Našim vývozcům potravin asi chybí odvaha, protože v 90 milionovém Vietnamu nikde v obchodech s potravinami nenajdete ani českou sušenku. Vzít příklad by si měli od Američanů, kteří se odvážili v této vývozní zemi čaje (ale také kávy, rýže a krevet) prodávat svůj zelený čaj "Bigelow GREEN TEA", který je v regálech vietnamských obchodů.
Našinci je líto, když vedle čaje a hořčice z USA vidí krabicové čerstvé mléko ze SRN, Holandska, Nového Zélandu i z Uruguaye, sýry se zajímavými názvy Edam, Gouda a Cheddar z Holandska, těstoviny z Itálie, čokolády ze Švýcarska, másla z Belgie, Austrálie i z Francie, která zde nabízí i jedlou mořskou sůl. Přál bych si, aby příští rok od 9. do 12.dubna se naši potravináři představili na 24.mezinárodním obchodním veletrhu Vietnam Expo 2014 v Hanoji, na kterém jsou potraviny jednou z hlavních komodit a letos na něm vystavovaly firmy ze 17 států, jejichž expozice shlédli návštěvníci ze 40 zemí. Je to i vhodný typ pro MPO, aby zařadilo mezi oficiální účasti ČR na zahraničních veletrzích právě tento dubnový veletrh v hlavním městě VSR, protože Vietnam je zařazen mezi prioritní proexportní země České republiky. Pomohlo by to nejen českým potravinářům. Jinak nám prostě ve Vietnamu ujede "exportní vlak".
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.