INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Jana VlkováJana VlkováMnoho zaměstnanců přišlo během pandemie na to, že nejlepší kancelář najdou doma. Pracovní prostředí bezesporu v této době prochází zásadní proměnou a jde o to, v jaké nové roli se představí. Ve firmách musí rovněž pamatovat, že do kolektivu se začleňují znevýhodněné osoby. A pracoviště jim je třeba pomocí ESG pravidel upravit. Povídali jsme si o tom s Janou Vlkovou, ředitelkou oddělení Workplace Advisory společnosti Colliers.

Vysvětlete nejprve, co se skrývá za zkratkou ESG a čím promění pracovní prostředí?

Zkratka ESG představuje environmentální, sociální a správní kritéria pro odpovědný přístup v podnikání a investování. Zatímco environmentální aspekty se uplatňují v oblasti komerčních nemovitostí prostřednictvím energetických certifikátů již delší dobu, sociální a správní atributy se teprve v pracovním prostředí aplikovat začínají. V souladu s nimi bude velkým tématem například inkluze, tedy zaměstnávání sociálních menšin či hendikepovaných a jejich zapojení do fyzického prostředí firem. A právě to se již nyní začíná intenzivně promítat do podoby pracovního prostředí. Firmy stále častěji řeší například přístup do kanceláří pro osoby se sníženou mobilitou, barevné řešení prostoru pro slabozraké, dobrou akustiku pro kolegy se sluchovým postižením nebo potřeby menšin v souvislosti se sociálním zázemím.

Jak se proměnily kancelářské prostory a jejich funkce během pandemie a jaký očekáváte další vývoj?

Funkce kanceláří se během pandemie skutečně změnila. Zatímco dříve byly kanceláře místem každodenního výkonu práce, dnes mají poskytovat zejména zázemí pro spolupráci a sociální kontakt s kolegy. Před pandemií tvořily pracovní místa zhruba 80 % plochy a zbylá pětina byla určena pro zasedací místnosti a neformální prostory. Nyní se tento poměr upravuje a prostory pro pracovní týmy a sociální interakci budou tvořit až 40 %. Pracovních míst naopak ubyde, protože mnozí zaměstnanci budou i nadále preferovat pro individuální práci home office.

Mění firmy pohled na prostory v souvislosti s boomem sdílených kanceláří?

Sdílené, respektive servisované kanceláře, neboli coworkingy, jsou dalším fenoménem, který se začíná stále více promítat do pracovního prostředí firem. Zejména mezinárodní korporace srovnávají standardní nájmy s možností pronájmu kanceláří ve sdíleném prostoru. Zatím se to týká především Prahy, v ostatních větších městech ČR ještě není nabídka těchto sdílených prostor dostatečná. Investice do zařízení kanceláří ve standardním nájmu jsou kvůli zdražování stále vyšší a volba sdíleného pracovního prostředí je tak často dobrým, flexibilním a finančně vhodným řešením. Po vzoru západní Evropy je tedy třeba navýšit nabídku takových prostor i v krajských městech.

Roste zájem, jak jste uvedla, o úpravy pracovních prostor pro potřeby hendikepovaných. Jaké změny zaměstnavatelé realizují nejčastěji?

Každý hendikep má jiné požadavky na uspořádání prostoru, a vyžaduje proto individuální přístup. Nejčastěji firmy řeší úpravy pomáhající lidem se sníženou mobilitou. Nejde přitom jen o bezbariérovost, kterou určuje řada směrnic z oblasti stavebně-technických řešení. Důležité je také třeba rozmístění nábytku nebo celkové uspořádání prostoru, které už česká legislativa neřeší. Příkladem mohou být těžké protipožární dveře, které člověk s pohybovým omezením jednoduše neotevře, takže do kanceláře nemůže vstoupit bez doprovodu jiné osoby. Takové dveře musí být vybaveny automatickým otevíracím systémem, který je ale samozřejmě dražší a developeři ho často nechtějí instalovat i s odkazem na vnitřní a protipožární bezpečnost.
Firmy zaměstnávající slabozraké by zase pro jejich bezpečný pohyb po pracovišti měly označit překážky, skleněné plochy, schodiště či různé hrany a pro dobrou orientaci nakreslit na podlahu vodicí čáry. Vhodné je také volit barvu podlahy tak, aby byla kontrastní vůči stěnám. Osoby se sluchovým hendikepem se pak nejčastěji potýkají se špatnou akustikou pracoviště. Tu může podpořit například členěný povrch stěn bránící odrazům zvuků, dále koberce, závěsy a záclony. Za důležité pokládám i kvalitní odhlučnění venkovního prostředí.

Dotknou se změny rovněž nekancelářských prostor, třeba skladů, výrobních prostor, prodejen a podobně?

Ano, požadavky se promítají do všech komerčních budov a provozů. I když praktická řešení většinou teprve čekají na realizaci.

Musí tyto změny financovat zaměstnavatelé sami, nebo mohou spoléhat na státní podporu?

Zaměstnavatele může v tomto ohledu podpořit i stát. Pokud totiž přijme do pracovního poměru zdravotně postiženou osobu, Úřad práce mu může poskytnout jak příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro takovou osobu, tak i příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prozatím vidíme snahu o řešení prostor pro osoby s omezeními mezi pronajímateli, respektive developery budov a zaměstnavateli.

Myslíte, že kancelářím brzy odzvoní?

Rozhodně neočekáváme pokles zájmu o kancelářské prostory. Firmy považují kanceláře za místo sociálního kontaktu pro své zaměstnance, a proto si je většina z nich bude chtít udržet. Jejich design a role se však rychle mění.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer

Slovo ke dni

  • Voda a veselí

    Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Červen 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3