Současná vláda, nezávisle na délce svého mandátu, musí pokročit s přípravou čerpání evropských fondů po roce 2014. Šance pro budovy připomíná, že na úspory energie v budovách lze efektivně využít 75 miliard korun. Tyto prostředky pomohou ekonomice, malému a střednímu podnikání a dostanou se rovnou ke  konkrétním institucím a lidem. Nehrozí tedy, že skončí v pochybných projektech.

Investice do úspor v budovách v rámci Operačního programu Životní prostředí patřily mezi nejúspěšnější již ve stávajícím období. Původní alokace se několikrát navyšovala a nakonec se jen na renovace veřejných budov (celkem 3 500 objektů) vyčerpalo 14 miliard korun. Na řadu žadatelů z řad škol, nemocnic či úřadů se přesto nedostalo. Šance pro budovy proto po vládě požaduje, aby tuto oblast považovala za svou prioritu a zajistila pro ni  v  operačních programech kvalitní podmínky, jednoduchou administrativu a dostatečnou alokaci.

Nyní by se vláda měla zaměřit na následující kroky:

• Zajistit podporu úspor energie z evropských fondů pro veřejné budovy, ale také pro bytové domy. Jejich podporu nové návrhy evropských Nařízení umožňují, ba dokonce podporují. Podpora renovací veřejných budov pak pomůže Česku s implementací směrnice o energetické účinnosti  [1].

• Zajistit podporu také novostavbám ve vysokém energetickém standardu, což Česku pomůže splnit požadavky směrnice o energetické náročnosti budov.

• Zajistit přehlednou strukturu operačních programů, které budou podporu úsporám energie v budovách obsahovat. Pokud těchto programů bude více, podmínky a způsob administrace by měly být stejné [2].

• Zajistit dostatečné financování. Na programy podporující úspory energie v budovách lze v sedmiletém programovém období efektivně vynaložit 75  miliard korun.

• Nepodpořit návrh bývalého ministra Kuby předložený poslanci ODS Dědičem a Bauerem, který by umožnil náhradu průkazů energetické náročnosti budov fakturami za energie. Průkazy jsou závaznou předběžnou podmínkou (tzv. ex-ante kondicionalitou) pro čerpání evropských peněz pro oblast energetické účinnosti.

• Vláda musí zajistit dočerpání prostředků ze stávajících operačních programů a podpořit přesun nevyčerpaných peněz v Operačním programu Životní prostředí na podporu úspor energie ve veřejných budovách, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo třeba obecní úřady. Je třeba spěchat, programové období končí již v tomto roce. Nevyčerpaných téměř 9 miliard korun lze efektivně a rychle proinvestovat již v příští stavební sezóně.

Programy na podporu úspor energie v budovách patří mezi chytré investice. Nejen že se státu vrátí na daňových výnosech, sociálním pojištění a nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti, ale díky vysokému podílu domácí práce a výrobků silně podpoří ekonomický růst [3].

Stabilní podpora ze strany státu je také důležitá pro předvídatelnost podnikatelského prostředí ve  stavebnictví i strategické plánování investic.

Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance podporující energeticky úsporné stavebnictví, řekl:

„Podpora energetických úspor v budovách patřila v tomto programovém období k nejúspěšněji čerpaným prostředkům z evropských fondů. Renovacemi prošla řada škol, nemocnic nebo obecních úřadů. Ne na všechny se ale dostalo. Vláda by měla proto zajistit dostatek prostředků na renovaci veřejných budov i v následujících letech a plně využít nové možnosti zafinancovat z evropských fondů i energeticky úsporné renovace bytových domů.“

(tz)