Vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti některých materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu a nepřímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu téměř polovina českých podniků v letošním roce utlumí své investice. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi jejími členy.
Zastavme vládní agrohazard, volají čeští zemědělci. Ekonomické důsledky války na Ukrajině se valí na celou Evropu. Vlády, firmy i občané hledají krizová řešení. Paradoxně stranou zájmu stojí strategické opatření, které rozhodne o tom, jestli v následujících letech bude v Česku dostatek potravin a za jaké ceny je budeme nakupovat.
Snazší přístup k úvěrům od komerčních bank na pokrytí zvýšených provozních nákladů kvůli prudkému růstu cen energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB) připravilo pro malé a střední podnikatele novou záruku v rámci stávajícího programu Expanze, který je financován z OP PIK.
Jménem členů Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA) bychom rádiujistili zemědělské podnikatele a veřejnost, že pro zajištění potravinové soběstačnosti Českérepubliky je k dispozici dostatek osiv základních obilovin, luskovin a základních zelenin.
Ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo inventuru Národního plánu obnovy (NPO), která odhalila řadu problémů a rizik. Resort se zaměřil zejména na milníky a cíle, které jsou pro ČR jak obsahově, tak termínově závazné. Pokud ČR nebude plnit plán, a zejména jeho klíčové reformy, může být čerpání prostředků ohroženo. MPO proto předložilo vládě návrh na změny procesního řízení implementace NPO, který vláda ve středu schválila.
Francouzsko-česká obchodní komora (FČOK) zveřejnila výsledky průzkumu mezi firmami, který se zaměřil na dopady současné geopolitické situace.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...