Pečivo má v jídelníčku Čechů svoji nezastupitelnou úlohu. Čerstvý rohlík s máslem nebo se sýrem, vlahý dalamánek, celozrnná bulka, maková houska, loupáček jako vzpomínka na dětství. Neodolatelná vůně z nedalekého pekařství, která se line každým městem pozdě večer nebo časně zrána. Kdo by nepodlehl takovému kouzlu?
Zástupci neziskového sektoru, členové akademické sféry a osobnosti ze světa businessu se sešli u velmi zajímavé příležitosti, aby sdíleli své praktické a teoretické zkušenosti. Konference Osobní prosperita: Mladí na startu života akcentovala zejména myšlenku, aby nastupující generace uspěla v životě, ale i na trhu práce. Letošní 5. ročník pořádala v Praze tradičně yourchance o.p.s. Záznam akce je k vidění na YouTube yourchance TV.
Nedostatek pracovních sil, narušené dodavatelské řetězce, energetická krize – to jsou globální problémy, které eskalovaly v důsledku pandemie nemoci covid-19 i války na Ukrajině. V důsledku této situace ještě více roste tlak na udržitelný rozvoj: a cestou k němu může být tzv. Průmysl 4.0. Podle statistik Mezinárodní federace robotiky byl v roce 2021 ve světových továrnách instalován historicky nejvyšší počet průmyslových robotů – cca 517 000: celkově jich je v provozu zhruba 3,5 miliónu. Robotizace postupuje i v České republice, kde bylo v témže roce zprovozněno přibližně třikrát více robotů než v roce 2010.
Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí. Záměrem pilotního projektu je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy. Bližší pohled na využití dřeva ve výstavbě nám poskytl Pavel Tomek, projektový manažer rezidenčního developera Skanska, který má tento průkopnický projekt na starosti.
Povědomí o duševním vlastnictví, jeho významu v podnikání i celé ekonomice země, nutnosti je chránit a odpovídajícím způsobem usilovat o výhody, které nabízí, to jsou témata, která ne vždy rezonují ve strategiích firem či organizací. Je to škoda. Proto nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale také například IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, vyvíjí množství aktivit na podporu správného chápání nehmotného majetku a péče o něj. Hovořila jsem o tom s JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., ředitelem centra a špičkovým odborníkem v tomto směru:
Úspěšný přechod ze školy na pracovní trh nezajistí jen dobré známky. Praktický vzdělávací program JA Studentská firma ukazuje, že cesta, jak jednoduše skloubit formální vzdělávání se světem práce, existuje.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...