Od zahájení provozu již po několikáté žádáme, aby nám ČD zaslaly na tyto náklady fakturu a začaly se v tomto chovat jako řádný hospodář a správce svěřeného majetku.

Od zahájení provozu – v září 2011 - se železniční dopravce RegioJet opakovaně snaží přimět České dráhy k tomu, aby mu vyčíslily náklady za užívání tzv. společných prostor na nádražích a vystavily za ně RegioJetu fakturu. Současně jsme opakovaně vyzvali ČD, aby s námi o úhradě těchto nákladů za užívání společných prostor uzavřely smlouvu

„Přes opakované výzvy ze strany RegioJetu nedělají v tomto ohledu České dráhy vůbec nic. Naopak vůči veřejnosti klamavě prezentují, že provoz nádražních budov a náklady s tím spojené jsou nuceny nést samy, přestože na trh vstoupili další dopravci. České dráhy zneužívají stávající situaci, když opakovaně vykázaly cestující s jízdenkami RegioJet z běžných nádražních čekáren, a to právě s odkazem na to, že RegioJet neplatí za užívání tzv. společných prostor. Samy přitom sdílení nákladů odmítají řešit a současný stav využívají k poškozování dobré pověsti společnosti RegioJet a jejích služeb v očích zákazníků,“ řekla Markéta Jančurová, právní zástupkyně společnosti RegioJet.

Náklady s provozem veřejných prostor (jako jsou čekárny, WC, haly) jsou již součásti platby kompenzace ve výši 12 mld. Ročně, které dráhy dostávají z rozpočtu. Díky příspěvku dalších dopravců na tyto náklady by se mohly tyto kompenzace ponížit. Případně by tento další příjem mohly ČD odvést formou vyplacené dividendy svému majiteli, tedy státu. V obou případech by to mělo pozitivní vliv na státní rozpočet.

Náklady na provoz nádražních budov pak České dráhy používají rovněž jako argument pro prosazení toho, aby od nich stát nádraží odkoupil. Připravují si tak pozici pro odčerpání dalších až 10 miliard Kč ze státního rozpočtu, a to za majetek, který stát převedl do Českých drah bezúplatně v roce 2002.

Z celého postupu ČD je evidentní, že se celou dobu snaží úhradu těchto nákladů přenést na stát a daňové poplatníky a tím si pojistit další pravidelný přísun peněz ze státního rozpočtu. Namísto přijetí snadného řešení, které navrhuje RegioJet: nastavení jasných komerčních vztahů s dopravci uzavřením smluv o sdílení nákladů.

Výsledkem je absurdní situace: RegioJet se již téměř dva roky sám připomíná, že chce tyto náklady uhradit a České dráhy na to nijak nereagují. Na druhé straně neustále ČD hledají cesty, jak stát a daňové poplatníky zatížit dalšími úhradami.

S ohledem na dlouhodobou záměrnou nečinnost ČD v této věci RegioJet zaslal aktuální výzvu o vyúčtování zmíněných nákladů jak ČD, tak na vědomí ministerstvu dopravy coby zástupci vlastníka.

Pro otevřený železniční trh není překážkou, že nádraží vlastní dopravce. Podobný model funguje v Německu, kde v holdingu Deutsche Bahn jsou i nádražní budovy.

Ještě před zahájením provozu v létě 2011 se RegioJet prostřednictvím písemných žádostí a následných osobních jednání opakovaně snažil o nastavení pravidel v této oblasti. Jedná se o problematiku, která má řadu aspektů a dopadů: od ekonomických, přes zákaznické. Bohužel bezúspěšně – a to ani přes to, že i ministerstvo dopravy (jako zástupce vlastníka) se vyjádřilo v tom smyslu, že nevidí problém v nastavení takovéhoto vztahu. Stávající status quo je z pohledu ČD výhodný především v tom, že na jedné straně využívají této situace jako záminku pro uplatňování neustále rostoucích finančních požadavků vůči státu a na straně druhé jako záminku pro nejrůznější komplikace a ústrky směrem k zákazníkům ostatních dopravců.

S ohledem na nepřijatelnost této situace adresoval RegioJet aktuálně další dopis úseku Správy majetku ČD (v kopii ministerstvu dopravy a generálnímu řediteli ČD, Petru Žaludovi), kde požádal o ukončení nečinnosti v této věci a o ukončení zveřejňování nepravdivých informací ze strany ČD.

V zaslaném dopise RegioJet popsal i tři řešení, jak by ČD měly vyčíslit náklady na užívání společných prostor.

Jedná se o tři modely užívání společných prostor

V praxi se jedná de facto o tři situace, kde je třeba stanovit pravidla a formu úhrady nákladů spojených s užíváním tzv. společných prostor na nádražích:

Situace 1: nádražní budovy jsou užívány jak dopravci pro prodej jízdenek, tak obchodníky (např. občerstvení, novinové stánky, obchody).

Zde je zcela legitimní, aby náklady za užívání společných prostor (chodby, vestibuly, místa k čekání apod.) společně platili všichni – dopravci i nájemci, protože mají společný zájem na tom, aby na nádraží bylo co nejvíce potenciálních zákazníků.

Situace 2: nádražní budovy jsou užívány pouze dopravci (vedle ČD je zde ještě minimálně jeden další dopravce), kteří zde mají své prodejní místo, nejsou zde však žádní obchodníci.

 Zde je to o společné úhradě všemi dopravci – například podle výměry prodejního místa nebo počtu spojů či cestujících, kteří za jednotlivé dopravce příslušné nádraží využívají.

Situace 3: v nádražní budově mají prodejní místo pouze ČD, ve stanici však staví další dopravce, který ale nemá v budově žádné své prodejní místo.

Zde pak buď ČD uzavřou s příslušným dopravcem smlouvu o úhradě podílu na nákladech, nebo pokud takový dopravce odmítne tuto smlouvu uzavřít a podílet se na nákladech, mají možnost cestujícím jiných dopravců přístup do nádražní budovy zakázat – právě s ohledem na to, že se nechce podílet na úhradě nákladů spojených s provozem.

Společnost RegioJet opakovaně prohlašuje – jsme připraveni hradit Českým drahám náklady spojené s užíváním tzv. společných prostor. Vyzýváme ministerstvo dopravy coby zástupce vlastníka, aby ukončilo záměrnou nečinnost ČD v této oblasti, přinutilo vedení ČD chovat se jako řádný správce svěřeného majetku a nařídilo postup, který povede k nastavení řádného smluvního vztahu a režimu fakturace těchto nákladů.

 (tz)