INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Svijany RSH2723Ing. Roman HavlíkV každém doušku svijanského piva si lze vychutnat kousek národní hrdosti, úctu k tradici, snahu nabídnout zákazníkovi prvotřídní výrobek, který má české kořeny, vzniká ve společnosti s českým kapitálem a na základě dovedností českých sládků. Nejen patriotům lahodného moku je to příjemné a nejen jim pivovar svými výrobky a filozofií odpovídá na otázku, co může být základem úspěšného podnikání, v čem hledat smysl na cestě za zákazníkem. Konec roku bývá obdobím sčítání a odčítání, přemýšlením nad tím, co se nám podařilo, a co ne, jak být ještě lepší v roce nadcházejícím. Slova ředitele Pivovaru Svijany, a.s., Ing. Romana Havlíka jsou povzbudivá a plná pozitivní energie:

Jaké postavení má dnes váš pivovar mezi ostatními výrobci piva v České republice? A co je pro váš sortiment typické?

Vedle šesti velkých pivovarských společností dnes v Česku působí i 29 samostatných pivovarů, z nichž jsou Svijany téměř největší. Současně jsme jedním z největších pivovarů v českých rukou, ale hlavně nejvýznamnějším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva. Na tom všem je pozoruhodné zejména to, že tuto pozici si Svijany vybudovaly jen za posledních zhruba dvacet let – ještě v roce 1998 stály jako malý regionální pivovar ve vlastnictví zahraniční pivovarské společnosti před uzavřením. Příběh záchrany pivovaru a nadšení místních lidí pro značku Svijany v prvních letech samostatné existence představují v Česku v tomto oboru skutečně nevídanou „success story“.
Dnes už se jasně ukazuje, že nám do karet hrálo i to, že jsme vsadili na tradiční výrobní postupy, stejné jako v polovině minulého století, kdy se české pivo proslavilo po celém světě. A že jsme vytrvali i v době, kdy všechny ostatní velké pivovary z ekonomických důvodů postupně přecházely na úspornější technologii výroby piva v cylindrokonických tancích.
Pro výrobu všech našich piv tak nadále používáme výhradně klasickou technologii českého piva plzeňského typu s dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených spilkách a zráním v ležáckých sklepích. Za suroviny nám slouží vlastní voda, prvotřídní humnové slady a výjimečný chmel z vlastních chmelnic. A co je rovněž důležité – naprostou většinu z našich dnes již šestnácti různých piv dodáváme nepasterizovanou, a to i v plechovkách, což je zřejmě nejen český, ale nejspíše i evropský primát. A výjimeční jsme ještě v jedné věci – jsme bezkonkurenčně největším dodavatelem silných piv pro český trh, na němž v tomto segmentu držíme zhruba pětinový podíl. Na vysvětlenou: silná piva – před přijetím nové legislativy až do listopadu označovaná jako speciály – jsou piva zhruba od 13 do necelých 18 % extraktu původní mladiny, tedy lidově třináctky až sedmnáctky.

Úspěch nepřišel jen tak, stál a stojí vás značné úsilí, ať už jsou to investice, marketing, rozvíjení vztahu k historii, podpora nápadů, smysl pro inovace, vytváření vize. Co je zásadní pro to, aby pivovar na trhu obstál a neztrácel body?

Postavit pivovar znovu na nohy byla obrovská práce. Všichni v pivovaru dali do jeho záchrany vše, stal se jejich „srdeční záležitostí“, ale rozhodně by se neobešli bez podpory nejdříve místních lidí a později fanoušků v celé republice. Jsme jim proto neobyčejně zavázáni a snažíme se jim ji splácet tím, co  DSC3356umíme − poctivě dělaným pivem. I když vyrábíme více než patnáctkrát více piva než v roce 1998 – loni už rekordních 681 868 hektolitrů – nikdy nás ani na okamžik nenapadlo výrobní postup jakkoliv ošidit. Po celou dobu jsme naopak průběžně investovali obrovské částky do rozšíření a modernizace klasické technologie, aby naše pivo zůstávalo pořád stejně dobré. Abych tedy odpověděl na vaši otázku: zásadní je vysoká kvalita, jasný původ, stálý charakter a respekt k tradicím. Přesně to dokážou zákazníci v Česku a jiných zemích ocenit, a to se týká i piva – nebo dokonce možná piva ještě více než jiných výrobků.

Za posledních 20 let jste intenzivně pracovali na image značky, a ta se stala ikonou v oboru. Bylo to těžké, nebo spíše zábavné?

Jistě bychom mohli vzpomenout na obtížné situace, ale i na zábavné momenty, jak už to tak v životě chodí. Ale protože všichni raději vzpomínáme na veselé chvíle, při pohledu zpět už bych spíše řekl, že zábavné. Samozřejmě nebyla v naší každodenní práci nouze ani o krizové situace, bohužel často dané tím, že nám někdo úspěch nepřál, ale to už je za námi.

Pravidelně se účastníte soutěže Česká chuťovka. Co vám toto klání ukázalo, co vám dalo?

Doufám, že nebude znít neskromně, když řeknu, že o ocenění z řady domácích i světových degustačních soutěží nemáme nouzi – naše Svijanská Desítka byla třeba letos vyhlášena za nejlepší pivo plzeňského typu ve světové profesionální degustační soutěži World Beer Idol a další ceny jsme nasbírali na mezinárodních soutěžích Meininger’s International Craft Beer Award a European Beer Star nebo na českém Pivním speciálu roku. Ale Česká chuťovka je jiná a leží nám zvláště na srdci. Snahu objevovat všechny potravinářské výrobky, které jsou prokazatelně českého původu a vyznačují se vynikajícími chuťovými parametry a vysokou kvalitou, totiž považujeme za velmi prospěšnou. Jsme proto velice rádi, že v celé historii soutěže se svijanské pivo vždy těšilo velké pozornosti a pravidelně získávalo označení Dobrý tuzemský potravinářský výrobek; také letos je převzala všechna čtyři přihlášená svijanská piva. Náš sládek Petr Menšík sice s oblibou říká, že spíše než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva, ale každé ocenění naší práce nám samozřejmě dělá radost. Pozitivní reakce zkušených hodnotitelů nás totiž utvrzuje v tom, že naše pivo vaříme dobře a že tradiční výrobní postupy skutečně mají smysl.
Vánoční lahev Svijanský MázKromě toho nám však letošní Česká chuťovka opět ukázala také to, že ani konkurence nespí a že nesmíme usínat na vavřínech. To je pro mě jako pro spotřebitele velice potěšující, ale jako ředitele pivovaru mě to zavazuje k ještě většímu nasazení.

Jak vnímáte české výrobce potravin? Mají se čím chlubit?

Bezpochyby. Nejlepším důkazem je právě každoroční vyhlašování cen Česká chuťovka a následné ochutnávky oceněných výrobků. Kdo na nich v Senátu někdy byl, musí mi dát za pravdu, že za několik posledních desetiletí se kvalita a nabídka českých výrobců potravin neuvěřitelně zlepšila a rozvinula. V mnoha případech navázali na někdejší slávu české kuchyně z dob monarchie a první republiky a mají co říci i nejnáročnějším evropským a zámořským konzumentům. Mně osobně nejvíce oslovují ti, kteří podobně jako náš pivovar přísně dbají na jakost surovin a náročné původní výrobní postupy, nikoli na masovou produkci za pomoci úsporných technologií, i když chápu, že i takoví mají na trhu své místo.

Pivovar Svijany je českým kapitálem a jedním z našich nejstarších pivovarů. Plyne z toho pro zákazníka určité poselství?

Nevím, jestli to je přímo poselství, ale myslím, že je potěšitelné, že při dostatečném nasazení a motivaci lidí si i menší domácí podnik dokáže vybojovat své místo na slunci a prosadit se proti silným nadnárodním korporacím. Máme na čem stavět, česká pivovarnická historie je neobyčejně bohatá a Česká republika je právem pivovarnickou velmocí, ať už jde o objem výroby, export, nebo kvalitu vyráběného piva, nepočítám-li náš světový rekord ve spotřebě piva na hlavu. Pivovar ve Svijanech byl založen v ro-
ce 1564, a je tak jedním z nejstarších českých pivovarů vůbec, proto by pro mě bylo velmi bolestné, kdyby měl skončit jako jeden z řady typizovaných pivovarů s unifikovaným výrobním vybavením a technologií.

Pro vánoční svátky jste připravili speciální nabídku piva. Oč přesně jde?

Stejně jako v uplynulých letech jsme i letos dostáli tradici a připravili nejen speciální vánoční „osmipack“ Svijanského Mázu 11 %, ale i pětilitrové soudky, půllitrové plechovky a dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy s motivem nadcházejících vánoční svátků. Stejný vánoční dekor s betlémem, vánoční kometou a andělíčky se objeví také na lahvích Svijanského Mázu v běžném prodeji. Mně osobně se moc líbí a věřím, že ho ocení i naši zákazníci.

A co z vašeho sortimentu byste doporučili ochutnat na Silvestra třeba k ovaru, vařenému vepřovému kolenu nebo uzenému hovězímu jazyku?

Rozhodně neuděláte chybu, když si k nim otevřete ležák Svijanský rytíř nebo naši chloubu – prémiový ležák „450“, vyrobený z humnového sladu z nezávislých sladoven a chmelený jenom Žateckým poloraným červeňákem z našich vlastních chmelnic. K dalším chodům bych pak doporučil i některé z našich silných piv. Jsou to piva sváteční a jejich vyzrálejší chutě se skvěle uplatní právě v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem, takže jsou k silvestrovskému pohoštění jako dělaná.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3