Záchranná síť Evropské centrální banky je skvělá jen do doby, než ji bude třeba použít! Evropská centrální banka udělá pro udržení eura cokoliv. Proto představila program na pomoc zadluženým zemím. Jak ale bude fungovat, když jej bude třeba ve skutečnosti použít? Jeho podporou riskuje svou politickou kariéru i kancléřka Merkelová, která jedná v rozporu s veřejným míněním.

Za Spojenými státy nezůstává pozadu v tištění peněz ani eurozóna. Evropská centrální banka (ECB) po svém zasedání 6. září oznámila vytvoření své vlastní finanční „bazuky". Bylo to ve chvíli, kdy prezident ECB Mario Draghi oznámil, že Rada guvernérů chce „napravit vážné deformace na trzích státních dluhopisů, které mají původ především v neopodstatněných obavách investorů z ústupu od eura". Hodlá tak učinit prostřednictvím nového programu přímých měnových transakcí (OMT).

ECB v podstatě slíbila, že od zemí, které buď již požádaly, nebo v budoucnu požádají o pomoc, odkoupí dluhopisy, kterým zbývá do splatnosti jeden až tři roky. Pro program OMT nebyla stanovena žádná omezení. ECB nás ujišťuje, že nákupy dluhopisů budou doprovázet přísné podmínky a navrhuje, aby na jejich dodržování dohlížel Mezinárodní měnový fond (MMF).

Cílem programu OMT bude zpřístupnit levnější půjčky komerčním subjektům v krizových zemích. Podobnou,jakou mají na vyspělém západu nebo severu.

Prezident německé Bundesbank byl jediný, kdo v Radě guvernérů s tímto návrhem nesouhlasil. Za to si ze strany ECB vysloužil kritiku. Program OMT totiž posvětila i kancléřka Merkelová. Pro Merkelovou je to přitom obrovský politický hazard. Německá veřejnost z toho rozhodně radost nemá – 54 procent dotázaných vyjádřilo v nedávném průzkumu skepsi v otázkách pomoci Německa eurozóně.

Finanční trhy přijaly tato opatření dobře, nicméně stále jsme teprve na začátku. Skutečné zkoušky přijdou jistojistě až postupem času. Co se stane, až ECB nakoupí dluhopisy nějaké země za desítky nebo dokonce stovky miliard eur a dotyčná země nebude chtít stanovené podmínky plnit. Nebo co když budou v zemi takové sociální nepokoje, že vláda tomuto tlaku nevyhnutelně ustoupí? Nebo co když se po volbách dostanou k moci strany, které slibují, že úsporná opatření zruší? Přestane pak ECB tyto dluhopisy nakupovat přesně ve chvíli, kdy se daná země nepochybně dostane pod enormní tlak trhu? Jedná se o záchrannou síť, která je skvělá jen do chvíle, než se musí fakticky použít!

Pokud jde o úrokové sazby, pravděpodobně se ještě do konce roku dočkáme snížení klíčové sazby na 0,5 procenta.

VELKÁ BRITÁNIE

Očekáváme, že v listopadu bude oznámeno, že do ekonomiky budou „přility" peníze v hodnotě přinejmenším dalších 25 mld. GBP, spíše ale 50 mld. GBP. Na zasedání by se mohla rozvinout debata o snížení bankovní sazby na 0,25 procenta, ale očekáváme, že Bank of England od tohoto kroku upustí vzhledem k jeho minimálnímu pravděpodobnému ekonomickému prospěchu a vzhledem k rizikům, která pro normální fungování měnových trhů představuje přiblížení jejich nulové hranici.

JAPONSKO

Bank of Japan v září přistoupila k nalití do ekonomiky 10 bilionů jenů. Je docela možné, že k navýšení tohoto objemu dojde ještě do konce roku, obzvlášť proto, že ekonomiku pravděpodobně čekají snížené prognózy růstu a inflace, a že opatření přijatá Americkou centrální bankou mohou docela dobře vést k dalšímu tlaku na posílení japonského jenu.

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank