INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 22. rokem

20170905 122334Víme, co jíme? O tom se vedou mezi lidmi nekončící debaty. Názory se různí, ale jedno mají společné. Chceme jíst kvalitní, chutné potraviny. Ale jak je v obchodech vybrat? Dobrým vodítkem bývá značení na obalech.

Vedle už léta používaných a osvědčených, k nimž patří zejména Klasa, přibyly i evropské značky, lidově zvané „sluníčka“. Především o nich jsme hovořili s ředitelem Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Ing. Miroslavem Kobernou, CSc.

Co je smyslem evropského značení na výrobcích?

Jde v první řadě o zachování kulturního dědictví. Značka garantuje, že potravina má historii, vyrábí se podle stanovené receptury, z daných surovin. Snahou je zakonzervovat hlavní charakteristiky produktu, aby pod trvalým tlakem na cenu nedocházelo k jeho úplné degradaci. A ono to funguje. Na druhou stranu nemluvíme o úplně „zabetonovaném výrobním postupu“. Když je k tomu závažný důvod, např. z důvodu nejnovějších výživových poznatků, může se požádat o změnu zapsané receptury. Ale nebývá to jednoduché a neděje se to často. Jinými slovy: Jako máme chráněná krajinná území a národní parky, máme i chráněné potraviny.

Jak dokážou potravináři s evropskými značkami pracovat?

Ti zahraniční velice dobře. Když se podíváte na trh v Itálii, Řecku, Španělsku, Francii, najdete tam spoustu takto označeného zboží. Pramení to z dlouhé doby užívání, mají tam registrovány stovky produktů. A spotřebitel ví, že se značkou kupuje určitou zaručenou kvalitu. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Například v italském supermarketu si můžete nakoupit parmskou šunku, která se „tváří“ naprosto stejně jako podobný výrobek od místního řezníka, ale nemá chráněné označení. Ale rozdíl v kvalitě je určitě mnohem větší než v ceně, kterou zaplatíte.

Přicházejí na výhody značení i čeští uživatelé?

Ano, i v českých zemích začínají výrobci konečně chápat, že dostávají do rukou prostředek, jímž se mohou chránit. I proti Bruselu, protože za hlavního devastátora kvality považuji unijní administrativu. Podíváme-li se, co se děje kolem některých výrobních postupů, pak tomu lépe porozumíme. Vezměte si kupříkladu označení České pivo. Chtěli jsme si jím pojistit recepturu vaření tradičního českého piva se spodním kvašením. Tato technologie je energeticky náročnější než u výroby svrchním kvašením a hrozilo nebezpečí, že ji Evropská unie zakáže, pokud receptura nebude chráněna.

Reagují na evropské značky, lidově zvané „sluníčka“, i spotřebitelé?

Z průzkumů zjišťujeme, že veřejnost už začíná značení vnímat a orientovat se podle něho. Sám ho používám jako vodítko kvality. Například bez značky bych si v Česku nikdy nekoupil ocet balsamico. Mohou ho používat i domácí firmy, které nakupují originál v sudech a doma ho stáčejí. Rozhodně není pravda, že označení jakosti a původu na obalech vůbec zákazníka nezajímá. Ale je to otázka další výchovy.

Akceptují spotřebitelé vyšší cenu u značkových potravin?

Asi ano. Ptal jsem se kolegů ve Španělsku a Itálii na cenové poměry a podle nich bývá rozdíl podle typu výrobku 15 až 30 %. Mírně dražší zboží pak kupující přijme. Vytváří se tam tlak na obchodníky, aby kvalitnější nabídka byla prodávána s nižší marží. U nás to úplně nefunguje, bývá to spíš naopak. Marže bývají v ČR vyšší a řada výrobků může být pro běžné kupující méně dostupná, může mít charakter luxusního zboží.

A jdou dohromady evropské a české značky kvality?

Určitě to dohromady jde. My máme jeden notifikovaný systém kvality, což je Klasa. Na mléko vzniká další systém QCZ. V Německu se používá 90 systémů kvality, v Itálii 140. A každý se odlišuje logem. Na trhu se pohybují stovky různých log a nikdo se nad tím nepohoršuje. Nechápu, proč se odborníci u nás zlobí, že máme už deset značek jakosti. V Irsku jsem kupříkladu viděl jogurt s osmi logy. Většina Irů prý pozná nejméně polovinu z nich, někteří znají všechny značky kvality. Je to o výchově a investicích.

Na závěr: jak funguje značka Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou?

Funguje velmi dobře. Máme u značky určité přechodné období. A vyjednáváme s firmami, že si toto označení podrží i do budoucna.

připravil Pavel Kačer

Slovo ke dni

  • Kdo může pracovat z domova

    Home office není žádná novinka, ale v době koronakrize přišla možnost práce z domova jako na zavolanou. Pracovat mohou ti, kterým to dovoluje povaha jejich práce, a samozřejmě ochota změnit své zvyky. Podle odborníků se otvírá možnost pro jednoho ze tří zaměstnanců, v případě vysokoškolsky vzdělaných osob a vysoce kvalifikových profesí dokonce pro každého druhého. Brzdou se může stát i v dnešní technologicky vyspělé době dostupnost internetu. Venkov stále strádá. V naší obci jsme rádi, když si můžeme vůbec zavolat z mobilu – někdy spojení funguje, jindy ne. A mobilní internet s přijatelnou rychlostí nabízí jen jediný operátor. Ten dokazuje konkurenci, že to jde, když nechybí zájem. Avšak v mnoha případech lze stále pozorovat spíš nezájem a snahu šetřit.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Říjen 2020

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtoczupv logo 56

Duševní vlastnictví

pat ochr

Patentová ochrana je předpokladem úspěchu inovační strategie 12. srpen 2020

V loňském roce slavil Úřad průmyslového vlastnictví 100 let od svého založení. Již před sto lety bylo průmyslníkům a výzkumu jasné, že bez právní ochrany nových řešení a bez nejnovějších technických informací nemůže jejich business prosperovat a prosadit se ve světové konkurenci.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3 

INZERCE