Zveřejněné květnové výsledky statistiky zahraničního obchodu vyloženě nezklamaly, ale ani nepotěšily. Podle předběžných údajů ČSÚ vykázala obchodní bilance v květnu letošního roku přebytek ve výši 23,1 mld. korun.
V běžných cenách vývoz meziročně vzrostl jen o 2,8 % a dovoz dokonce o 1,1 % poklesl. V tomto roce se jedná o první meziroční pokles objemu importu, což je však zapříčiněno vyšším počtem pracovních dní v loňském květnu. Obrat zahraničního obchodu v letošním květnu dosáhl hodnoty 483,07 mld. korun. Varovným signálem jsou výsledky sezónně očištěných dat vývozu i dovozu, které mají sestupnou trajektorii a rovněž srovnání na meziměsíční bázi, kde v květnu poklesl jak objem vývozu (0,9 %), tak i dovozu (1,2 %). Hlavní vývozní artikly se nemění. Nadále dominují stroje a dopravní prostředky, především pak silniční vozidla. Naopak schodek se prohloubil u chemických výrobků.
Zahraniční obchod zůstává i přes citelné zpomalení hlavním a bohužel také jediným tahounem domácího hospodářství. Letošní rok navíc zatím z tohoto pohledu přinášel nadstandardní výsledky. To se však v druhém pololetí s velkou pravděpodobností změní. Pokračující úsporná opatření v evropských zemích a slabší výsledky tamních ekonomik sebou nesou pro české exportéry velké riziko. Hrozba stagnace objemu českého vývozu se již v květnu v podstatě naplnila a další měsíce mohou přinést i snížení celkového obratu zahraničního obchodu. Pokud navíc připočteme i vysokou základnu obratu zahraničního obchodu z druhé poloviny loňského roku, tak celkové snížení objemu zahraničního obchodu dostává zcela jasné obrysy.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Otevřít PDF
Otevřít PDF
