Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila 6. června World Energy Outlook 2011. Podle ní bude hrát zemní plyn v globálním energetickém mixu v budoucnosti stále významnější roli. Co by se stalo, kdyby Spojené státy přestaly po roce 2015 budovat uhelné elektrárny a začaly místo nich instalovat plynové? Co by se stalo, kdyby v zemích východní Evropy a střední Asie byla zavedena relativně jednoduchá zlepšení energetické účinnosti? Bude v roce 2035 jezdit 190 milionů autna stlačený zemní plyn CNG? Odpovědi na tyto otázky přináší shrnutí zprávy.

„Jsme na větší roli zemního plynu v naší zemi dlouhodobě připraveni. Máme rozestavěnu soustavu plynovodů, které budou mít zásadní význam pro diverzifikaci dodávek a přísun plynu do Česka ze všech směrů. Na jihu Moravy připravovaný plynovod propojí Česko s rakouským Baumgartenem. Právě zde, v hlavním středoevropským obchodním místě pro plynaře, má končit mezinárodní plynovod Nabucco, který po roce 2017 přivede do střední Evropy plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu.

Výstavbou propojení na sever naopak Česko do budoucna získá možnost dovážet plyn, dopravený ve zkapalněné podobě do polského terminálu ve Świnoujście u Štětína. První propojení s Polskem se otevře již v září tohoto roku. Také jsou tam podle prvních průzkumů těžitelné zásoby na 330 let současné spotřeby země a tím by se z Polska mohl stát producent plynu namísto dovozce," řekl Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Část IV. - Shrnutí

• Budoucí poptávka po plynu je nejvíce citlivá na úroveň cen plynu v porovnání s ostatními palivy a na tempo ekonomického růstu. Z analýzy citlivosti na tyto proměnné v rámci scénáře WEO-2010 „Nová opatření" vyplývá, že světová poptávka po plynu by mohla vzrůst z 3,2 bilionu metrů krychlových v roce 2008 na zhruba 4,2 – 4,9 bilionu metrů krychlových. V závislosti na citlivosti na různé proměnné by podíl plynu na celkové poptávce po primární energii mohl v roce 2035 činit cokoli v rozmezí 21,9 – 23,8 procenta, oproti 22,4 ve scénáři WEO-2010 „Nová opatření" a 25,3 procenty ve scénáři GAS.

• Úroveň celosvětových emisí oxidu uhličitého uvolněného při výrobě energie je nejvíce závislá na úrovni HDP. Změny v emisích oxidu uhličitého korelují se změnami v růstu HDP a ovlivňují je hlavně rozdíly v celkové spotřebě energie, neboť energetický mix se liší jen mírně. V analýze citlivosti kolísají emise oxidu uhličitého od necelých 32 gigatun po více než 39 gigatun v roce 2035. Oproti tomu scénář WEO-2010 „Nová opatření" počítá s 35,4 gigatunami a scénář GAS s 35,3 gigatunami.

• Co by se stalo, kdyby Spojené státy přestaly po roce 2015 budovat uhelné elektrárny a začaly místo nich instalovat plynové? To by ve Spojených státech zvýšilo poptávku o jednu čtvrtinu a do roku 2035 by to snížilo emise skleníkových plynů o 270 milionů tun.

• Co by se stalo, kdyby v zemích východní Evropy a střední Asie byl zavedena relativně jednoduchá zlepšení energetické účinnosti? To by do roku 2035 snížilo spotřebu plynu o přinejmenším 15 procent, ušetřilo více než 100 bcm plynu a snížilo emise oxidu uhličitého o bezmála 200 megatun. K dosažení takových úspor by bylo třeba zrušení dotací, čímž by se mohl uvolnit plyn na export.

• Co kdyby došlo k prudkému nárůstu poptávky po vozidlech využívajících zemní plyn (NGV)? V městských oblastech lze takovými vozidly jezdit při relativně nízkých nákladech na infrastrukturu, což navíc přispívá ke zlepšení kvality vzduchu. Pokud by v roce 2035 činil tržní podíl NGV na prodejích automobilů deset procent, počet NGV po celém světě by stoupl na 190 milionů. Tím by se poptávka po ropě snížila o bezmála 6 milionů barelů denně, tedy o 12 procent poptávky po palivu pro auta. Roční poptávka po plynu by stoupla o 320 miliard krychlových metrů (bcm) a emise skleníkových plynů by klesly o 165 megatun.

• Co se stane, pokud se technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CSS) nezprovozní do roku 2035? Pokud by v takovém případě byly veškeré uhelné a plynové elektrárny vybavené technologií CCS byly nahrazeny plynovými elektrárnami (bez CCS), spotřeba plynu by vzrostla o cca 65 bcm a emise skleníkových plynů by vzrostly o 140 megatun ročně.

(tz)