krajů pohledem toho, u kolika procent společností registrovaných v daném kraji eviduje Nebankovní registr klientských informací určitou formu dluhu. Největší podíl obchodních společností s dluhem u členů NRKI se nachází v Královéhradeckém kraji, kde jde o 18,9 % všech společností, které zde mají sídlo. Následuje Zlínský kraj (18,1 %) a Olomoucký kraj (17,5 %). Naopak nejmenší podíl společností s dluhem eviduje NRKI v Praze. Pouze 9,5 % firem, které zde sídlí, má zároveň úvěr u některého ze členů registru. Následuje Karlovarský kraj (12,1 %) a Pardubický kraj (14,9 %).

Nesplácený dluh roste rychleji 

NRKI registroval koncem 3. čtvrtletí 2017 celkem 3 155 společností s ohroženým dluhem tedy o 351, respektive 13 % více než ve stejném období roku 2016.

Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, se meziročně zvýšil o 27,6 %, respektive o 0,3 miliardy korun na 1,2 miliardy korun. „Podíl ohroženého dluhu na celkovém objemu poskytnutého dluhu se dlouhodobě drží pod jedním procentem. To je podobné jako u spotřebitelského dluhu na bydlení. Více než čtvrtinový meziroční nárůst jeho objemu ohroženého firemního dluhu je však překvapivý. Další rok ukáže, jestli jde o jednorázový výkyv, nebo negativní obrat v trendu platební morálky českých firem,“ říká Jiří Rajl.

Situace v jednotlivých krajích je značně rozdílná, žádný kraj však neregistruje výrazné zhoršení situace z pohledu všech ukazatelů ohroženého dluhu. Praha má například nejvyšší podíl ohroženého dluhu na celkovém dluhu, celkem 1,5 %. Naopak nejmenší podíl nespláceného dluhu registruje NRKI na Vysočině. Objem ohroženého dluhu se nejrychleji zvýšil ve Středočeském kraji, meziročně o 80 %. Následoval Jihočeský a Pardubický kraj, kde došlo ke zvýšení o 56 %. Naopak v Libereckém kraji se objem ohroženého dluhu snížil o 24 %.

Nejrychlejší meziroční nárůst společností s ohroženým dluhem potom zaznamenala Vysočina a Jihočeský kraj (shodně 26 %), naopak na Karlovarsku se počet společností s ohroženým dluhem o 2 % snížil.

(tz)

Ilustrační foto Pixabay.com

Slovo ke dni

  • Vesnice, jak ji možná neznáte

    Lidé na vsi jsou prý konzervativní, zaostalí a možná i hloupí. Ano, tak o nich často smýšlí zejména město. Avšak mýlí se, jak ukázal i čerstvý průzkum Asociace malých a střeních podniků a živnostníků ČR. Vyšlo jim, že zemědělci jsou v digitalizaci dál než průmysl. K čemu nejmodernější technologie využívají? Například satelitní navigaci k zjišťování dat o svých pozemcích a pěstovaných plodinách. Sbírají informace všude tam, kde potřebují znát přesnou situaci online. Není pro ně ani neznámý pojem internet zvířat, i na venkově se daří umělé inteligenci... V rostlinné i živočišné výrobě se už bez systémů tzv. přesného zemědělství neobejdou. A to se venkované musí vyrovnat s překážkami, které v městských aglomeracích nemají, kupříkladu se špatným pokrytím vysokorychlostními internetovými službami nebo s horším přístupem k investičním...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Patentová ochrana v zahraničí prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci 19. červenec 2019

České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE