INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Jiri Nouza foto4Stavebnictví je obor, na který je dobře vidět. Má to své výhody i naopak. Vyrůstají úžasná díla, obdivuhodně navržené obytné komplexy, zajímavá obchodní centra, krásné rodinné domy, železniční koridory, veselá dětská hřiště, atraktivní kancelářské budovy. Přesto, jak naznačil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Jiří Nouza, právě tento obor svým způsobem přešlapuje na místě. Proč, to se dočtete v následujících řádcích.

Jak se dá dnes charakterizovat stavebnictví v České republice? V několika posledních letech se mu příliš nedařilo, nyní se situace snad již lepší...

Aktuálně můžeme mluvit o stagnaci či mírném růstu, který dokazují i pravidelné statistiky ČSÚ. Ale je tam spousta brzd. Stavebnictví tedy v řadě ohledů trochu přešlapuje na místě: jeden krok v před, vzápětí jeden krok vzad.

Staví se u nás v porovnání s jinými státy Evropy hodně, nebo málo?

Neřekl bych, že málo. Z hlediska dostupných čísel na tom nejsme ve srovnání s Evropou špatně. Ale potřebovali bychom určitě stavět víc. Zejména v oblasti bytové výstavby máme ohromný deficit.

SPS ilustracni foto 1Co výstavbu nejvíce brzdí? Složitá legislativa, platnost starého i nového stavebního zákona? Nedostatek dělníků a mistrů, řemeslníků obecně? Dlouhé schvalovací lhůty?

Všechno zmíněné. Největší trn v patě je složitý povolovací proces a zpackaná digitalizace. Druhou velkou překážkou je, a v budoucnu bude, nedostatek lidí. Tady se potýkáme s celým balíčkem problémů: Jedním z nich je klesající demografická křivka, kdy až na několik aktuálních ročníků Husákových vnoučat klesají počty dětí, tedy i počty studentů, tedy i počty absolventů technických a řemeslných oborů, a tedy ve výsledku počty stavebních odborníků a řemeslníků.

Stavební sektor se tomu snaží čelit, příkladem mohou být projekty jako NextGen Builders – v rámci něj náš svaz mimo jiné pořádá na základních školách workshopy s profi mentorem řemesel. Vedle toho je tu projekt Stagram zaměřený na stavební gramotnost. Bohužel situaci nenahrává chybějící podpora studia technických oborů ze strany státu. Čím dál víc se prosazuje všeobecné vzdělávání nebo humanitní obory, avšak dlouhodobé dopady tohoto přístupu budou významné a ne dobré. Jsou zde ambiciózní plány na dostavbu Dukovan, výstavbu vysokorychlostních tratí a spousty dalších stavebních projektů. Nikomu, zdá se, však nedochází, že když si tu nevychováme odborníky a schopné řemeslníky, zmíněné projekty nebude mít kdo postavit.

A pak je tu potíž s tím, jak náš obor vnímá veřejnost. Domnívám se, že představy řady lidí jsou velmi zkreslené a neodpovídají současnosti. Mnozí si například myslí, že tento obor je špinavý a neperspektivní. Přitom je to přesně naopak. Stavebnictví nabízí ohromně široké spektrum celoživotního uplatnění.

Náš obor ušel obrovský kus cesty, používají se v něm nejmodernější technologie a kdekdo by asi byl hodně překvapený, jak to na stavbách vypadá. Navíc lidé, kteří ve stavebnictví pracují, mají možnost podílet se na proměně okolního prostředí a sledovat reálné výsledky své práce. To je také odměna, kterou ne každé odvětví může nabídnout.

Myslíte si, že bude někdy v naší zemi vyřešen bytový problém a nebude potíž sehnat byt nebo postavit rodinný domek?

Postavit rodinný domek není až takový problém. Dokonce bych si troufl říct, že povolit stavbu rodinného domku není až tak složitá záležitost. Problém je a bude sehnat za rozumnou cenu byt, ať ve formě vlastnické, či nájemní. Dostupnost bydlení se nezačne zlepšovat do té doby, dokud se nezjednoduší a nezprůchodní povolovací proces. A i poté, co se toto povede, bude narovnání deficitu ve výstavbě bytů během na hodně dlouhou trať.

Obor není třeba vnímat jen jako „brzdu pokroku“, ale naopak i jako silně inovativní. Co vás v poslední době hodně potěšilo či nadchlo? Jaká novinka, nápad, patent, myšlenka?

Není to o novince, nápadu či patentu. Mě těší vidět, jak se představy architektů a projekčních inženýrů zhmotňují a jsou věrným obrazem prezentovaných vizualizací ze začátku projektu. Ať jde o dálnici, most, nebo v poslední době například to, jak se „klube“ nové Masarykovo nádraží v Praze nebo terminál Smíchov, na který navazuje výstavba celé městské čtvrti.

Jiri Nouza foto1Vznikají ve stavebnictví nové firmy, zakládají je mladí?

Tak tím si opravdu jist nejsem. A s ohledem na to, jak se zabýváme nedostatkem lidí ve stavebnictví, bych spíše odpověděl, že nikoliv. Z různých stran máme zprávy, že ve stavebnictví aktuálně prakticky chybí celá jedna generace. Důvodů je více, o některých jsem mluvil. My teď děláme vše pro to, aby mladí lidé k našemu oboru více směřovali. A věřte, že se snažíme představovat krásy stavebnictví už dětem na základních školách. Projekty už jsem jmenoval a workshopy s mentorem řemesel, které pro děti napříč republikou pořádáme, se těší ohromnému ohlasu.

V čem může váš svaz napomoci v řešení nejpalčivějších záležitostí odvětví? Naslouchají vám politici?

Aktivit, které podnikáme, je celá řada. Od účasti v tripartitě přes vypracování strategie výuky řemesel a prosazování změn ve školství po současné kroky SPS poukazující na hrozící nedostatek lidí. Snažíme se upozorňovat média, pořádáme kulaté stoly k tématu vzdělávání v technických oborech a nyní na 28. května chystáme velkou konferenci na téma Kdo bude tvořit budoucnost českého stavebnictví. Vedle odborníků z oboru přislíbili účast pedagogičtí pracovníci i vrcholní politici a zástupci politických stran.

Dalším stěžejním tématem je pro nás zjednodušení povolovacích procesů a navazující úspěšná digitalizace. Tedy ne ta, co se aktuálně opravdu nepovedla. I v této oblasti trvale vyvíjíme tlak a průběžně komunikujeme s politiky na všech úrovních – od představitelů měst a obcí přes kraje až po nejvyšší patra (vláda, sněmovna...).

Myslím, že je znát, že se s těmito snahami čím dál častěji objevujeme v médiích a působíme jako sjednocující hlas oboru, který je víc a víc slyšet. Argumenty od nás mají váhu. Přesto se změny daří prosazovat jen velmi pomalu. Ale bez našich snah by to nešlo vůbec.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Prázdninový čas po celý rok

    Poslední dva roky pozoruji velmi zvláštní fenomén. Týká se přítomnosti v práci. Je to jasné, po covidu se na nás řítí dynamika dosud nevídaná. Nicméně tak nějak se změnil rytmus svátků, volna a dovolených. Vánoční prázdniny dětem sice končí na začátku ledna, ale v mnoha firmách klíčoví lidé do pracovního rytmu vplouvají až v polovině měsíce. Pak přichází 15 dní intenzivní práce. Po ní, od počátku jarních prázdnin, lidé rotují po horách a za stůl usedají přerušovaně až do konce března. Velikonoce odstartují další dovolenkový turnus. A květnové svátky mnozí využijí na odpočinkovou víc než týdenní šňůru. Od poloviny června se dostáváme na vlnu letních dovolených, která ustává až s půlkou září. Až potom se do půlky prosince rozjedou naplno kolečka pracovní aktivity, protože rok se pomalu s tím další schází. A pak je vánoční rádiový klid....

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2025

INZERCE

Partneři

 

Partneři plus:

 

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

budova UPV 2 copy

Co jsou dodatková ochranná osvědčení 3. prosinec 2024

Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto  cmsm105caim200 AVLOGOM3