INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

 

JN 3 kopieJan NedělníkPřemíra informací nám v hlavě působí zmatek. Běžný laik se neumí zorientovat v řadě skutečností, a tedy snáze podlehne tu a tam tvrzení, jež jsou zkreslené, o to více populární. Módní vlna kritiky vztahující se k našemu stravování, zemědělství s nadmírou chemie, závadnosti vod i ovzduší vytváří další a další otazníky. Jaké však jsou odpovědi? Ty přesvědčivé pouze od odborníků na slovo vzatých. Jednou z výrazných osobností českého šlechtitelství je RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r.o. Zeptala jsem se ho:

Leden. Období roku, kdy příroda odpočívá, ať jsou to pole zemědělských farem, nebo zahrady jen tak pro radost k pěstování bylinek. Opravdu se „venku“ nic neděje?

Ten klid je pouze zdánlivý. Příroda se připravuje na novou vegetaci a nabírá sílu a bylo by moc dobře, kdyby průběh zimy byl „tradiční“. To znamená bohatá sněhová pokrývka a dlouhodobější období ne příliš silného mrazu. V těchto podmínkách by si především rostliny „odpočaly“ nejvíce. Klasický průběh zimy je také důležitý pro eliminaci mnohých škodlivých organizmů. Mnohý čtenář teď může namítnout, že takováto ladovská zima ztěžuje život zvířatům, ale i ona jsou ve svém životním cyklu na zimní periodu nastavena. A když by byl problém, tak jim každý z nás třeba na zahrádce v krmítku rád pomůže.

Jste vyhledávaným odborníkem, který o našem životním prostředí, o souvislostech zemědělské činnosti, používání hnojiv, prostředků na ochranu rostlin, šlechtění plodin, výnosnosti, stavu půdy a vody ví mnohé. Co by nás mělo nejvíce znepokojovat? A z čeho naopak můžeme mít radost?

Člověk jako živočišný druh je pouze jedním z tisíců druhů obývajících tuto planetu, a pokud se bude chtít kvalitně uživit devět miliard našich spoluobyvatel na této planetě za několik let, tak bude třeba změnit některé zavedené postupy či životní návyky. Růst populace na zeměkouli by nás nemusel znepokojovat, protože je to přirozený vývoj. Znepokojovat by nás mělo chování člověka v přírodě, kde to mnohdy vypadá tak, že homo sapiens je jediný druh, který má právo téměř na jakoukoliv činnost. Udržitelný rozvoj musí být založen na inovačních postupech, které musí umožnit zemědělskou produkci s racionalizací vstupů. V lokálním měřítku České republiky, ale možná i Evropy, by nás mělo znepokojovat plýtvání potravinami, odhaduje se, že 40 % toho, co se vyrobí, se zase vyhodí. Znepokojovat by nás mělo snižování kvality orné půdy a s tím spojená nižší schopnost půdy a krajiny zadržet vodu. Voda se stává strategickou surovinou a je třeba hledat i nové odrůdy plodin, které budou schopny i s nižším přídělem vody dosahovat uspokojivých výnosů. Jsem velmi rád, že Technologická agentura podpořila v rámci programu Národních center kompetence náš projekt, který se právě touto problematikou zabývá. Znepokojovat by nás také měly zábory orné půdy, to, co vznikalo tisíce let, jsme schopni za den zlikvidovat a zabetonovat.
Odpověď zahrnuje také základní vstupy do zemědělství, hnojiva nebo přípravky na ochranu rostlin. Minimálně v České republice není nutná místy až hystericky vyhrocená argumentace související se záchyty reziduí přípravků na ochranu rostlin v potravinách či vodě. Většina záchytů je těsně nad analytickou mezí detekce. Troufám si tvrdit, že s tím, jak se budou vyvíjet nové analytické postupy a metody budou stále citlivější, tak procento záchytů bude dokonce narůstat. Důležité ale je, jaké procento vzorků je nad hygienickým limitem. A to je dlouhodobě velmi nízké v desetinách procent. Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin aplikovány dle schváleného postupu při registraci, tak konečným konzumentům nehrozí žádné riziko. Vyplývá to i z kontrol prováděných dozorovými orgány. Z tohoto faktu můžeme mít radost. Protože úroveň českého zemědělství je přes mnohdy negativní mediální obraz stále na velmi vysoké úrovni.

pupalka dvouleta BienalaJsou opravdu vody a půda v ČR, potažmo v Evropě, ve stavu, že našemu zdraví často spíš neposlouží, než aby nám dávaly prostřednictvím úrody obilí, zelí, jablek to, co náš organizmus potřebuje? Jak obavy lidí zkrotit a jak na celou věc pohlížet?

Odpověd na vaši otázku je částečně obsahem odpovědi předchozí. Kontaminace vod přípravky na ochranu rostlin je mnohdy, dle mého názoru, interpretována zbytečně dramaticky. Pokud chceme všichni kvalitně jíst, jíst v dostatečném množství, tak se bez přípravků na ochranu rostlin ani do budoucna v žádném případě neobejdeme. Biologické způsoby ochrany, rezistentní šlechtění jsou cesty jak snižovat spotřebu pesticidů, ale jsou to cesty dlouhodobé a budou vždy jen doplňkovou alternativou. Samozřejmě, že na své vlastní zahrádce či v truhlíku za oknem jsem schopný eliminovat škodlivé činitele např. mechanickou cestou, ale v plošné výrobě toto není možné.

Je tedy tažení proti chemickým látkám používaným jako hnojivo či k ošetření porostů opravdu založeno na faktech, nebo jde o hysterické aktivity zájmových skupin?

Slovo hysterie jsem již jednou použil, nejsem si jistý, že jde o nějaké zájmové skupiny, spíše jde o to, jak interpretovat analytické výsledky, zda v honbě za senzací nedochází právě k těmto téměř poplašným zprávám. Pokud bychom se měli řídit některými novinovými články, tak bychom nemohli ani jíst, ani pít, ani dýchat, protože podle nich je vše kolem nás plné reziduí pesticidů. Mimochodem je zajímavé, že takovouto reakci většinou nevyvolávají kosmetické přípravky, přípravky pro domácí hygienu či farmaka. Přitom i rezidua těchto látek jsou velmi často také nalézána, ale nějak jim nevěnujeme zvýšenou pozornost.

Zemědělci, kteří hospodaří „ve velkém“, si svou práci bez podpory chemických přípravků nedokážou představit. Pokud jsou používány přesně podle návodu, mělo by být vše v pořádku...

Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď a ta zní ano. Jsem přesvědčen, že drtivá většina uživatelů přípravků na ochranu rostlin je používá v souladu s etiketou a spotřebiteli nehrozí žádné riziko. Když se podíváte např. na výsledky kontrol SZPI, když kolegové analyzovali, proč v některých případech byly překročeny hygienické limity pro některé pesticidy, zjistili, že to způsobilo nesprávné použití, použití v rozporu s návodem, nedodržení ochranné lhůty či byly použity nepovolené kombinace přípravků. Moje odpovědi na tuto i další otázky nemají být bezbřehou a nekritickou obhajobou používání chemických přípravků na ochranu rostlin, ale spíše názorem člověka, který se ve své profesní kariéře za­býval i biologickou ochranou, je spoluauto-rem některých odrůd se zvýšenou rezistencí, a přesto si opakovaně troufne tvrdit, že bez pesticidů není možný další rozvoj zemědělství.

Phacelia congesta FIONA kopieOstatně loni na podzim jste doprovázel skupinu novinářů na cestě do Německa, do největší chemické fabriky BASF, a pronikl jste do zákulisí vývoje nových prostředků na ochranu rostlin. Jaké poznatky jste si odnesl? Je chemie opravdu strašák lidstva v souvislosti s péčí o zemědělské plodiny?

Byl jsem rád, že tato možnost byla. Již samotná prohlídka areálu, kde se vyrábí nejen přípravky na ochranu rostlin, ale i chemie pro domácnosti či komunální sféru, je zážitkem. Moderní, absolutně čisté prostředí, kde je vidět snaha vlastníka nejen o vytvoření kultivovaného pracovního prostředí, ale i snaha o co nejmenší zatěžování životního prostředí. Pro mě příklad moderního provozu založeného na vysoce sofistikovaném způsobu řízení. A co se týká chemie, tak ta je všude kolem nás, i naše tělo je souborem chemických prvků. Bez chemie není možný rozvoj a bez chemie se neobejde ani zemědělství. Stále náročnější vývoj nových substancí pro ochranu rostlin je důkazem toho, že není úplně nekonečná možnost vybírat a kombinovat molekuly tak, aby nakonec z toho byl funkční a bezpečný komerční přípravek. Ta cesta je velmi složitá a dlouhodobá, a pokud bychom to zjednodušili, tak z desítek tisíc testovaných substancí může být za deset, patnáct let nový přípravek, který musí projít nesmírně důkladným registračním procesem.

Avšak debaty na téma, že žijeme na nezdravé planetě, neustávají. Mnozí volají po tom, aby se zemědělství vrátilo ke kořenům. Je to cesta? Lidí na Zemi přibývá, a najíst se chtějí všichni, vyvstává tedy nutnost zařídit to tak, aby byl relativně dostatek potravy. Bez sofistikovaného přístupu i v podobě chemie to asi opravdu nepůjde...

Máte plnou pravdu. Evropa ještě úplně nepociťuje nárůst světové populace, byť migrační vlna je možná jeden ze signálů. Populační nárůst na jiných kontinentech je ale realitou. Již minimálně před patnácti roky na konferenci v Číně jeden kolega z Afriky, když hovořil o budoucím možném vývoji, řekl: „Pokud mají lidé hlad, mají tři možnosti. Buď tiše zemřít a nikdo o tom nebude vědět nebo vyvolat revoluci a pokusit se změnit něco ve své zemi (a přišlo africké jaro) a třetí možnost, zvednout se a jít někam jinam (a přišla migrační vlna).“ Už jsem vzpomenul, že voda je a bude strategickou surovinou stejně jako potraviny. Evropa se dnes dívá třeba na přípravky typu DDT jako na největší jedy, Afrika je vnímá zcela odlišně a neustále tyto přípravky používá. Dnes se v Evropě nemůže takováto chemikálie na trhu objevit, přesto je třeba korektně říci, že ve své době v 50. letech minulého století to byl vrchol inovací a používání tohoto přípravku zachránilo miliony životů. Že má dlouhý poločas rozpadu a jeho rezidua budeme nacházet ještě dlouho, je faktem, který by ale neměl vrhat temný stín na chemii v zemědělství jako celek.

Mohou svou úlohu sehrát také nanotechnologie, genetika a jiné nové směry, které by podpořily organické procesy v hospodaření s půdou a vodou?

Organická hmota v půdě, či spíše její nedostatek, je to, co trápí nejen české zemědělství. Návrat ke kořenům, míněno návrat k vícečetným osevným sledům či pestřejší skladbě plodin a zařazování plodin s půdu zlepšujícím efektem, je jeden z cílů. Ale je nutně limitován ekonomickými aspekty. Každý zemědělec se musí chovat maximálně ekonomicky efektivně, aby jako podnikatel přežil. V této chvíli musí následovat úvaha o veřejném zájmu, dlouhodobě udržitelném rozvoji a případné dotační podpoře postupů. Které nebudou primárně ekonomicky výnosné, ale budou mít příznivý vliv na krajinu. Velmi spoléháme na genetiku a nové odrůdy. Umíme přečíst genom rostlin a doufám, že je jen otázkou času, kdy budeme schopni rozsáhlé knihovny s genetickou informací využít pro tvorbu nových odrůd s novými vlastnostmi, např. rezistencí, tolerancí vůči abiotickým stresům apod. V současné době se velmi často hovoří o rozvoji bioekonomie jako souboru postupů, kdy se více než dosud budou např. využívat odpadní suroviny jako vstupní materiál pro novou výrobu, a nemyslím teď jenom kompostování či výrobu bioplynu. Bioekonomie také znamená recyklaci uhlíku a fosforu a nové postupy pro udržitelnějši zemědělství.

pokusyJak se staví k naléhavým otázkám veřejnosti i odborníků vaše pracoviště, tedy Výzkumný ústav pícninářský a firma Zemědělský výzkum? Vím, že řešíte mnoho projektů, které určitě napovídají, jak lépe udělat to či ono...

Naše výzkumné pracoviště je soukromou firmou, která se snaží kromě přinášení inovací také o vzdělávání či poradenství. Spektrum řešených výzkumných projektů je poměrně široké, ať už se to týká plodinového spektra, či spektra jednotlivých vědních disciplín. Jsem velmi rád, že můžeme být partnery i ve velkém evropsko-čínském projektu H2020, jehož cílem je přinést nový genetický materiál do šlechtění bílkovinných plodin (soja, hrách, fazol, vojtěška, jetel) a novými výkonnějšími odrůdami zvýšit soběstačnost Evropy i Číny v těchto komoditách na úkor dovozu z jiných kontinentů. Snažíme se v jednotlivých projektech modelovat nové postupy, ať už je to v oblasti rostlinolékařství, či v oblasti pěstebních technologií. V našem šlechtitelském programu se téměř každoročně podaří registrovat novou odrůdu pícnin či meziplodin. Naše odrůdy rozšiřují spektrum druhů, které lze pěstovat na orné půdě a diverzifikovat plodinové spektrum. Příklady z poslední doby jsou např. odrůda lničky olejné jako výborná meziplodiny, stejně tak jako meziplodina je vhodná odrůda svazenky shloučené. Do skupiny olejnin se v loňském roce zařadily dvě nové odrůdy světlice barvířské, které jsou vhodné pro aridnější oblasti. Pak je tu velký zmiňovaný projekt TAČR Biotechnologické národní centrum kompetence pro genotypování rostlin, které pod vedením Zemědělského výzkumu Troubsko propojuje přední česká výzkumná pracoviště a soukromé společnosti profilující se v oblasti rostlinných biotechnologií. Centrum je zaměřené na genotypování, fenotypizace a šlechtění rostlin.

Z jednotlivých projektů plynou určité závěry. Která vaše doporučení se v poslední době dostala do praxe?

Již jsem zmínil sortiment odrůd, dnes jich troubská pracoviště vlastní více než 24 a odrůdy jsou využitelné, kromě výše zmíněných účelů také jako komponenty lučně-pastevních směsí pro opylovače, nektarodárné pásy, směsi pro různá technická využití apod. Všechny odrůdy jsou k dispozici v podobě osiva na našem pracovišti. Naše jednoznačná doporučení směřují také k dodávání organické hmoty do půdy, ať již ve formě kompostu, či zapravováním organické hmoty po pěstování meziplodin. Velmi intenzivně se zabýváme studiem možností protierozní ochrany půdy, a ta zase souvisí s permanentním rostlinným krytem i s kvalitou struktury půdy. Kolegové z oddělení rostlinolékařství přinášejí téměř stále nové poznatky v oblasti ochrany různých druhů rostlin před škodlivými činiteli ať už ve formě registrací přípravků na ochranu rostlin, nebo ve formě certifikovaných map udávajících např. výskyty citlivých populací hmyzích škůdců k jednotlivým pesticidům, které jsou umístěny na rostlinolékařském portále. Intenzivně se zabýváme také inovacemi pěstování kukuřice v tzv. smíšených kulturách, cílem je zase omezit erozní ohrožení této plodiny. Kontinuálně také probíhá výzkum s praktickými dopady v oblasti opylovačů, konkrétně čmeláků a samotářských včel. A Biotechnologické národní centrum kompetence pro genotypování rostlin je na transferu technologií založeno.

otázky připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Vesnice, jak ji možná neznáte

    Lidé na vsi jsou prý konzervativní, zaostalí a možná i hloupí. Ano, tak o nich často smýšlí zejména město. Avšak mýlí se, jak ukázal i čerstvý průzkum Asociace malých a střeních podniků a živnostníků ČR. Vyšlo jim, že zemědělci jsou v digitalizaci dál než průmysl. K čemu nejmodernější technologie využívají? Například satelitní navigaci k zjišťování dat o svých pozemcích a pěstovaných plodinách. Sbírají informace všude tam, kde potřebují znát přesnou situaci online. Není pro ně ani neznámý pojem internet zvířat, i na venkově se daří umělé inteligenci... V rostlinné i živočišné výrobě se už bez systémů tzv. přesného zemědělství neobejdou. A to se venkované musí vyrovnat s překážkami, které v městských aglomeracích nemají, kupříkladu se špatným pokrytím vysokorychlostními internetovými službami nebo s horším přístupem k investičním...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Patentová ochrana v zahraničí prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci 19. červenec 2019

České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE